Odstartovaly dotace pro firmy na pořízení fotovoltaických systémů z Národního plánu obnovy. Na podporu energetické soběstačnosti a úsporu energií mají jít čtyři miliardy korun. Zájem loni výrazně ochabl zejména kvůli byrokracii spojené se žádostmi o dotaci.
„Podpora obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaickými systémy je jedním z hlavních směrů, kterým se musíme vydat nejen v rámci snahy snižovat emise, ale také minimalizovat naši energetickou závislost na Rusku,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Z dotace je možné financovat vybudování fotovoltaické elektrány včetně systémů akumulace, projektovou dokumentaci a inženýrské práce spojené s výstavbou. Instalovaný výkon fotovoltaické elektrárny musí být nanejvýš jeden MWp. Ministerstvo průmyslu a obchodu žádosti přijímá od 22. března a podávat je bude možné do 30. června tohoto roku.
Podle Síkely je prioritou podpořit malé a střední podniky. „V případě nevyčerpání alokace pro malé a střední podniky je ale možné finanční prostředky realokovat i pro větší podniky,“ dodal ministr.
Dotace půjdou na dva typy projektů – zaprvé pro žadatele, kteří vlastní nemovitost, nebo ji mají celou v nájmu. Na tuto variantu jsou ve výzvě připraveny tři miliardy korun. Zadruhé pro žadatele, kteří mají v nájmu jen část nemovitosti právě za účelem instalace fotovoltaické elektrárny.
Firmy mohou dosáhnout až na 50% míru podpory z celkových způsobilých výdajů. Míra podpory je rozložena takto:
- 35 % na fotovoltaické systémy,
- 50 % na systém akumulace na projekty mimo území Prahy,
- 45 % na systém akumulace na projekty na území Prahy.
Podle společnosti Mida Consulting, která se zabývá dotačním poradenstvím, má výzva jednodušší podmínky než dřív. Jednak už není nutné nechat si zpracovat energetický posudek, odpadá také povinnost vyhlašovat výběrová řízení. Výpočet způsobilých výdajů se bude řídit jen velikostí instalovaného výkonu a případně kapacitou baterie.
Zájem o soláry je, přesto výstavba klesla
Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost mezi firmami či obcemi a městy roste, výstavba v tomto segmentu loni podle Solární asociace zpomalila. Počet projektů klesl meziročně o 70 procent. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.
Podle Petry Pískové ze Solární asociace tyto projekty zdržují nejednotné přístupy ze strany stavebních úřadů, které projekty protahují o řadu měsíců. I kvůli tomu se loni tyto projekty skoro nestavěly, protože drtivá většina připravených instalací čeká na stavební povolení.
„Nejhorší situace je u velkých, pozemních elektráren, bez kterých se neobejdeme, pokud chceme efektivně snížit cenu za elektřinu a závislost na Rusku. Tyto elektrárny narážejí na problémy v otázkách územních a stavebních řízení, které je mohou úplně zastavit či prodloužit o roky,“ upozorňuje Písková.
Jednodušší situaci mají elektrárny do 10 kWp, což se týká drtivé většiny domácích elektráren. Není třeba vyřídit ani licenci, ani stavební povolení. Fyzické osoby mohou využít na pořízení fotovoltaiky dotace z programu Nová zelená úsporám, dotace i připojení fotovoltaiky zajišťují instalační firmy. Samotná instalace trvá podle Pískové řádově několik dnů, vyřízení administrativy několik týdnů.
Firmy nestíhají instalovat panely
V Česku se loni podle údajů Solární asociace instalovalo celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, což je meziročně o 20,6 procenta více. Za rostoucím zájmem o fotovoltaiku stojí kombinace dostupných dotací z Nové zelené úsporám a rostoucích cen energií. Poptávka už ale podle asociace naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů kvůli dopadům pandemie na celosvětovou ekonomiku.
Evropa navíc nyní hledá cestu k odstřižení od ruských energetických zdrojů, přičemž fotovoltaika v tom bude hrát důležitou roli. Dodávky z Ruska zajišťují asi 40 procent spotřeby zemního plynu a 30 procent spotřeby ropy. Evropská komise má v květnu předložit plán, jak chce odstřižení dosáhnout do roku 2027.
Obnovitelné zdroje jsou klíčovou součástí Green Dealu a balíčku Fit for 55. To je souhrn opatření, jak dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050 (respektive snížení emisí CO2 o 55 procent do roku 2030). K nim se zavázala celá Evropská unie, aby pomohla zpomalit globální oteplování ohrožující planetu. Na této cestě se kvůli ruské agresi na Ukrajině něco změní – povede trochu jinudy a bude možná složitější.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
