Čísla mluví jasně. Česko v elektromobilitě v rámci Evropy pokulhává. Na vině může být i nízká podpora ze strany státu a chybějící finanční pobídky pro občany, které by bateriové vozy učinily cenově dostupnějšími. Vláda a ministerstva zatím upřednostňují zahuštění nabíjecí infrastruktury, což po nás tak či tak vyžaduje Evropská unie. Experti namítají, že všechna opatření by měla jít ruku v ruce.
Podle aktuálních dat Evropského sdružení výrobců automobilů bylo v zemích Evropské unie letos za leden až září registrováno více než 1,1 milionu nových osobních bateriových vozů (BEV), což představuje meziroční nárůst o 55 procent. Na celkových registracích se podílely 14 procenty.
Nejvíce BEV bylo registrováno v Německu (387 tis.), Francii (205 tis.) a Nizozemsku (85 tis.), nejvyšší tržní podíl si pak BEV držely ve Švédsku (39 %), Finsku (33 %) a Dánsku (33 %). Česká republika skončila v podílu registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel mezi zeměmi Evropské unie s 2,8 procenty před Slovenskem na předposledním místě, píše web Čistá doprava, který statistiky průběžně shromažďuje.
Z přehledu organizace European Automobile Manufacturers’ Association (ACEA) je patrné, že v rámci Evropské unie státy poskytují buď daňové výhody nebo přímou finanční podporu pro pořízení bateriových vozů. Česko patří k zemím, které přímou dotaci občanům nenabízejí, čímž cenu nových elektromobilů „nesnižují“.
Výhody jsou, ale nestačí
Například Francie má peněžní pobídky, takzvaný „zelený bonus“ ve výši 5000 eur (zhruba 125 tisíc korun). Od ledna 2024 má být podpora určena jen na elektrické vozy s určitými parametry s cílem podpořit elektromobily vyrobené ve Francii a v EU. Sousední Německo zase dle přehledu ACEA původní štědrou podporu bateriových vozů postupně stahuje, nicméně od ledna 2023 dotace činila až 6750 eur pro vozy s pořizovací cenou pod 40 tisíc eur. Německý trh je ale v otázce alternativních pohonů nesrovnatelně dále než Česko a nepotřebuje tak elektromobilitu „nastartovat z nuly“.
Česko odpouští bateriovým vozům registrační poplatky, dálniční známku a nabízí daňové úlevy pro firemní vozy. Domácnosti si však zatím kvůli vysoké ceně nové vozy ve velkém nepořizují, nejlevnější cesta k nim vede přes trh ojetin, který vzniká převážně obměnou firemních flotil.
Šance, že by Češi dostali do ruky určitou sumu na pořízení nové vozu, se zatím nerýsuje ani do budoucna, jak potvrdila Ekonews oslovená ministerstva. „Podpora pro občany není nyní zvažována. V současné době je na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravována výzva na pořízení bezemisních vozidel a neveřejných dobíjecích stanic pro podnikatele. Zdrojem finančních prostředků bude Národní plán obnovy,” napsal David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu.
„Vzhledem ke stavu veřejných financí a snahám o jejich konsolidaci aktuálně neočekáváme opatření na podporu čisté mobility, která by měla negativní dopady na státní rozpočet,“ dodala k tomu mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.
Domácnosti tak nyní mohou využít pouze podporu na pořízení a instalaci nabíječky neboli wallboxu v rámci výzev programu Nová zelená úsporám. U rodinného domu stát podpoří pořízení jedné dobíjecí stanice, u bytových domů je pak počet omezen počtem bytových jednotek. Na rodinný dům činí nyní dotace 15 tisíc korun.
Ministerstvo životního prostředí si pochvaluje, že se alespoň podařilo prodloužit mimořádné daňové odpisy na elektromobily do ceny dvou miliónů korun do roku 2028.
„Od 1. ledna roku 2024 by pak měl být mimořádný odpis pro firemní elektromobil využívaný pro soukromé účely ve výši 0,25 procenta místo 0,5 procenta. Dále se očekává výzva na podporu nákupu e-vozidel pro podnikatele ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, který by měla být vyhlášena do konce roku, kde je cílem podpora více než 4500 vozidel,“ dodává Ješátková.
„Česko je stěna“
Zakladatel Asociace elektromobilového průmyslu Jaromír Marušinec rovněž neočekává, že by se v blízké době měla situace ohledně podpory elektromobility nějak změnit. „Zatím strategie všech dosavadních vlád nespočívala v podpoře osobních vozů, s tím asi nepohneme. Asi počítají s tím, že se lidé postupně vybaví ojetými vozy z firem. Mezitím jsme ale v elektromobilitě na chvostu Evropy,“ podotýká Marušinec. Podle něj ti opravdu přesvědčení fanoušci elektromobility zakládají spolky nebo si registrují firmy například v Německu, aby dosáhli na lepší podporu.
Dodává, že aktuálně se strategie posouvá k podpoře výstavby infrastruktury, protože musíme postavit každých 150 km nabíjecí stanici pro nákladní vozidla – tiráky a velké dodávky. „V Evropě jsme v tomhle ohledu taková stěna. Elektrické náklaďáky se k nám nedostanou,“ přibližuje Marušinec.
Ministerstvo dopravy, pod které infrastruktura spadá, jeho slova potvrzuje. „Pro nás je perspektivní věnovat se primárně výstavbě dobíječek pro osobní vozy. S ohledem na požadavky tak zvaného návrhu nařízení AFIR však plánujeme budoucí podporu Operačního programu doprava III částečně cílit i na dobíjecí stanice pro nákladní dopravu. Alokace na tuto oblast by měla být až dvě miliardy korun,“ napsal tiskový mluvčí resortu Filip Medelský.
Podle experta na elektromobilitu Jana Staňka (vystupujícího pod značkou Electrodad) by celá Evropa měla jít ve šlépějích USA, které poskytují daňovou slevu 7500 dolarů na osobní automobily vyrobené na území Severní Ameriky, Kanady či Mexika. „Tím vytvářejí silnou ekonomickou podporu pro obyvatele a ekologickou pobídku pro automobilky, aby tam přesouvaly výrobu. S ‚blue collars‘ přichází i výzkum a vývoj. Evropa by to měla také udělat místo toho, aby uvalovala clo na auta z Číny a udržovala tak ceny uměle vysoko,“ říká Staněk.
Čistá mobilita v Česku
Zastřešujícím dokumentem pro rozvoj alternativních pohonů v dopravě v Česku je Národní akční plán čisté mobility. Ručí za něj ministerstvo průmyslu s účastí resortů životního prostředí a dopravy. Momentálně probíhá příprava druhé aktualizace, která by měla být vládě předložena v březnu roku 2024, a má odrážet novou legislativu Evropské unie, zejména balíček „Fit for 55“. Obsahovat bude cíle v oblasti bezemisních vozidel i související dobíjecí a vodíkové a LNG plnící infrastruktury k roku 2025 a 2030 a také návrh příslušných opatření.
Vychází z něj i rozdělení podpor podle jednotlivých resortů. Ministerstvo dopravy řeší veřejnou dobíjecí a plnící infrastrukturu, trolejbusy a tramvaje v Praze. Resort průmyslu zase vozidla a neveřejné dobíjecí stanice pro podnikatele a ministerstvo životního prostředí vozidla a neveřejné dobíjecí stanice pro veřejný sektor a dobíjecí stanice pro domácnosti v rámci Nové zelené úsporám.
Po vyčerpání prostředků z národního plánu obnovy a operačních programů je v plánu podpořit čistou mobilitu také z Modernizačního fondu. Plán předpokládá, že by do roku 2030 mělo být postaveno zhruba 19 až 35 tisíc dobíjecích bodů (podle toho, zda bude v ČR jen 200 tisíc elektromobilů nebo až půl milionu).
Zdroj: MPO, MŽP
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
