Se zbytečným plněním popelnic jednorázovými plenami se snaží vypořádat Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Město se rozhodlo, že bude novopečeným rodičům přispívat na látkové pleny.
Od srpna letošního roku město místním rodičům nabízí slevový voucher v hodnotě 900 korun na zapůjčení sady látkových plen pro novorozence. Podmínkou je potvrzení o trvalém pobytu ve městě.
„Kromě finanční podpory naleznou maminky na stránkách našeho souměstí základní informace o látkových plenách a jejich používání,“ uvedla koordinátorka ekologických aktivit města Lucie Materna.
Město věří, že finanční podporou a osvětou sníží množství odpadu, který při používání jednorázových plen vzniká. „Ty bývají zpravidla ze směsice materiálů, a jelikož naše město nevyužívá nyní žádné spalovny, končí tyto pleny ve směsném odpadu a následně na skládce,“ uvádí dále Materna.
Na každé dítě jedna tuna plen
Podle ní každé dítě za dobu používání plen zanechá přibližně jednu tunu odpadu. Za pleny zaplatí nejdříve rodiče při jejich pořízení a následně město ve formě nákladů za svoz a plateb za skládkování. „Vzhledem k počtu dětí, které se v Brandýse narodí, jde podle Materny o podstatnou část směsného odpadu. „Náklady pro město jsme vypočítali na necelých půl milionu pouze za skládkování za dva roky,“ upřesňuje.
Příspěvek města je určený na zapůjčení novorozenecké látkové sady od výrobce a prodejce plen Bamboolik. Novorozenecká sada sedí na děti od dvou kilo. Město má zatím k dispozici deset voucherů, z toho o dva už rodiče projevili zájem. Cena zapůjčení novorozenecké sady na dva měsíce činí 2 699 Kč. Po odečtení voucheru v hodnotě 900 Kč vyjde zapůjčení pro rodiče z Brandýsa na 1 799 Kč.
E-shop nabízí službu zapůjčení novorozeneckých látkových sad téměř čtyři roky. Od začátku letošního roku jich zapůjčil třicet. „Zapůjčení využívají rodiče, kteří už od nás mají koupenou sadu jednovelikostních plen, ta ale neobsahuje mini pleny na malá miminka,“ uvedla marketingová ředitelka e-shopu bamboolik.cz Monika Fiantová.
Pokud si rodiče zapůjčují pleny s tím, že si je chtějí vyzkoušet, většina z nich podle Fiantové už poté u látkových plen zůstane a kupuje si i sadu pro větší děti, která už jim zůstane.
Inspirace pro další města?
Pleny určené k zapůjčení kolují, dokud se neopotřebují. Po vrácení do e-shopu projdou kontrolou a ty, které jsou v pořádku putují do certifikované prádelny a poté k dalšímu zapůjčení.
Bamboolik v minulosti oslovil už několik měst s nabídkou na podobnou spolupráci, ta s Brandýsem je ale první, která vyšla. „Doufáme, že to bude inspirace i pro další města, protože si myslím, že je to skvělá cesta, jak napomoci rodičům, aby se zamysleli nad tím, jaké množství odpadů z plenek vzniká. A jak i obec může předejít vzniku odpadu,“ říká Fiantová.
E-shop spočítal, že po sečtení počáteční investice do pořízení látkových plen a nákladů na praní se s látkovými plenami na jedno dítě dostanete na částku přibližně třináct tisíc korun. Naproti tomu náklady na jednorázové pleny na jedno dítě jsou přibližně 23 tisíc korun. Nepoškozené látkové pleny poté navíc můžete třeba prodat dál v bazaru, nebo je použít pro druhé dítě.
Půjčovna plen v Litomyšli
Návrh na zřízení půjčovny látkových plen přišel letos ze strany obyvatel také v Litomyšli. Myšlenka byla taková, že by se pleny půjčovaly za vratnou zálohu. Šlo o jeden z dvaadvaceti návrhů, o kterém místní obyvatelé hlasovali v anketě, nakonec však nevyhrál.
O službu však místní nepřijdou. Od září jej nabízí tamní rodinné centrum. Rodiče tady seznámí s jednotlivými druhy látkových plen, s jejich použitím a péčí o ně. Za vratnou zálohu si poté rodiče mohou půjčit domů na dva týdny na vyzkoušení.
Nerecyklovatelné jednorázové plenky
První pokusy o recyklace plenek na jedno použití, jako u nás nejrozšířenější značky Pampers, sice jsou, ale zatím ne v Evropě moc rozšířené. V Česku recyklační linka není, plenky tak končí buď na skládce anebo v lepším případě ve spalovně, pokud ji dané město má.
Plenka na jedno použití je typicky složena ze tří vrstev. Ta vrchní přicházející do styku s kůží bývá z polypropylenu. Vnitřek je směs buničiny, která tekutinu vstřebává a rozprostře ji po plence, a polyakrylátu sodného, polymeru, který opět absorbuje tekutiny a mění je v gel. Vnější vrstva je většinou polyethylen, který vodu odpuzuje.
Z tohoto složení je jasné, že recyklace je poměrně obtížná, rozložit plenu, navíc plnou a obtěžkanou, na původní materiály. Linky už nicméně existují, výrobce plen Pampers Procter &Gamble má jednu v Itálii, další například u Amsterdamu. Kromě toho běží také intenzivní výzkum, který se snaží recyklaci plenek vylepšit.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.