Operační program Životní prostředí (OPŽP) pro období 2021-2027 rozdělí mezi žadatele 61 miliard korun v rámci 28 výzev, které od poloviny srpna postupně startují. Struktura dotací je nastavena vcelku dobře, shodují se oslovení experti i zástupci obcí. Rizikem může být inflace, naopak snížit by se měla administrativa s dotacemi spojená. Realita se ale teprve ukáže.
Nejvíce peněz půjde na zajištění přístupu k vodě a hospodaření s vodou (14,1 miliardy korun) a do projektů zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů (12,2 mld.). Další finance poputují na ochranu přírody včetně zeleně ve městech (10,6 mld.) a adaptace na změnu klimatu a prevenci katastrof (10,2 mld.). Investice budou směřovat také do odpadového hospodářství (7,1 mld.) a na výstavbu nových obnovitelných zdrojů (7 mld.).
„Pro podporu projektů v oblasti životního prostředí obcí, měst a dalších veřejných subjektů je OPŽP zásadním programem. Je podanou rukou municipalitám při zavádění energetických úspor a posilování vlastní energetické soběstačnosti. Je také nepostradatelný v oblasti realizace klimatických opatření, zejména co se týče adaptace krajiny a sídel na probíhající klimatické změny,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Aplikovat se dá jakákoliv technologie
Program podle Martina Veverky, seniorního konzultanta v auditorské společnosti EY, nepřináší radikální změny. „Tematicky jsme s OPŽP spokojeni, snahou bylo soustředit se na komplexní projekty se zaměřením na pokročilé technologie, jako je například optometrická metoda u třídicích linek či podpora technologií na recyklaci a zefektivnění odpadového hospodářství,“ říká Veverka, který se zaměřuje na dotační poradenství ve vztahu k životnímu prostředí.
Program je přitom dostatečně technologicky neutrální. „Dá se v podstatě aplikovat jakákoli technologie, třeba i budoucí nebo teprve čerstvě vyvinutá,“ vypočítává. Z technického pohledu by podle něj měl OPŽP přinést zjednodušení v administrativě. Nově by se nemuselo předkládat tolik dokumentů a vykazování způsobilých výdajů by mohlo být jednodušší.
„Zároveň nová regionální mapa přináší rozdíly v intenzitě podpory. Dříve projekty mimo Prahu dostávaly v rámci krajů stejné procento podpory. Nyní se to rozděluje na tři oblasti dle HDP regionu. To dělení je v podstatě na uhelné regiony a oblast ‚nad‘ a ‚pod‘ dálnicí D1,“ upozorňuje Veverka.
Podnikatelé získají méně podpory
Podle ředitele dotací a veřejné podpory Deloitte Advisory Antonína Webera nastává největší změna v tom, že podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti budou mít v novém OPŽP omezenější možnosti čerpat dotace. „Většina oblastí podpory bude primárně určená pro veřejný sektor, neziskové organizace či školská zařízení. Podnikatelé budou moci žádat o dotace pouze na projekty v oblastech adaptace na změnu klimatu a oběhového hospodářství,“ říká Weber.
Což neznamená, že si firmy na peníze nesáhnou jinde, ale musí se dívat na jiné zdroje financování, zejména na Modernizační fond. A nesmějí ani zapomínat na výzvy z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, v jehož rámci mohou firmy čerpat dotace na energetické úspory a do budoucna na projekty v oblasti úspory vody či využití odpadů.
„Stejné oblasti jsou ostatně už nyní podporovány pro podnikatelské subjekty z Národního plánu obnovy, kde je možné financovat projekty v oblasti úspor vody, instalace fotovoltaik či využití odpadů,“ upřesňuje Weber.
Drahé energie zvyšují návratnost úsporných opatření
Další pohled nabízí Petr Holub, energetický expert a ředitel poradenské společnosti Budovy21. Ta poskytuje poradenství pro nízkouhlíkovou transformaci české ekonomiky, zejména v oblasti energetiky a stavebnictví.
Vítá, že podpora se poskytuje zjednodušeně, podle tabulky jednotkových dotací. Jednotková dotace se počítá například na metr čtvereční zateplené fasády, ve výši odpovídající kvalitě zateplení. „Celková dotace tedy nezávisí na tom, za kolik příjemce či veřejný subjekt dílo vysoutěží, což znamená, že to fond nemusí kontrolovat. Kontrola se soustředí na kvalitu renovace, ne na administrativní a finanční stránku a to je dobře,“ říká Holub.
Jednotkové dotace však byly stanoveny před vysokou inflací, takže se neopírají o aktuální realitu trhu. Podle Holuba by to však neměl být problém, protože cena stavebních materiálů opět klesá, přičemž ceny energií rostou. Úspory energie se tak budou městům a obcím vyplácet čím dál více.
Pochvaluje si i to, že jsou zvýhodněny komplexní projekty, včetně zajištění kvalitního vnitřního prostředí nebo adaptace na změnu klimatu. Ty mohou být navíc podány v rámci jedné žádosti, což opět přináší zjednodušení administrace.
Na Národní plán obnovy je nejméně času
Z pohledu municipalit je podle Dana Jiránka, který je zastupitelem v Kladně (za ODS), letošní situace mimořádná. Kromě OPŽP se totiž sbíhají i další programy, například Modernizační fond nebo Národní plán obnovy, přičemž druhý jmenovaný bude nejnáročnější, protože je na něj nejméně času.
„Největší prioritu bude asi teď mít Národní plán obnovy, protože tam má být už za rok zasmluvněno 70 procent peněz. Obecně je dotačních titulů aktuálně hodně a starostové se budou muset ve všem dobře zorientovat,“ říká Jiránek s tím, že Státní fond životního prostředí pomáhá s úvěry, což obce kvůli svým napjatým rozpočtům vítají.
Za pozitivní posun z pohledu OPŽP v porovnání s předchozím obdobím pokládá Jiránek například opatření, která zlepšují zadržování vody v krajině, dokončení propojení vodních soustav či nakládání se zelení ve městech. „Očekávání jsou velká, ale ďábel je skrytý v detailu. Programy se chystají dva roky dopředu, po čase se zjistí, že o některé dotační tituly není takový zájem a může dojít ke změně alokace prostředků na řešení, která bude snazší realizovat,“ tvrdí.
„Konkrétně myslím, že bude potřeba se vrátit k některým parametrům, protože hodně rostly ceny. Je jasné, že z alokovaných peněz se třeba nepostaví tolik čistíren, kolik bylo původně v plánu. Pak je tedy otázka, jak se nám při stávajících cenách bude v součtu dařit plnit sliby, které jsme dali Evropské komisi,“ varuje Jiránek.
Prostředky se mohou přesunout
Ministerstvo životního prostředí odpovědělo, že se neobává, že by Operační program Životní prostředí nesplnil předpokládané cíle. K otázce inflace se ale resort konkrétně nevyjádřil.
Podle Petra Novotného z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) klid ministerstva pramení z toho, že je v rámci kapitol vždy určitý „polštář“. Navíc když se v některé oblasti prostředky nedočerpají, dají se využít pro jiné projekty.
„Osobně si myslím, že ta úvaha je správná, ale nevnímám to jako zásadní problém. I když inflace mít vliv bude, všichni očekávají, že už v příštím roce zpomalí a v dalším roce bude v normálu, takže v rámci sedmi let programového období by to nemuselo mít na stanovené cíle velký vliv,“ tvrdí Novotný s tím, že relevantní je i kurz koruny vůči euru.
Sám se původně nejvíce obával, že podpora půjde na dotřiďování směsných komunálních odpadů, k čemuž nakonec nedošlo. Nejedná se totiž o efektivní způsob získávání hodnotných surovin, protože se pracuje s již smíchaným, znehodnoceným materiálem.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
