Mezinárodní konfrontace řetězců rychlého občerstvení nedopadla pro tuzemské fastfoody dobře. Zejména McDonald’s a Starbucks nevěnují dostatečnou pozornost úrovni chovu kuřat, jejichž maso prodávají.
Životní podmínky kuřat chovaných na maso si dala za cíl zhodnotit zprávu The Pecking Order, kterou vydala nezisková nevládní organizace World Animal Protection, s níž v tuzemsku spolupracuje spolek Obraz – obránci zvířat. Výsledky ukázaly, že řetězce v Česku často výrazně zaostávají za těmi z Francie a Německa. Z reportu například vyplývá, že ve Francii či Německu patří mezí „lídry“ KFC, což pro český trh neplatí.
Zpráva hodnotí firmy podle toho, zda se zavázaly ke zlepšování podmínek chovu jimi prodávaných kuřat a jak se jim daří naplňovat podmínky standardu European Chicken Commitment (ECC). Ten prosazuje řadu zlepšení od přechodu na pomaleji rostoucí plemena až po úpravu osvětlení v halách nebo způsob porážky zvířat. Hodnoceno bylo 75 společností ze sedmi evropských zemí.
Průměrné hodnocení českých řetězců dosáhlo 19 procent. To je oproti Francii a Německu výrazně horší skóre. Oproti ostatním hodnoceným zemím, jimiž byly Španělsko, Itálie, Polsko a Rumunsko, ale dopadly zdejší fastfoody lépe.
„Výsledky The Pecking Order jasně ukazují, že firmy na českém trhu stále ignorují problematiku welfare kuřat. V kontrastu například s Francií, kde KFC a Burger King již implementovaly standardy European Chicken Commitment, české pobočky těchto řetězců zaostávají,“ uvedl Lukáš Blažej Chorovský z organizace Obraz – Obránci zvířat. „Jde o případ skutečné dvojí kvality potravin, neboť stejný výrobek od stejné společnosti obsahuje maso z horšího chovu než v zahraničí,“ dodává.
Bageterie Boulevard to zvládne
Nejhůře hodnotí zpráva v Česku řetězce McDonald’s, Starbucks a UGO, které obdržely hodnocení nula procent. Tyto společnosti zatím podle zprávy nezavedly žádná zlepšení, která by směřovala k lepším životním podmínkám kuřat chovaných na maso.
McDonald’s má celosvětové závazky týkající se dobrých životních podmínek kuřat chovaných na maso, Česko do nich ale zahrnuto není. Salaterie UGO se nezavázaly k ECC ani žádnému jinému konceptu zlepšení úrovně životních podmínek kuřat a totéž platí pro americký řetězec kaváren Starbucks, jak uvádí zpráva.
Burger King dosáhl v tuzemsku čtvrtého nejnižšího hodnocení. Společnost má ve Velké Británii a Francii stanovené zásady shodné s ECC, závazek se však ani v jeho případě nevztahuje na Česko.
Dobrým příkladem v rámci Česka je naopak řetězec pekáren Paul, který s výsledkem 50 procent dosáhl nejvyššího hodnocení. Společnost Lagardère Travel Retail, která Paul v tuzemsku provozuje, deklaruje závazek k ECC a provádí kontroly u svých dodavatelů.
IKEA celosvětově přijala závazek Better Chicken Commitment (pouze jiný název pro ECC, pozn. aut.), a je tak druhým nejlépe hodnoceným řetězcem v Česku. Hodnocení jí pokazilo to, že v tuzemsku nevydává zprávy o plnění závazku. Jako třetí skončila Bageterie Bouvard, jež dosáhla celkového hodnocení 44 procent díky tomu, že má jasně definovaný závazek k ECC.
„Lepší kuřata nejsou“
Ekonews oslovil zástupce KFC a Burger King prostřednictvím společnosti AmRest, kam patří i Starbucks nebo Pizza Hut. Podle vyjádření PR agentury AC&C Public Relations, která AmRest v Česku zastupuje, bylo nezbytné otázku podstoupit španělské centrále. Do uzávěrky tohoto článku reakce nedorazila. Stejně tak nedorazila reakce řetězce McDonald’s, byť tiskové oddělení potvrdilo přijetí dotazu.
Řetězec UGO sdělil, že odebíraná kuřata splňují veškeré zákonné normy a požadavky, a jsou pod detailní kontrolou veterinární správy a dalších kontrolních orgánů. „Téma welfare nám samozřejmě není lhostejné – i proto jsme se zástupci organizace Obraz ve spojení už od roku 2022, a loni jsme dokonce podpořili vznik Nadačního fondu One Heart, jehož cílem je zlepšit kvalitu života zvířat,“ sdělila v reakci na zprávu Jana Ptačinská Jirátová, mluvčí UGA a manažerka komunikace společnosti Kofola ČeskoSlovensko, jíž UGO patří. „Bohužel při množství masa a diverzitě lokací, na které potřebujeme suroviny pravidelně a flexibilně zavážet, v Česku aktuálně neexistuje řešení,“ tvrdí.
UGO potřebuje kuřecí prsní řízky na denní bázi po celý rok bez výpadků. Na základě schůzek se zástupci organizace Obraz prý opakovaně oslovovali dodavatele s cílem poptat kuřata splňující kritéria European Chicken Commitment. Bohužel ale nenalezli partnera, který by byl schopen pokrýt měsíční odběr a zároveň splnit „specifické požadavky naší decentralizované distribuční sítě“.
Podle zjištění UGO se například jeden oslovený polský dodavatel plnění ECC kritérií blíží, nicméně ještě se neví, jak to ovlivní jeho cenotvorbu. Francouzský producent ECC drůbeže zase dodává do Česka pouze v baleních a porcích, které nevyhovují potřebám UGO. Producenti kuřecího masa v Maďarsku by údajně mohli nabídnout kuřata splňující ECC až kolem roku 2028. „Podle předběžných propočtů by ale cena našich salátů vzrostla zhruba o 100 korun na porci,“ uvádí Ptačinská Jirátová.
„Tady nejde o to, aby to řetězec hned plnil, jde o samotný závazek, který firma neučinila,“ říká vedoucí komunikace Obrazu Ivo Krajc. „Dávat si nesplnitelné slovní závazky nebo se schovávat za příslib, který není možné v našich podmínkách naplnit, nepovažujeme za správnou cestu,“ reaguje za UGO Jana Ptačinská Jirátová.
Bylo by to drahé, říkají drůbežáři
Na porážku v Česku putuje ročně více než 140 milionů kuřat. Podle statistik státního podniku Mezinárodní testování drůbeže se jedná z 99 procent o rychle rostoucí genotypy vyšlechtěné tak, aby zvládly rychlý váhový přírůstek během 35 dní, kdy jejich život končí.
Obraz a další organizace upozorňují na to, že takový nápor jejich těla často nezvládají. Rychle rostoucí kuřata prý trpí různými nemocemi a jejich pohyb je i kvůli nedostatku prostoru minimální. V Česku se může chovat až 42 kilogramů živých kuřat na metr čtvereční, přičemž na porážku jdou zpravidla po dosažení dvoukilové hmotnosti.
Drůbežáři nicméně namítají, že přechod na vyšší evropské standardy pro slepice by měl za následek dodatečné výrobní náklady ve výši 37,5 procenta na kilogram masa, zvýšení spotřeby vody a krmiva a větší emise skleníkových plynů.
Aby byl průmysl schopen udržet současnou úroveň produkce a zároveň dát kuřatům více prostoru, musel by údajně postavit spoustu dalších drůbežáren. Vyplývá to ze studie, kterou pro Asociaci zpracovatelů drůbeže v zemích EU provedla britská konzultační společnost Agricultural Development Advisory Service.
Studie uvádí, že tyto dopady na produkci nevyhnutelně vedou k vyšším cenám, které by mohly mít za důsledek, že část spotřebitelů si kuřecí maso nebude moci dovolit. Dále hrozí zvýšením dovozu kuřat z třetích zemí, kde mají standardy pro chov drůbeže ještě nižší. Podle Českého statistického úřadu Češi ročně spořádají zhruba 30 kilogramů kuřecího masa na hlavu.
Co je European Chicken Commitment
Firmy se zavazují, že od roku 2026 budou od dodavatelů požadovat:
– dodržování všech zákonů a regulací týkajících se welfare zvířat stanovené Evropskou unií bez ohledu na zemi původu produktu
– snížení hustoty osazení zvířat na maximálně 30 kg/m2
– přechod na plemena se zlepšenými welfare výsledky
– zlepšení podmínek prostředí třeba zvýšením světla na nejméně 50 luxů, což zahrnuje i přírodní světlo
– využívání jatek se systémem porážky kuřat CAS (kontrolovaná porážka plynem), několikafázovým systémem, nebo efektivní porážkou elektrickým proudem bez zavěšení za běháky za plného vědomí
– aby dodržování výše zmíněných standardů nechali kontrolovat třetími stranami
Zdroj: Obraz (redakčně zkráceno)
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
