Firmy stále častěji uvádějí na trh produkty, o kterých tvrdí, že jsou klimaticky neutrální. Často toho dosahují offsetováním, tedy nakupováním „zelených odpustků“. Výrobce zaplatí externí organizaci, která za dané peníze třeba vysadí stromy. Ale to může být problém, varuje evropská spotřebitelská organizace i další experti.
Invazní druhy jsou globální hrozbou pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Platí to i pro Česko. Bolševník, nutrie, křídlatky už jsou zde delší dobu, nyní se blíží sršeň asijská. Jeho příchodu se nevyhneme, říkají experti a chystají plán, jak se na něj připravit.
Úhor je část půdy, která se po sklizni nechává ležet ladem, takže zůstane rok nebo i déle neosetá a nic se na ní nepěstuje. To ovšem neznamená, že na ní nic neroste a že k ničemu neslouží, právě naopak.
První vyšší odborná škola zaměřená na ekologické a biodynamické zemědělství začala fungovat v Praze. Sídlí v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Přihlášku ke studiu letos podalo šedesát zájemců.
Málokdo by si dnes stěžoval, že potraviny jsou příliš levné. Někteří vědci jsou ovšem toho názoru, že tomu tak je. Do ceny se totiž nepočítají negativní dopady jejich výroby na přírodu, počínaje úbytkem úrodné půdy přes pokles biodiverzity a konče vyššími náklady zdravotního systému třeba kvůli používání pesticidů.
Obchod bez obsluhy, ale zato s nonstop otevírací dobou pomůže farmářům dopravit snadno výrobky k lidem. Vstup na osobní údaje má pak zaručit, že si z regálů nikdo nic neprávem neodnese. Koncept prodejen, z nichž některé už v tuzemsku fungují, ocenil letošní ročník soutěže Challenge Lab.
Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.
Zahrady lépe odolávající suchu jsou v těchto dnech dobře poznat. V Česku se už může pochlubit certifikátem Přírodní zahrada zhruba sedm set míst. V praxi to znamená, že se zahrádkáři nepoužívají rašelinu, chemii či zavlažují dešťovou vodou.
Bolševník je invazivní rostlina, která nejen v Evropě vytlačuje od 50. let původní flóru a škodí přírodě. Právě ta se stala příměrem, s pomocí něhož litevští umělci v těchto dnech, kdy se ve Vilniusu chystá summit NATO, poukazují na ekocidu, kterou páchá Rusko na Ukrajině.
Tuzemská města kvůli většímu suchu a vysokým letním teplotám mění péči o travnaté porosty. Méně sečená tráva totiž pomáhá zadržovat vodu v půdě a ochlazuje okolí. Nový přístup navíc prospívá i hmyzu.
