Číslo 54 miliónů tun vyhozené elektroniky za loňský rok je tak obří, že si ho nikdo nedokáže představit. Kanadská televize CBC proto přepočítala toto množství na 350 lodí velikosti Queen Mary 2. Kdyby se daly za sebou, vytvoří řadu 125 kilometrů dlouhou.
Ještě horší podle zprávy Spojených národů je, že z tohoto množství bylo recyklováno jen 17,4 procenta. Což znamená, že se vyhodily vzácné kovy jako zlato, stříbro, měď, platina a další hodnotné a recyklovatelné materiály v odhadované hodnotě 57 miliard.
„Dokonce i země s oficiálním a zavedeným systémem pro elektronický odpad jsou konfrontovány s relativně nízkým sběrem a recyklací,“ uvádí zpráva Společnosti národů.
Vyhozené elektroniky přibývá
Oproti stavu před pěti lety se množství vyhozené elektroniky zvýšilo o více než pětinu. Což je dáno tím, že stále více lidí využívá nové technologie s tím, jak jednotlivé země bohatnou.
Elektroodpad zahrnuje širokou paletu výrobků od chytrých telefonů, notebooků po vybavení kanceláří, kuchyní, klimatizace, hračky nebo hudební nástroje. Prostě všechny výrobky, které jsou buď na elektřinu anebo na baterie.
Tyto výrobky často obsahují vzácné kovy, jejichž dolování ze země představuje obrovské enviromentální náklady. Nedává proto smysl, aby zlato, stříbro a další vzácné kovy končily na skládce.
Největším producentem elektroodpadu je Čína
Největším přispěvatelem na hromadu elektro šrotu jsou následující země: Čína (10 miliónů tun), Spojené státy (6,9 miliónu tun) a Indie (3,2 milionů tun).
Jako kolem každého odpadu, tak i kolem toho elektro, je i tady velká lobby a přetahují se zde dva kolektivní systémy, které mají zajistit jeho sběr a recyklaci. Konkrétně Asekol, sbírající především malé spotřebiče a vybavující ulice červenými kontejnery, a Rema mající na starosti velké spotřebiče.
Poslední kauza se týká spotřebičů značky Samsung. Některé sběrné dvory přestaly přijímat vysloužilou elektroniku této značky, protože výrobce ukončil smlouvu s Asekolem a začal spolupracovat s Remou. Její sběrná síť ale není zatím dostatečná, proto došlo k situaci, kdy televizi, co už nemáte doma kam dát, nikdo nechce.
Kolik elektroniky se zrecykluje není jasné
Kolik a čeho se v Česku vytřídilo a zrecyklovalo, není snadné zjistit. Například poslední zpráva Asekolu za rok 2019 uvádí, že se podařilo úspěšně navýšit sběr, a to až na 25,6 tisíce tun.
Kolik se z tohoto množství zrecyklovalo a dále využilo, zpráva neuvádí. Poukazuje pouze na spolupráci s Opravárnou, kde se část spotřebičů opraví a může se ještě dál používat.
Kromě toho Asekol spolupracuje například s firmou Remobil, která odhaduje, že mobilů se zrecykluje jen kolem pěti procent. Většina jich leží každému z nás doma v šuplíku.
S Asekolem je spojená i společnost Enviropol, která elektroodpady zpracovává. Ta na stránkách žádné údaje o využití elektrospotřebičů neuvádí. Z její poslední účetní závěrky za 2018 pouze vyplývá, že utržila 312 miliónů korun a zisk činil 8,8 miliónu.
Samostatnou kolonku na elektroodpady nevede ani Ministerstvo životního prostředí. Na čísla se dotazujeme.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
