Pět milionů korun vyplatilo město Kadaň společnosti Skládka Tušimice, provozující stejnojmennou skládku v jeho katastru, za to, že odpadová firma na skládku navážela více odpadu. Dotaci ze svého rozpočtu vyplácelo město od roku 2019 do února roku 2021.
Město uzavřelo smlouvu s odpadovou společností na konci roku 2018. Konkrétně šlo o smlouvu o poskytnutí příspěvku na úhradu nákladů na činnost z rozpočtu města. Z něj Kadaň vyplácela v letech 2019 a 2020 za tuny odpadu navíc odpadové firmě odměnu.
Celkem město podle dat, které má redakce Ekonews k dispozici, získalo na poplatcích za odpady ukládané na skládku v roce 2019 „navíc“ 6,2 milionu korun, z čehož 2,9 milionu vyplatilo odpadové společnosti. V roce 2020 šlo o trochu menší sumy. Celkem město společnosti Skládka Tušimice zaplatilo pět milionů korun.
Společnost Skládka Tušimice, která je součástí nadnárodní skupiny Marius Pedersen, mohla díky tomu ukládat odpady na skládku levněji. „Je zvláštní, když město finančně podporuje odpadovou společnost, která je součástí ekonomicky silného odpadového koncernu s mezinárodním rozměrem. Město si tak navíc krátí poplatek, na který má nárok ze zákona za odpad uložený na skládce,“ uvádí právník organizace Transparency International Pavel Jiříček.
Poplatek za uložené odpady na skládce má obci, v jejímž katastru se skládka nachází, kompenzovat obtíže a nepříjemnosti s tím spojené. Skládky jsou z hlediska životního prostředí nejhorším, ale zatím také stále nejlevnějším způsobem, jak se odpadů zbavit. Místa na nich však postupně ubývá a navíc poplatky za ukládání odpadů na skládku ze zákona postupně rostou.
Otazníky nad postupem města vznesl i Krajský úřad Ústeckého kraje. „Sama o sobě dle našeho názoru taková dotační podpora v rozporu se zákonem o odpadech není. Jinou věcí je, zda je obecně vhodné podporovat veřejnými dotacemi zařízení, která podle platných veřejných koncepcí mají být naopak postupně nahrazována jinými technikami,“ uvedla mluvčí úřadu Magdalena Fraňková. Podle hierarchie odpadů stanovené politikou ministerstva životního prostředí jsou totiž skládky až tím posledním místem, kam by měl odpad mířit.
Vedení města Kadaň (prostřednictvím místostarosty Jana Losenického) uvádí pro poskytnutí dotace skládkařské firmě tyto důvody:
Smlouvu se Skládkou Tušimice zastupitelstvo města Kadaň v roce 2018 schválilo z několika důvodů. Jedním z nich byl fakt, že považujeme Skládku Tušimice za jednu z nejlépe zabezpečených skládek v celé republice, navíc s dostatečnou kapacitou. Ještě podstatnější fakt je, že skládka leží na několika hektarech dobývacího prostoru těžby hnědého uhlí, který má rozlohu o několik řádů větší, a to zcela mimo obydlené oblasti. Z tohoto pohledu jde v podstatě o nejideálnější scénář pro umístění takovéhoto zařízení, a tedy o nejekologičtější možné řešení likvidace nerecyklovaného odpadu v době uzavření smlouvy. Dle nám známých informací je volná kapacita skládky cca 1000 tisíc tun. Množství uložených tun v letech 2019 a 2020 je uvedeno v evidenci odpadů, kterou disponuje státní správa.Potřeba nakládání s vyprodukovanými odpady, které již nelze využít jinak, trvá a trvat bude a žádná jiná možnost, než je ukládat do řízených a zabezpečených skládek, se v našem regionu v době uzavření smlouvy, ale ani v současné době nenabízí. Uzavření smlouvy nemělo vliv na produkci odpadu; tento by jinak skončil na jiných, z ekologického hlediska méně vhodných skládkách.
Nepominutelným důvodem pro uzavření smlouvy byl samozřejmě fakt, že z jejího plnění plynul pro naše město finanční přínos ve formě navýšení příjmů z poplatků za ukládání odpadu, a to při naplnění smlouvy v plném rozsahu ve výši cca 8 milionů Kč. Tyto prostředky byly usnesením na stejném jednání zastupitelstva v roce 2018, ve kterém byla schválena smlouva, účelově vyhrazeny výlučně na realizaci revitalizace Rooseveltových sadů v Kadani, našeho největšího městského parku. Tato revitalizace začala na podzim roku 2020 a bude ukončena letos v červnu. Smlouva byla naplněna a ukončena na začátku roku 2021 s výší příspěvku dle zásady „de minimis“ a tedy veškeré finanční prostředky z poplatků v plánované výši byly využity na zlepšení životního prostředí občanů i návštěvníků našeho města.
Na argument města, že odpad by skončil na jiných, z ekologického hlediska méně vhodných skládkách, se lze dívat i jinak. Některé další skládky v okolí rovněž patří společnosti Marius Pedersen, například skládka Vysoká pec. Odpadová firma tak mohla vydělat více peněz, protože na odpad, který by musela uložit na jiné skládce, získala od Kadaně slevu.
Na skládce v Tušimicích se ročně ukládá kolem 60 tisíc tun odpadu. V roce 2019 bylo povoleno její rozšíření. Záměry rozšířit skládky „na poslední chvíli“, dokud se to vyplatí, jsou známé i jinde po republice.
Na zaslané otázky vedení společností Marius Pedersen ani Skládka Tušimice neodpověděla.
Kdo je tajemný nový původce odpadu
Jednou z podmínek poskytnutí dotace odpadové firmě podle smlouvy bylo, že na skládku bude ukládán odpad od nového původce, tedy firmy, města či jiného zákazníka, který na skládku před podpisem smlouvy o dotaci odpady neukládal. Na každou tunu od tohoto původce byla určena sleva ve výši 154,53 koruny.
Čí odpad byl na skládku navážen, ale není jasné. Město i kraj to odmítají sdělit. O totéž se zajímala zastupitelka města Kadaň za Piráty Jana Hladová. Ta podala na Krajský úřad Ústeckého kraje už několik žádostí o poskytnutí této informace. Zatím bezúspěšně.
„Jelikož jsou tyto prostředky vypláceny z veřejných peněz a město Kadaň by mělo jména původců, na které přispěla pěti miliony korun, znát, má na tuto informaci nepochybně nárok také člen zastupitelstva, který se podílel na schvalování této smlouvy a který se též podílí na kontrole správnosti a oprávněnosti vyplácení příspěvku z rozpočtu města,“ uvedla ve své žádosti.
Zástupce firmy Marius Pedersen při schvalování smlouvy zastupitelstvem uvedl, že by mělo jít o odpad z Chomutova a okolí. Toto město ale podle Jany Hladové ukládalo na skládku už předtím.
„Podmínka pro poskytnutí příspěvku v podobě takzvaného nového původce je nejasná, když není ověřitelné, zda byla splněna,“ dodává i Pavel Jiříček za Transparency International.
Odpovědi nebo reakci na dotazy ohledně nového původce odpadů nezískala od města ani od kraje ani redakce Ekonews.
Jana Hladová doplnila i okolnosti uzavření zmíněné smlouvy. Do zastupitelstva nastupovala v roce 2018 a smlouva byla na pořadu jednání nových zastupitelů hned na druhém jednání. To první bylo ustavující. „Neměla jsem tenkrát informace, které mám dnes, ale ptala jsem se, na koho ty peníze půjdou. Přítomná zástupkyně společnosti Marius Pedersen uvedla, že se tam bude vozit odpad z Chomutova a okolí,“ uvádí Jana Hladová s tím, že ona a její kolegyně z Pirátů pro návrh nehlasovaly.
Po roce požádala o vyúčtování. „Ekologické aspekty nikoho netrápí. Nikdo se nezamýšlí nad tím, jakou obrovskou ekologickou zátěží oblast skládky jednou bude. Jednou uložený odpad se stává odpadem nebezpečným se všemi důsledky, které z toho plynou. Vedení města nedávno dokonce zorganizovalo na skládku exkurzi pro zastupitele, aby se všichni mohli podívat, jak je to tam perfektní a funguje to,“ dodává s tím, že problematika je hodně rozsáhlá a složitá a málokdo do ní má takový vhled, aby dokázal „objektivně posoudit“ argumentaci odpadových firem.
Hladová přitom čelí i narážkám na to, že situaci rozviřuje jen kvůli konkurenčnímu boji. Pracuje totiž jako ekolog v Teplárně Komořany, která spadá pod skupinu EPH.
Další otázkou, kterou Hladová vznesla, je, nakolik byl tento postup města v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech měst a obcí a se zákonem o správě daní a poplatků. Podala proto podnět na ministerstvo financí.
„Přímo ministerstvo financí však hospodaření měst nepřezkoumává. Podnět byl tedy předán Krajskému úřadu Ústeckého kraje, který je příslušným přezkumným orgánem,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Nikola Morava s tím, že přezkoumání dosud nebylo ukončeno. Upozorňuje ale, že o dotacích z rozpočtu nad 50 tisíc korun rozhoduje zastupitelstvo obce a obec nese svým jménem odpovědnost.
„V současné době očekáváme dodání vyžádaných podkladů ze strany města Kadaň. Závěr kontroly by měl být k dispozici v průběhu dubna. V zásadě ale vzhledem k výše uvedenému jde především o kontrolu fakturace a toho, zda město udělalo řádnou finanční kontrolu. Odpadové hospodářství jako takové není předmětem přezkumu,“ uvádí k tomu Magdalena Fraňková za Ústecký kraj.
Město a odpadová firma ve smlouvě ošetřily i to, aby nešlo o poskytování veřejné podpory. Stanovily v ní, že příspěvek může dosáhnout maximálně 200 tisíc eur, což odpovídá zhruba 5,1 milionu korun. Jde o hranici pro podporu malého rozsahu, takzvané pravidlo „de minimis“, které je podle práva EU povolená.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
