Lithiové baterie v elektromobilech a velkokapacitních úložištích komerčně fungují zatím pár let, takže ani neskončil životní cyklus prvních exemplářů. „V následujících několika letech se však jejich produkce začne výrazně zvyšovat. Už teď je proto potřeba řešit jejich ekologickou a finančně rentabilní recyklaci,“ říká Stanislav Cingroš z technologické firmy IBG Česko.
IBG plánuje vybudovat recyklační linku pro lithiové baterie. Aktuálně jako jedna z prvních vyrábí bateriová úložiště z lithium-iontových (odborně správně lithno-iontových) baterií z elektromobilů a manipulační techniky, které už dosloužily svému primárnímu účelu.
Proč jste se začali zabývat vysloužilými lithiovými bateriemi?
Naše společnost kompletuje už více než 20 let trakční baterie. Jsou to baterie do všeho, co má elektrický pohon, ať už jsou to vysokozdvižné vozíky nebo ostatní manipulační technika. A také dodáváme baterie pro drážní vozidla i záložní zdroje, většinou na bázi olova. V segmentu manipulační techniky se částečně přechází na baterie lithiové.
Další naší aktivitou je dodávka velkokapacitních bateriových úložišť pro zákazníky z oblasti energetiky a průmyslu. Tato úložiště stavíme jak z nových, tak vysloužilých lithiových baterií. Pokud baterii dodáme na trh, musíme se o ni po jejím dosloužení ekologicky postarat.
Takže je to pro vás podnikatelská příležitost?
Určitě. Nabízí se možnost likvidovat baterie přes prostředníka – tedy oslovit nějaký kolektivní systém či recyklační společnost. Ale v dlouhodobém horizontu dává mnohem větší smysl, abychom je zužitkovali sami. Lithiových baterií zatím není tolik a jejich recyklace je na počátku. Množství vysloužilých baterií se nicméně bude razantně zvyšovat. Z baterií, které v manipulační technice nebo elektromobilu dosloužily, umíme již dnes vyrobit bateriová úložiště a pro baterie na úplném konci životního cyklu připravujeme recyklační linku. Navíc máme na lithiové baterie vlastní přepravu s certifikací ADR na nebezpečný náklad a umíme je bezpečně skladovat.
K čemu bateriová úložiště slouží? Zaznamenala jsem, že spolupracujete se Škodou Auto.
Naše úložiště jim slouží k podpoře e-mobility v době velkého provozu na dobíjecích stanicích, aby se nemusely stavět silnější nebo předimenzované přípojky. V úložišti se energie akumuluje v době, kdy je na dobíjecí stanici menší provoz. Když pak přijede více elektromobilů najednou, pomůže s rychlejším nabíjením. Také budeme bateriová úložiště instalovat ve spojení se solárními panely, aby zákazníci v rámci průmyslových areálů mohli využívat zelenou energii rovnoměrně po celý den. V současné době již dodáváme první kusy.
Které baterie se takto využívají?
U manipulační techniky je životnost baterií pět až šest let, v elektromobilech může být až deset let. Používáme baterie, jejichž zůstatková kapacita je nejméně 80 procent. Vývoj bateriových úložišť je náročný na čas a lidské zdroje, všechno si musíte nechat certifikovat. Rozjet komerční výrobu nám trvalo dva roky.
Jak jste daleko s přípravou recyklační linky?
Ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pracujeme na výzkumném projektu na recyklaci lithiových baterií. V tuto chvíli máme v ověřených laboratorních podmínkách vyřešenou recyklaci trakčních baterií. Později se pustíme do vývoje technologie na recyklaci baterií z našich úložišť.
Co všechno při recyklaci z baterií vytěžíte?
Trakční baterii musíte odstrojit od obalu, který se skládá převážně z plastu a hliníku. Ze samotných bateriových článků pak umíme, zatím v laboratorním prostředí, získat vysoké procento obsažených kovů: 96 procent kobaltu, 99 procent mědi, 98 procent lithia a 96 procent niklu. To je víc, než kolik podle nařízení EU musí nejpozději do 1. ledna 2026 recyklační procesy dosahovat (90 % pro kobalt, 90 % pro měď, 35 % pro lithium a 90 % pro nikl). Aktuálně projektujeme recyklační linku, na které bychom všechny procesy recyklace odzkoušeli v takzvaném poloprovozu.
Takže finálním produktem nebude jen černý prášek z rozdrcených baterií, ale pustíte i do separace jednotlivých kovů z něj?
To teď ekonomicky vyhodnocujeme. Podle chystané legislativy EU se bude muset od roku 2030 do nově vyrobených baterií přimíchávat určité procento recyklátu jednotlivých kovů (minimálně 12 % recyklovaného kobaltu, 4 % lithia a 4 % niklu z odpadu, pozn. aut.). Dává nám větší smysl jednotlivé prvky oddělit, protože tak budeme moci lépe řešit potřeby odběratelů.
Na kolik odhadujete náklady?
Dosud jsme do projektů, které zahrnují svoz, třídění, druhotné využití a recyklaci lithiových baterií, investovali kolem 50 milionů korun. Další investice budou následovat do poloprovozní linky. Projektová dokumentace k ní by měla být hotová nejpozději na jaře příštího roku. Přesnou cenu si zatím netroufám odhadnout.
Už víte, kde bude linka stát a kdy ji spustíte?
Máme vytipováno několik lokalit v severních a západních Čechách. Jsou to většinou brownfieldy, kde již provozy podobné tomu našemu v minulosti stály. Tím to urychlíme a zjednodušíme, protože jinak procesy k získání povolení na výstavbu takového provozu mohou trvat i několik let. Kdy to spustíme, nedokážu v současné době říci, dodávky jednotlivých komponent technologie se posouvají o celé měsíce i půl roku. Kdyby šlo vše dobře, rádi bychom to do dvou let spustili.
Konkurenční Dekonta i Kovohutě Příbram plánují startovací kapacitu recyklační linky ve výši 200 tun ročně. Jaká je vaše představa?
U testovacího prototypu se budeme pohybovat na podobných číslech. Do objemu přibližně 200 tun ročně je to legislativně jednodušší proces. Plány ale máme mnohem ambicióznější. K jejich naplnění musíme mít otestovaný provoz recyklace a veškerá povolení, která jsou pro takový velký závod zapotřebí.
Recyklační centra chystají i automobilky. Neobáváte se, že si stáhnou atraktivní baterie z elektroaut a recyklátoři nenapojení na automobilky budou jen paběrkovat?
Nemyslím si, že v naší zemi budou automobilky stavět několik recyklačních center. Budeme tuto službu nabízet i ostatním, kterým se buď nevyplatí stavět vlastní recyklační linku, nebo to není jejich předmět podnikání, ale musí likvidaci baterií také řešit. Mám za to, že vznikne konkurenční trh a baterie se budou vykupovat podobně jako dnes olověné. Majitel si bude moci vybrat, komu baterii prodá.
Jitka Vlková
Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.
