Mikroplasty se našly na Mount Everestu, v Mariánském příkopu, v lidské stolici, v placentě, v krvi nebo v plicích. Dávno to není jen o znečištění moří. Mikroplasty jsou na mnohem méně dostupných místech světa, tak proč by neměly být taky ve všudypřítomné půdě? Je jich tam až 23krát více než v oceánech.

Mikroplasty jsou částečky plastu menší než 5 milimetrů. Nejčastěji vznikají z plastů, které se zejména mechanicky opotřebovávají (větrem, vodou, působením UV záření) a tím se z nich uvolňují mikroplasty. Mohou být ale v této velikosti i přímo vyrobeny. Hromadí se potom v přírodě, protože běžné plasty nejsou rychle rozložitelné.

Z pračky do půdy

Jedním z největších „producentů“ mikroplastů jsou pračky. Během jednoho praní se uvolní až 700 tisíc mikroplastů. Ještě horší jsou sušičky – jediná sušička zvládne za pouhých patnáct minut vyprodukovat až 500 tisíc mikrovláken, což za rok činí neuvěřitelných 90 až 120 milionů částeček. Kromě oblečení jsou ale zdrojem mikroplastů i pneumatiky, jakýkoli plastový materiál, který je alespoň chvíli venku, kosmetika nebo plastové čajové sáčky.

Protože celá naše planeta je jeden propojený systém, půda není tak daleko od praček nebo sušiček, jak by se mohlo zdát. Mikroplasty se dostanou do odpadních vod, odtud dále do řek a potom jsou rozlivem nebo činností větru transportovány do půdy. Tam si s sebou berou i toxické látky, které se mohou uvolňovat do okolního prostředí, a škodit tak půdní fauně, rostlinám a v důsledku i člověku. Mikroplasty totiž v půdě nekončí, ale dostávají se do plodin, které pěstujeme a následně z nich vyrábíme potraviny.

Z půdy na talíř

Ať už jíme živočišné nebo rostlinné produkty, konzumujeme s nimi i plasty. V zemědělství bylo v roce 2019 použito 12,5 milionů tun plastů a dalších 37,3 milionů tun jich bylo použito na balení potravin – a všechny tyto plasty používáním a opotřebením uvolňují mikroplasty. Dostávají se do rostlin a jejich plodů, ale také do zvířat a jejich masa.

A když se dostanou do našich těl? Ve výzkumu vlivu mikroplastů na zdraví člověka jsme stále v začátcích, ale to, co už víme, je minimálně znepokojující. Mikroplasty mohou způsobit oxidační stres nebo záněty, které mohou vést k chronickým problémům, ale také mohou být potenciálně karcinogenní. V trávicím traktu mohou způsobovat změny, které mohou být spojeny s obezitou nebo diabetem. Další zdravotní problémy mohou navíc působit patogeny, které přicházejí spolu s mikroplasty.

Plasty jíme, pijeme i dýcháme a každý týden pozřeme jednu kreditku, tedy asi pět gramů plastů. Část naše tělo vyloučí, ale část v něm zůstává. Dokud budou mikroplasty v půdě, budeme je konzumovat. Jaký vliv na to má zemědělství? Jak se vůbec z půdy dostanou mikroplasty do rajčete, které máme na talíři? Co se děje s půdou jako takovou, když je plná mikroplastů? A můžeme z ní mikroplasty ještě vůbec odstranit?

Na tyto otázky najdete odpovědi v dalších dílech seriálu o mikroplastech, který vychází na webu Živá půda.

Tereza Pavlíková

Tereza působí v rámci Živé půdy (projekt neziskových organizací Nadace partnerství a Frank Bold) jako konzultantka pro vlastníky půdy a zároveň přispívá na blog stejnojmenného webu. Projekt Živá půda pomáhá vlastníkům, zemědělcům i veřejnosti zastavit znehodnocování půdy.