Ceny olivového oleje se oproti loňsku více než zdvojnásobily a nadcházející sezóna nevypadá o moc lépe. Španělská úroda má být poloviční, což bude dále ceny tlačit vzhůru. Na vině jsou hlavně sucha spojená s klimatickou změnou.
Za posledních téměř dvacet let zmizelo z okolí silnic v Česku více než sto tisíc stromů. Situaci dlouhodobě monitoruje spolek Arnika na základě čísel poskytnutých krajskými správami údržby silnic. Ty se potýkají s nedostatkem financí, takže nestíhají aleje podél komunikací obnovovat.
Spotřebitelé předpokládají, že když si koupí čerstvou šťávu v ovocném baru, dělají pro své zdraví to nejlepší. Pražští hygienici se rozhodli prověřit, zda tomu tak skutečně je, a otestovali 14 vzorků z různých barů na pesticidy. V žádném z nápojů k překročení limitů nedošlo, ve většině se ovšem vyskytovalo několik různých pesticidů.
Nápojářská společnost Kofola se po pěstování a zpracování bylin pouští do nákupu dalších surovin. Na Úsovsku bude vlastnit téměř 60hektarový jablečný sad pro odrůdu vhodnou na cidery. V Kolumbii zas směřuje ke spoluvlastnictví 230 hektarů kávových plantáží.
Kdo by neznal pohádku Jak krtek ke kalhotkám přišel? Ačkoli krtek zatím do zapomenutí neupadl, o výrobě lněného oblečení se to říci nedá. Tradiční české odvětví marně čeká na impuls, který nejspíše nepřijde. Přitom udržitelné textilie, jako je len, jsou v kurzu.
Firmy stále častěji uvádějí na trh produkty, o kterých tvrdí, že jsou klimaticky neutrální. Často toho dosahují offsetováním, tedy nakupováním „zelených odpustků“. Výrobce zaplatí externí organizaci, která za dané peníze třeba vysadí stromy. Ale to může být problém, varuje evropská spotřebitelská organizace i další experti.
Invazní druhy jsou globální hrozbou pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Platí to i pro Česko. Bolševník, nutrie, křídlatky už jsou zde delší dobu, nyní se blíží sršeň asijská. Jeho příchodu se nevyhneme, říkají experti a chystají plán, jak se na něj připravit.
Úhor je část půdy, která se po sklizni nechává ležet ladem, takže zůstane rok nebo i déle neosetá a nic se na ní nepěstuje. To ovšem neznamená, že na ní nic neroste a že k ničemu neslouží, právě naopak.
První vyšší odborná škola zaměřená na ekologické a biodynamické zemědělství začala fungovat v Praze. Sídlí v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Přihlášku ke studiu letos podalo šedesát zájemců.
Málokdo by si dnes stěžoval, že potraviny jsou příliš levné. Někteří vědci jsou ovšem toho názoru, že tomu tak je. Do ceny se totiž nepočítají negativní dopady jejich výroby na přírodu, počínaje úbytkem úrodné půdy přes pokles biodiverzity a konče vyššími náklady zdravotního systému třeba kvůli používání pesticidů.
