Audio verze článku:

Kuřata, která se v Česku prodávají jako prémiová, jsou v Nizozemsku nejnižším standardem. Dvojího metru si všímají i zahraniční média. Řetězce supermarketů argumentují tím, že dodržují českou legislativu. Lepší welfare drůbeže by však znamenal zdražení kuřecího masa zhruba o třetinu.

Přešlechtěná kuřata na pultech českých supermarketů zviditelnila Česko v zahraničí. Nizozemská média si všimla protestů, které tamní sdružení bránící práva zvířat zorganizovalo před centrálou koncernu Ahold Delhaize v Zaandamu, pod který patří český Albert. Kuřata v Česku totiž žijí v horších podmínkách než ta chovaná v Nizozemsku. O problému psaly například deníky NH Nieuws, Distrifood nebo Follow The Money.

Albert v tuzemsku prodává rychle rostoucí kuřata, která podle spolku Obránců zvířat (Obraz) trpí řadou zdravotních problémů a nemocí. Mateřská společnost v Nizozemsku od prodeje těchto vyšlechtěných plemen upustila a přešla na kuřata rostoucí přirozenějším tempem. V Česku nikoli.

„Chceme, aby zahraniční manažeři pochopili, že jejich nečinnost znamená utrpení milionů kuřat. V Nizozemsku je Albert Heijn lídrem v etickém přístupu ke zvířatům, ale v České republice jeho pobočka nadále vydělává na krutosti. Tento dvojí metr je nepřijatelný,“ říká vedoucí kampaně Albertova krutost Radim Trojan ze sdružení Obraz.

Albertovo čerstvé by v Nizozemsku neprošlo

V Nizozemsku na rozdíl od Česka existuje závazek s názvem Beter Leven, lepší život. Touto známkou se označuje maso, které splňuje přísnější podmínky chovu. Čím více hvězdiček, tím lepší životní podmínky dané zvíře mělo.

„Zákazník hned při nákupu ví, z jakých podmínek si maso kupuje,“ vysvětlil pro Ekonews Radim Trojan. Na hodnocení dohlížejí organizace Wakker Dier, která hlídá označovaní masa v supermarketech, a Dierenbescherming, jež ověřuje podmínky v chovech.

„Zároveň se v Nizozemsku přeměnil prakticky celý trh, takže rychle rostoucí kuřata tam v podstatě neseženete. Pokud by se v tomto procesu dělo něco nekalého, tamní organizace na ochranu zvířat by na to upozornily,“ říká Trojan.

Lososí farma znečistí moře jako 80tisícové město. Vše kolem umře, říká Nor z rodiny „lososích farmářů“

Albert podmínky Beter Leven dodržuje také v sousední Belgii. „Kuřata, která tam prodávají, nejsou přešlechtěná rychlokuřata. Nabízejí plemena, která rostou přirozenější rychlostí, a tím pádem nemají spoustu zdravotních problémů jako Albertova kuřata tady u nás. Také mají například více prostoru, obohacené prostředí o klovací substráty nebo krytý venkovní přístřešek,“ vyjmenovává mluvčí Obránců zvířat Ivo Krajc.

Albert v Česku podle Krajce prodává jako prémiový výrobek takzvané Královské kuře. „To je však v Nizozemsku úplně ten nejnižší standard. Zatímco to, co Albert prodává jako Albertovo čerstvé, se v Nizozemsku už nenabízí vůbec. Jde právě o ta přešlechtěná rychlokuřata. Šlechtění přitom způsobuje kuřatům ty největší problémy,“ podotýká Krajc.

Takzvaná rychlokuřata jsou vyšlechtěná tak, aby co nejrychleji dorostla. Během pěti týdnů má kuře dvě kila a jeho kostra neunese váhu vlastního těla, tudíž se mu začnou lámat nohy. V přeplněných halách se navíc ptáci nemají kam hnout, takže většinu života prosedí, což jim způsobuje popáleniny od výměšků.

Albert: Není to fér, my už život kuřat zlepšujeme

Centrála Ahold Delhaize v reakci na protest na svých stránkách vysvětluje, že v Česku Albert dodržuje legislativu EU a místní legislativu, kterou vymáhá Státní veterinární inspekce ČR. Standard Beter Leven vzniknul speciálně pro nizozemský trh.

Vedení českého Alberta se brání tím, že řetězec v Česku zahájil diskusi o welfare drůbeže. Začal například balení mas označovat QR kódy, podle nichž zákazník pozná, v jakých podmínkách dané kuře žilo.

„Albert žádné farmy nevlastní ani neprovozuje, společně s dalšími maloobchodníky pouze odebírá jejich produkci. Exkluzivně zasmluvněné máme pouze farmy, kde se chovají Královská kuřata, což je naše obchodní značka pro kuřata z obohaceného chovu, tedy to, co chtějí Obránci zvířat prosadit jako nejnižší standard pro všechny chovy. Jde o chovy se zvětšenou možností pohybu a dvojnásobnou délkou života oproti konvenčnímu chovu,“ popisuje pro Ekonews Jiří Mareček, mluvčí českého zastoupení Albertu.

Prodeje této drůbeže tvoří již podstatnou část celkové poptávky řetězce. Před lety začal na jedné farmě, nyní se Královské kuře chová na deseti farmách a zájem zákazníků prý roste.

„Pokud chce hnutí Obraz dosáhnout změny v českých chovech, bude zapotřebí zahájit širší dialog. Ten již částečně probíhá – na podzim se uskutečnila druhá schůzka zástupců hnutí Obraz a zainteresovaných stran na téma závazku European Chicken Commitment v Praze. Byli na ni přítomni zástupci agrární a potravinářské komory, unie drůbežářů, zástupci České zemědělské univerzity a ministerstva zemědělství, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Státní veterinární správy a také všechny velké řetězce. To je také fórum, na kterém by se obránci zvířat měli pohybovat – tvůrci legislativy, tedy pravidel chovu drůbeže, dozorové orgány, kteří pravidla kontrolují a vymáhají, chovatelé drůbeže a také obchodníci,“ uvádí Mareček.

Lov plískavic na Faerských ostrovech je součástí tamní tradice, tak zvaného grindadrápu. Přístavní molo ve Skálabotnuru. Foto: Youenn Kerdavid, Sea Shepherd
Masakr delfínů jako tradice. Reportáž ze „zábavy“, bez které se Faeřané neobejdou

„Šťastnější“ kuře je o třetinu dražší

Důvod, proč se v Česku stále nedaří prosadit omezení či zákaz prodeje rychle rostoucích brojlerů, může být jednoduchý: přirozeně rostoucí kuřata budou na pultech stát víc. Zákazníci citliví na cenu by pak mohli nákup takového masa omezit.

Podle výpočtů Českomoravské drůbežářské unie by čeští farmáři potřebovali navíc 240 hal, a to vzhledem k dvakrát delšímu chovu a poloviční hustotě osazení, pokud by chtěli zachovat stejný objem kuřat. Těch se v Česku spotřebuje 140 milionů ročně.

Kuře by pak pro zákazníky bylo odhadem o 37,5 procenta dražší. Jestliže nyní kuřecí prsní řízky stojí ve slevě 100 korun za kilogram, při zákazu brojlerů by nejlevnější prsní řízky stály 138 korun. „Bez dodatečných 240 nových hal by produkce poklesla o 44 procent,“ tvrdí Mareček.

Redakce Ekonews oslovila i další velké řetězce supermarketů působící v Česku. Tesco a Billa na otázky ohledně welfare jimi prodávaných kuřat nereagovaly. Kaufland sdělil, že téma animal welfare je pro něj důležité a již delší dobu se touto problematikou zabývá.

„V rámci standardní nabídky kuřecího masa nabízíme výhradně český původ, a podporujeme tak české drůbežáře. Všichni naši dodavatelé jsou certifikovaní a splňují všechny legislativní normy. Standard chovu je dán zákonnými normami a pro nás je klíčové, aby všichni dodavatelé tyto zákonné předpisy naplňovali,“ vzkázala Renata Maierl, mluvčí Kauflandu.

Přísnější podmínky se chystají

Mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková uvádí, že zákazníci v jejich prodejnách najdou různé typy kuřat. Lidl je odebírá od vícero dodavatelů, u nichž vyžaduje dodržování welfare parametrů chovu, ke kterým patří například delší výkrm, více životního prostoru, hluboká podestýlka s balíky slámy pro hraní a také péče zkušených chovatelů zajišťující lepší welfare.

„Jako společnost Lidl vnímáme potřebu transformace chovu hospodářských zvířat v České republice, a proto spolupracuje na rozvoji dalších standardů welfare společně s našimi partnery a dodavateli. V současné době se intenzivně zajímáme o závazek European Chicken Commitment, který se stejně jako The Better Chicken Commitment zabývá vyššími standardy pro chov kuřat,“ ujistila Froschová Stehlíková.

Přísnější podmínky pro chov kuřat připravuje i Evropská komise, měly by začít platit do několika let. „Očekává se, že v následujících letech dojde ke zpřísnění požadavků na celoevropské úrovni. Změny v národní legislativě budou reagovat na přijaté unijní požadavky,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jak konkrétně se ale pravidla pro chov zpřísní, není v tuto chvíli jasné. Již v roce 2020 byl v Česku schválen zákaz chovu slepic v klecích, začít platit má od ledna 2027. Tuzemští drůbežáři proto již postupně přestavují chovy nosnic. Podle dat Českomoravské drůbežářské unie se nyní v klecích chová více než polovina nosnic. Jejich vejce se v obchodech označují číslicí 3.

Zuzana Keményová
Zuzana Keményová

Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.