Tipů na to, jak neplýtvat potravinami je několik – pečlivě promýšlet, co se bude vařit a nakupovat jen to množství, které se určitě spotřebuje. Dojídat zbytky, popřípadě je zamrazit na příště. K menšímu plýtvání potravinami také přispívá i jejich správné skladování. Nechala jsem tedy do své kuchyně nahlédnout organizaci Zachraň jídlo, aby mi poradili, jak potraviny skladovat lépe.
K plýtvání potravin dochází ve všech částech distribučního řetězce. Tedy při produkci, zpracování, dopravě, prodeji a spotřebě. Domácnosti se však podílí až na polovině všeho vyprodukovaného potravinového odpadu. Organizace spojených národů (OSN) uvádí, že se ročně vyhodí jedna třetina všech vyprodukovaných potravin, což činí přibližně 1,3 miliardy tun potravinového odpadu.
Jídlem se doma snažíme neplýtvat, ale sem tam skončí v koši nějaký kus nespotřebovaného ovoce, suché pečivo, nebo nedojedené zbytky od dětí, které jsou už tak rozrýpané, že to nedojí, ani nikdo otrlý. Z mého pohledu potravin vyhazujeme poměrně málo. Ale také to může být jen můj dojem.
Z výsledku výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV totiž vyplývá, že necelých 60 procent dotazovaných deklaruje, že nevyhazuje více než deset procent potravin v domácnosti. Reálná čísla potravinového odpadu se ovšem pohybují na výrazně větších hodnotách. Podle výzkumu Mendelovy univerzity vyhodí průměrný spotřebitel 53,6 kilogramů potravin ročně. Oproti celosvětovému průměru se v tuzemsku plýtvá o něco méně. Ten se pohybuje okolo 74 kilogramů na osobu. Podle studie z roku 2019 se v zemích Evropské unie ročně vyhodí 129 milionů tun potravin.
Lednici nepřecpávat
Teplotu v lednici máme nastavenou na 5°C, mrazák na -18° C, což mi Zachraň jídlo schválilo. Doporučená teplota lednice by se měla pohybovat mezi 3° C až 5°C. Co se organizace líbí již o něco méně, je množství potravin, které v ní bylo. „Lednice by měla být plná ze tří čtvrti, zde je přeplněná. Potraviny potom mohou přimrzat a hůře se v ní orientuje,“ komentuje naší lednici Tereza Modlová z organizace.
Záleží také na to, kam přesně jaké potraviny do lednice dáváme. Maso v lednici by ideálně mělo přijít na nejspodnější polici. Je tam totiž nejnižší teplota „Skladovat by se mělo samostatně s větším rozestupem od ostatních potravin,“ dodává. Prostřední police jsou vhodné na umístění mléčných výrobků a vajec. V horní části lednice je nejvyšší teplota, proto je vhodné tam skladovat například máslo, aby nebylo tolik ztuhlé a dobře se roztíralo, nebo načaté marmelády či konzervy.
Sýry, šunku a pomazánky máme v lednici v malém boxu, aby bylo všechno pohromadě. Otevřená balení navíc v zip sáčku. Zachraň jídlo doporučuje přidat ještě jednu krabičku „poslední záchrany“ určenou na potraviny s končící lhůtou trvanlivosti.
Do šuplíku v lednici dáváme zeleninu a ovoce. Zachraň jídlo radí, že je lepší vyndávat zeleninu ze sáčků a nechat volně v šuplíku. Listovou zeleninu pak uložit s ubrouskem do krabičky a víčkem pouze přikrýt. Bylinky déle vydrží v pootevřeném zip sáčku.
„Banány nepatří do lednice a je vhodné je mít mimo ostatní ovoce a zeleninu, protože urychlují zrání,“ komentuje náš šuplík s ovocem Modlová. Zrání banánů se dá zpomalit i tím, že se jejich stopky zabalí do fólie. Zvlášť od ostatního ovoce by se měla skladovat i jablka, s tím rozdílem, že do lednice patří. Uvolňují ethylen, který urychluje zrání jiného ovoce. Zachraň jídlo radí do lednice nedávat žádné exotické ovoce a rajčata, která skladováním v chladu přicházejí o chuť i živiny.
Mrazák používáme často. Většinu potravin skladujeme v mrazáku v zip sáčcích. Do mrazáku dávám například i nasekané bylinky či v krabičkách hotové nesnězené jídlo. Tipem od Zachraň jídlo je, ať popíšu sáčky datem zmrazení. Potraviny se totiž mohou znehodnotit i v mrazáku a je lepší vědět, co se má spotřebovat nejdříve.
Suché potraviny ideálně do dózy
Revizi lednice jsme prošli poměrně dobře. Problematičtější je to se suchými potravinami a zeleninou, která se neskladuje v lednici. Naše kuchyň je poměrně malá a nedisponujeme ani žádnou spíži. Suché potraviny máme v boxech na policích a mouky ve skříňce nad digestoří. „Mouky je ideální přendat do nového obalu – původní mohou obsahovat škůdce,“ radí mi Modlová. To samé platí i pro rýži a ovesné vločky.
Dalšího prohřešku se dopouštíme u zeleniny mimo lednici. Brambory, cibuli a česnek skladujeme v patrovém pojízdném vozíku a jsou pořád vystaveny světlu. Brambory potřebují sucho, tmu a teplotu ideálně do šesti stupňů. Ve vysokých teplotách začínají totiž klíčit a na světle zelenat. Nejlepší je proto uložit je do lednice, sklepa nebo mít je ve speciálních pytlících.
Na pečivo jsme dlouhou dobu používali klasický chlebník s víkem. V poslední době mám začalo pečivo však často plesnivět. Chléb a bílé pečivo teď ukládáme do velkého voskovaného sáčků a zatím to vypadá, že to funguje. Zachraň jídlo doporučuje bochník zabalit do čisté utěrky, která pomáhá pohltit vlhkost, kterou pečivo vydává a zabrání rychlému plesnivění.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
