Lidé by si před pořízením bazénu měli rozmyslet, čím ho v nadcházející koupací sezoně napustí. Sucho komplikuje život lidem v obcích i vodárenským společnostem. Aktuálně platí pro odběr vody z veřejného vodovodu či povrchových vod osmnáct omezení pro několik desítek obcí.
Česko je národem milovníků bazénů. Dle šetření společnosti Mountfield z roku 2015 je těch trvale napuštěných v tuzemsku téměř půl milionu. Stejný počet je nafukovacích bazénů, do nichž se voda napouští znovu a znovu po celé léto. Víc bazénů mají u svých domů prý jen Španělé či Francouzi.
Podle mapy Českého hydrometeorologického ústavu je silné sucho (jen jeden stupeň od mimořádného sucha) na polovině území republiky, a to především v Čechách. Ministerstvo zemědělství proto od února 2020 publikuje na svých webových stránkách týdenní Aktuální informace o stavu vodních zdrojů. Tam se lze dočíst i to, kde užívání vody omezují místní vodoprávní úřady.
Ke konci května resort evidoval osmnáct vydaných omezení k odběru povrchových vod či omezení odběrů z vodovodů pro veřejnou potřebu. Zahrnují obce v různých částech republiky. Patří mezi ně Jevany či Vyžlovka ve Středočeském kraji, stejně jako části města Zlín nebo Katov a Skrchov na jižní Moravě.
„Tato opatření obecné povahy jsou naprosto pochopitelná, neboť nadměrným odběrem kvalitní pitné vody z vodovodního řadu v jednom úseku může dojít k ohrožení dodávek pitné vody ostatním odběratelům. Nezapomínejme na to, že vodovodní řad je dimenzován určitou kapacitou odběru a průtočností v reálném čase,“ říká Alexandra Kocková z marketingu Svazu měst a obcí ČR.
Vodojemy to neutáhnou
Zákaz používat pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu k zalévání zeleně, mytí aut a napouštění bazénů vydal i městský úřad Boskovice v okrese Blansko v Jihomoravském kraji na hranicích Drahanské vrchoviny. Podle referenta vodního hospodářství Města Boskovice Filipa Bukového zdroje vody v obcích Uhřice, Skrchov, Sulíkov, Kladoruby či Štěchov nejsou dostatečné a stav se rok od roku zhoršuje.
„Pokud je v obecním vodojemu málo vody, je potřeba přikročit k dovážení pitné vody do vodojemu, než bude dotažen vodovod z jiné obce, přivaděč, nebo dokud nebude v obci nalezen a vyvrtán nový, vydatnější zdroj podzemní vody. Zatím má každá z uvedených obcí vlastní zdroj vody, jehož hladina postupně klesá,“ líčí Bukový. Dosud se prý nesetkal se stížností na porušení zákazu. Pokud by tak někdo učinil, může dostat pokutu až do výše 50 tisíc korun (jde-li o fyzickou osobu).
Vodoprávní úřad Městského úřadu Boskovice zaznamenal zvýšený zájem lidí o povolení vlastní studny. I vlastní zdroj vody má ale limity. Jestliže je místní překročí, hrozí hydrogeologický kolaps, v jehož důsledku mohou lidé o vodu přijít úplně.
Spotřeba by neměla přesáhnou denní limity, které příslušný vodoprávní úřad povolí. Napouštět bazén z vlastní studny je tak možné pouze v případě, že ho vlastník bazénu rozloží do několika dní.
„A to neřešíme otázku plýtvání kvalitní pitnou vodou, o níž mnozí v souvislosti s napouštěním bazénů nechtějí slyšet. Pro napouštění bazénů je určitě vhodnější využití takzvané užitkové vody, kterou mohou nabízet dodavatelé prostřednictvím cisteren,“ doporučuje Kocková.
Když už plnit, tak po jedenácté večer
Pražské vodovody a kanalizace nabízejí přistavení cisterny prostřednictvím společnosti Česká voda – Czech Water. Dle dispečera je aktuální cena cisterny o osmi kubících 2300 korun včetně DPH za pásmo do deseti kilometrů, pro pásmo do 20 kilometrů stojí tatáž cisterna 3680 korun.
V cisternách se smí převážet pouze pitná voda, nejobvyklejší zakázka pro napuštění bazénu podle dispečera vyžaduje jednu až dvě cisterny. Kdyby si objem jedné cisterny lidé natočili přímo z kohoutku, stálo by je to něco kolem 1000 korun dle platného ceníku vodného a stočného. Cisterna nicméně zaručuje, že voda byla nabrána v místech dostatečně dimenzovaných pro odběr takových objemů.
Pokud se lidé přesto rozhodnou naplnit bazén přímo z kohoutku, provozní ředitel Středočeských vodáren Pavel Pobříslo apeluje alespoň na minimální ohleduplnost. K tomu patří plnit bazén pomalu a ideálně mimo odběrovou špičku, tedy mezi jedenáctou hodinou večerní a pátou hodinou ranní.
„V případě, že lidé tato pravidla nedodržují, může se stát, že se voda zakalí a současně poklesne tlak. Naši zákazníci by si měli uvědomit, že nesprávným napouštěním bazénu mohou vzniknout komplikace s dodávkou vody i pro jejich sousedy,“ varuje Pobříslo. Zvyšuje se tím i riziko zvýšené koncentrace železa v pitné vodě.
Ekolog Jiří Malík z občanského sdružení Živá voda si myslí, že samotná „bazénová kultura“ je dlouhodobě neudržitelná. „Jedinou udržitelnou variantou je pořídit si na zahradě přírodní nádrž se samočisticím efektem nebo tůni s mokřady a rostlinami a zároveň plochou, kde se dá koupat. Má to ale pouze smysl v místech, kde je potok, ze kterého se voda svede. A samozřejmě je nezbytné respektovat místní nařízení o odběru povrchové vody,“ říká Malík.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
