Audio verze článku:

Mikrokogenerace představuje ekologické a efektivní moderní řečení, které je zároveň přístupné pro široké spektrum uživatelů. Tato technologie v současnosti využívá především zemní plyn, ale je plně připravena na přechod k biometanu. Díky tomu může být klíčovým pilířem dekarbonizace menších objektů.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) v malém měřítku je ideální volbou pro bytová družstva, nemocnice, školy, úřady nebo domovy pro seniory – tedy pro všechny objekty, které potřebují stabilní a úsporné dodávky tepla i elektřiny. Díky vysoké účinnosti až 90 procent a schopnosti využít přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny přináší úsporu až 25 až 30 procent primární energie ve srovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla. To znamená nejen nižší provozní náklady, ale také výrazně nižší emise skleníkových plynů. Při přechodu na biometan – obnovitelné palivo vyráběné z biologického odpadu – se pak stává tato technologie téměř bezemisní.

Mikrokogenerace navíc umožňuje zvýšit energetickou nezávislost budov. Vyrobenou elektřinu lze využít přímo v místě spotřeby, například ji lze rozvést po celé budově nebo do přilehlých objektů, čímž se snižují náklady na distribuci. Přebytečnou energii lze dokonce prodávat do sítě. Ve spojení s fotovoltaickými panely může být mikrokogenerace řešením, které pokrývá dodávkou elektřiny a tepla celý rok bez závislosti na povětrnostních podmínkách.

Klučenice na jihu Středočeského kraje s necelou pětistovkou obyvatel vytápí z části teplo z bioplynové stanice. Mají tam ale i vlastní soláry a kotle na štěpku. Foto: Karolína Chlumecká, Ekonews
Vyhaslý komín, dobrý komín. Energeticky soběstačná vesnice má soláry i štěpku a vytápí ji kravín

Mikrokogenerace po celý rok

Můžete namítnout, že plynový kotel je jistota. Do jisté míry tomu tak je, plynový kotel je opravdu spolehlivým řešením pro vytápění a ohřev vody. Je oblíbený zejména pro nižší pořizovací náklady a jednoduchou instalaci. Oproti mikrokogeneraci však nedokáže vyrábět elektřinu, což znamená vyšší provozní náklady při spotřebě elektrické energie.

Další alternativou pro vytápění mohou být tepelná čerpadla, což jsou ekologická zařízení, která pohání elektřina, aby vyrobily teplo. Jsou ideální pro nízkoenergetické domy a poskytují velmi nízké emise. Jejich efektivita však klesá při nízkých venkovních teplotách, což je problém zejména v zimních měsících. Navíc jde opět o spotřebiče a neumožňují výrobu elektřiny.

Mikrokogenerace na rozdíl od plynového kotle a tepelného čerpadla kombinuje výrobu tepla i elektřiny, což z ní dělá komplexní řešení, které doceníte i v okamžiku delšího výpadku elektřiny. To se běžně stává během nepříznivého počasí, jakým může být sněhová kalamita, dlouhotrvající deště nebo vichřice ničící elektrická vedení.

Mikrokogenerace není závislá na klimatických podmínkách, což zajišťuje její spolehlivý provoz během celého roku. V praxi se stále více osvědčuje její kombinovatelnost se solárními panely, které mohou vyrábět elektřinu v létě, kdy není vysoká spotřeba tepla. Tento energetický mix zajišťuje ekonomicky výhodný provoz domácností a slibuje rychlý návrat vložených investic. Výhodou je zmíněná možnost přechodu mikrokogenerace z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, jako je biometan.

Bioplynka ve Vejprnicích funguje od roku 2009, technologii dodala německá společnost BPS Johann Hochreiter. Foto: Karolína Chlumecká, Ekonews
Elektřina pro sousedy z kukuřice, žita a slepičího trusu. Na Plzeňsku se do sdílení zapojí i bioplynka

Praktické příklady

Inspirativním příkladem využití mikrokogenerace je základní škola v Kamenici nad Lipou, která se rozhodla nahradit zastaralé kotle moderní mikrokogenerační jednotkou. Toto zařízení nejenže zásobuje teplem celou školu, ale zároveň vyrábí elektřinu, kterou škola využívá pro svou potřebu, což snižuje její závislost na externích zdrojích energie. Díky této technologii škola významně šetří provozní náklady a zároveň snižuje emise oxidu uhličitého.

Dalším příkladem dobré praxe je můj kolega Jiří Šimek, který ve svém rodinném domě využívá mikrokogenerační jednotku poháněnou zemním plynem, přičemž už plánuje přechod na biometan. Jednotka mu dodává nejen teplo pro vytápění a ohřev vody, ale zároveň pokrývá veškerou spotřebu elektřiny v domácnosti.

Elektřinu pan Šimek dále sdílí do domu svých rodičů a jiných rodinných objektů. Případnou přebytečnou elektřinu může prodat do distribuční sítě, což mu přináší další finanční úspory. Alternativou prodeje přebytečné elektřiny do distribuční sítě může být zapojení se do komunitní energetiky. Díky mikrokogeneraci se panu Šimkovi podařilo snížit náklady na energie téměř o třetinu, navíc významně omezil ekologickou stopu své domácnosti.

Tyto příklady ukazují, že investice do mikrokogenerace je nejen ekologicky prospěšná, ale také ekonomicky výhodná, a mohou být inspirací pro další jednotlivce, školy i jiné instituce, které hledají cesty, jak šetřit energii a přispět k ochraně životního prostředí.

Mikrokogenerace je technologií, která spojuje efektivitu, ekologii a moderní přístup k energetice. Je to řešení, které umožní nejen šetřit energie a peníze, ale také významně přispět ke snižování emisí a ochraně životního prostředí. Díky své flexibilitě a schopnosti kombinovat obnovitelné zdroje, jako je biometan nebo fotovoltaika, je mikrokogenerace připravena hrát důležitou roli v dekarbonizaci českých domácností a podnikatelů.

Lukáš Dobeč, předseda sdružení COGEN. Foto: Andrea Kalová Photography
Lukáš Dobeš

Lukáš Dobeš je předseda sdružení COGEN Czech. To je spolkem právnických a fyzických osob, jejichž činnost souvisí s výrobou a provozem kogeneračních technologií, jejich projektováním a prodejem a poradenskou činností v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla.