Nejdříve jsme jen chodili na pivo a dbali na dobré vztahy, dnes je z toho ESG, říká spoluzakladatel firmy ComAp

Libor Mertl založil se svými dvěma společníky společnost ComAp před více než třemi desítkami let a z prvotních hodnot, jako je udržovat dobré vztahy v práci i se zákazníky či nepodplácet, postupně vykrystalizovala cesta k ESG.

Dnes už podle Mertla nestačí jen vytvářet bezpečné systémy, které umožní dodávat elektřinu tam, kde není. „Byli jsme pyšní na to, že výrobu elektřiny dokážeme řídit efektivně a můžeme i ušetřit palivo. Ale postupně si uvědomujeme, že to nestačí,“ říká. I proto firma s téměř šesti sty zaměstnanci podporuje výrobu udržitelné energie. „Budoucnost vidíme v hybridních mikrosítích. Vyvíjíme nové produkty, které umožňují hybridní mikrosítě řídit,“ uvádí Mertl.

Co pro vás znamená ESG a vybavíte si ještě, kdy jste se poprvé s tímto pojmem setkal?

Pro mě je ESG cesta. Když jsme začínali před třiceti pěti lety, tak jsme s Alešem a Martinem (společníci ComAp, pozn. aut.) říkali, že chceme, aby firma byla poctivá a aby v ní fungovaly dobré vztahy. To byly základní hodnoty, které jsme si nastavili. Začali jsme tím, že jsme my tři spolu chodili na pivo, důvěřovali si a byli schopni otevřeně řešit relativně složité problémy. Pak jsme totéž přenášeli i na své zaměstnance. Následně jsme šli dál, budovali dobré vztahy se zákazníky a dodavateli. A docházelo nám, že se musíme podobně chovat i ke komunitě, ve které žijeme, a k přírodě, která je kolem nás. Vztahy jsou pro nás jedna z nejdůležitějších věcí.

Které další věci jsou pro vás důležité?

Poctivost a je to podobný model. Pro nás byla poctivost zpočátku to, že nelžeme, platíme daně a nepodplácíme. Pak jsme říkali: Ale poctivost je také to, že budeme transparentní, že budeme se zákazníky otevřeně komunikovat, že budeme zcela transparentní vůči státům, kde podnikáme, a tak dále. A k tomu postupně přidáváme dlouhodobou udržitelnost. Z hodnot, jako jsou vztahy a poctivost, se nám postupně vyvíjí něco, co by se dalo formalizovat do ESG nebo CSR. Nazval bych to profesionalizací a formalizací našich hodnot.

Takže nynější vlna ESG pro vás neznamená, že musíte rychle něco zavádět?

Ne, základem je, že ESG neděláme formálně, abychom vyhověli EU, ale na základě hodnotového přesvědčení. ESG je mechanismus nebo formát, který nás formuje v tom, jak tyto hodnoty správně pojmenovat.

Dívají se na udržitelnost, ESG nebo CSR odlišně v cizině? ComAp je v mnoha státech světa, tak máte srovnání. Jsme pozadu?

Mám pocit, že spousta lidí si u nás uvědomuje, stejně jako ve světě, že je potřeba podnikat udržitelně. Možná urgentněji to chápou země a komunity, kterých se klimatická změna přímo dotýká. Ale necítím vůbec v Čechách zpochybnění toho, že je potřeba se tomuto problému věnovat. Spíš je to o kombinaci schopností, vzdělávání, znalostí, dovedností a toho, jak to udělat. Možná je to také otázka kulturní.

V jakém smyslu?

Jako Evropani jsme konzervativnější. Uvedu příklad – nedávno jsme byli v Singapuru. Singapur má konkrétní plán, jak dosáhnout toho, aby do roku 2040 nebylo v zemi jediné auto na spalovací motor. Pro Evropany těžko představitelné. My jsme v Evropě citliví na demokracii a jakákoliv regulace nebo silný závazek, který nás omezuje, musí být probrán ze všech stran tak, abychom všem trochu vyšli vstříc. To celý proces brzdí. A my Češi jsme konzervativnější částí konzervativní Evropy.

Když se podíváme na vaši cestu ESG, v jakém ohledu jste nejdále?

V ComApu jsme asi nejdále v „G“. Jde o struktury, které prostupují napříč celou firmou. Postupně jsme zjistili, že nestačí o nepodplácení jen mluvit, ale je potřeba sepsat, co to znamená, a zajistit jeho dodržování napříč celou firmou. Kde je hranice podplácení? Když někomu dám lahev vína? Nebo dvě? Nebo dokonce hodinky? A tak, aby to bylo přijatelné a etické ve všech státech světa? Hodinky tedy určitě ne, láhev vína ano. Tyto a podobné úvahy nakonec vedly k tomu, že v ComApu vznikl proces Anti Bribery & Corruption Policy (ABC). Jde o jednoduchou větu, kterou si na začátku v malé firmičce řeknete a která se nakonec ve větší firmě musí rozvinout v relativně složitý komplex firemní politiky. A podobně to je se správou ComApu.

Také bylo nejdřív pivo?

Ano, v malé firmě stačí, aby se majitelé, kteří jsou zároveň i ředitelé, sešli a rozhodli. Ale ve větší firmě, kde je oddělená úroveň vedení, správy a majitelů, už ne. Před patnácti lety jsme začali správu ComApu formalizovat – založili jsme správní radu a postupně ji rozšiřovali o nezávislé členy. V současné době máme devítičlennou mezinárodní správní radu. Snažíme se přiblížit britskému standardu správy firmy, který považujeme za nejlepší. Máme ve správní radě zástupce majitelů, nezávislé členy a zástupce exekutivy, máme nastavené principy a pravidla, co správní rada musí dělat tak, aby firma byla nejenom transparentní vůči majitelům, ale i do budoucna nezávislá na majitelích, dlouhodobě udržitelná, dlouhodobě spravovatelná a transparentní navenek. Tohle všechno by se dalo zahrnout pod „G“.

Co další písmenka, třeba S?

S byl pro nás také vývoj. Uvedu další příklad – rovná práva žen. Před třiceti lety nám naše zaměstnankyně říkaly: „ComAp je první firma, kde nás nikdo neobtěžuje.“ Tehdy jsme na to byli pyšní, nyní je to samozřejmost. V ComApu máme téměř 600 zaměstnanců, z toho asi 35 procent žen po celém světě. Chceme mít rovné odměňování, a tak začínáme srovnávat platy, byť je to těžké. Máme třináct poboček, zaměstnance na různých pozicích, v různých zemích, v různé míře seniority a málokde máme dva lidi, kteří jsou stejně seniorní, na stejné pozici, ve stejném městě a čase.

To skoro nejde, ne?

Jde to, ale není to jednoduché. Pak jde o zastoupení žen ve vedení. Například ve správní radě máme nyní jen jednu ženu, stále to není ideální.

Možná to někdy prostě nejde. Otázka je, jestli to dělat „násilím“, pokud ženy nejsou…

Dlouhodobě to jde. V Norsku jsou kvóty a existují studie, jaký kvóty měly dopad. Ta, kterou jsem četl, říká, že dopad kvót byl minimální. Nenaplnily se ani obavy pesimistů, že po kvótách firmy zkrachují, ale ani optimistů, kteří říkali, že do pár let se vše srovná. Závěr této studie je, že hodnocení po pár letech je příliš krátké. Dopady jsou viditelné v horizontu dekád.

Když jste chtěli mít dobré vztahy ve firmě, se zákazníky a dodavateli, máte také seznam zemí, se kterými nechcete obchodovat?

Určitě. Máme „no go“ seznam zákazníků a států, kam nedodáváme. A z pohledu nákupu chceme vyrábět v našem regionu. Takže vyrábíme v Čechách.

Máte povědomí o tom, zda je konkurenční nevýhodou vyrábět v Česku, nebo naopak?

Za prvé, naši klienti výrobu v Evropě oceňují, a za druhé výrobní cena samotná není jediné měřítko. Pro nás je to kombinace kvality, dlouhodobé udržitelnosti, dlouhodobého vztahu, patentové bezpečnosti a ceny. Proto nám nikdy nedávalo smysl jít do Číny.

Tohle vše v rámci ESG spadá pod S a G. Co E, tedy environmentální věci?

E u nás má dva pohledy. Jeden je, „jak“ vytváříme, a druhý je, „co a pro koho“ vytváříme. Vždy jsme byli pyšní, že vytváříme bezpečné systémy, které umožní dodávat elektřinu tam, kde není. Nemocnice přijde o elektřinu a my umožníme rychle připojit generátor, nebo zajistit dodávky elektřiny do odlehlé domorodé vesnice v Austrálii. Byli jsme pyšní na to, že výrobu elektřiny dokážeme řídit efektivně a můžeme i ušetřit palivo. Ale postupně si uvědomujeme, že to nestačí.

Co nestačí?

Že nestačí jenom pomáhat zvyšovat bezpečnost, ale že je potřeba i nějakým způsobem významně podporovat to, aby se energie vyráběla udržitelně. Nestačí, když řídíme spalovací motor, musíme se začít zabývat tím, abychom řídili něco, co je dlouhodobě udržitelné. Musíme podporovat své zákazníky a pomáhat jim, aby výroba elektrické energie byla čím dál tím čistší. Budoucnost vidíme v hybridních mikrosítích. Vyvíjíme nové produkty, které umožňují hybridní mikrosítě řídit.

Vyvíjíte produkty na řízení mikrosítě, neinvestujete přímo do zdrojů?

Ne. My děláme jen automatizaci a software, který umožňuje řídit mikrosítě, tedy řídit výrobu z více zdrojů elektrické energie. Typicky jsou to solární panely, baterie, větrné elektrárny, centrální síť, případně dieselový nebo plynový generátor. Pomáháme optimalizovat výrobu elektrické energie tak, aby bylo co nejčistší.

Je o řízení mikrosítí zájem ve světě, nebo i v Česku?

O mikrosítě začíná být velký zájem. Zatím se všichni učíme, my i zákazníci, protože technických problémů je tam spousta. Malinkou mikrosíť bude mít časem každý větší dům, menší pak továrna, hotel a větší mikrosíť budou mít vesnice nebo města.

Takže taková „společenství komunitní energetiky“?

Přesně. A jednotlivé mikrosítě se budou dále propojovat. Takže zatímco v minulosti pro nás platilo „Vyrábíme energii bezpečnou“, tak nyní přecházíme na „Vyrábíme energii bezpečnou a čistou“. A jsme na začátku tohoto přechodu.

Jak dlouho bude trvat, než budeme v čistém módu?

Myslím, že do úplně čisté výroby elektrické energie máme daleko – desítky let. Nicméně masivní změna začíná a do pár let začne čistá elektrická energie převládat, v některých zemích převládá už nyní.

Asi hodně kvůli válce na Ukrajině, minimálně tady v Evropě.

Válka určitě přechod na čistou výrobu elektrické energie urychlila. V Evropě se investice do udržitelné výroby elektrické energie zvyšují. Ceny solárních panelů, větrných elektráren, baterií a dalších technologií klesají. Ceny plynu, elektřiny a ropy spíše stoupají. Navíc vznikají nová regulatorní opatření, doporučení a směrnice, které výrobu udržitelné elektrické energie podporují. To vše přechod urychluje.

Když se ještě vrátím k ESG, vy nyní děláte první CSR report. To je za Česko, nebo první za celou firmu?

ESG report bude za celou firmu. My spadáme do druhé vlny, což znamená, že musíme mít report podle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive, pozn. aut.) v roce 2026 na základě dat z roku 2025. Chceme ale už mít report v roce 2024 na základě dat z letoška. Sbíráme proto data a připravujeme zprávu, příští rok bychom chtěli mít první ESG report na základě novější směrnice.

Takže si budete také poprvé počítat uhlíkovou stopu?

Budeme už za letošek, první data tedy budeme mít v příštím roce. Pro nás je to ale složitější v tom, že nejdůležitější je, co pro koho vyrábíme. A to se v reportu ani v uhlíkové stopě neprojeví.

Nedávno Ekonews hovořily s Janem Palaščákem, majitelem skupiny Amper, který říkal v podstatě totéž. Pokud vybudují fotovoltaiku, někde tím uberou, ale v jejich uhlíkové stopě to vidět není.

To je ono. Když dobrým řízením ušetříme sto litrů paliva denně, anebo ještě k tomu dokážeme řídit solární panely, které ušetří dalších sto litrů paliva denně, vůbec se to v kalkulačce neprojeví. Samozřejmě v CSR reportu to bude a začínáme se učit sledovat, co naše produkty řídí a jak.

Oceňují váš přístup k ESG banky? Teoreticky by odpovědnější firmy měly mít přístup k levnějšímu financování.

Doposud jsme externí financování nevyužili, takže s tím nemáme zkušenosti. Ale může nastat to, že budeme financování potřebovat, a pak věřím, že to tomu určitě pomůže.

Jak jste se zatím obešli bez financování od bank? Máte tak dobré cash flow?

Jeden z důvodů byl ten, že jsme rostli relativně pomalu. Náš průměrný růst za 30 let byl dvacet, pětadvacet procent ročně. Vždy jsme rostli tak, abychom to z vlastních zdrojů ufinancovali.

Dříve jste zmiňoval, že otázku udržitelnosti vnesl do debaty váš syn. Děti už jsou tedy zapojené do řízení firmy?

Ano, nastupující generace našich dětí, nejenom mých, ale i společníků Martina a Aleše, jsou velmi aktivní v prosazování investic do udržitelných technologií.

Jak se dnes dospělé děti podílejí na chodu společnosti?

Někdo je ve správní radě, někdo pracuje ve firmě. Například moje děti nejsou ani ve správní radě, ale jen na úrovni majitelů. Dcera je v rodinné nadaci a syn je v rodinné radě spolu s dalšími „dětmi“. Snažíme se, abychom my všichni, včetně další generace, byli nějakým způsobem zapojeni na úrovni odpovědného majitele. Abychom z hlediska dlouhodobé správy vnímali naši firmu jako něco, co je potřeba dlouhodobě rozvíjet a budovat. Docela se nám to, myslím, daří.

O kolik jde dětí?

Ve všech třech rodinách dohromady sedm. Jsem rád, že jsme se shodli na tom, že nechceme, aby se ComAp dále rozděloval, a tak vytváříme takové nástroje, které zajistí jednotnou rodinnou radu. Vytváříme procesy a řízení tak, aby pokud možno nevznikaly neshody a rozdílné představy o tom, kam směřovat firmu.

Jak se to dá nastavit?

Je to docela hodně práce. Právní dokument je jedna část, ale důležité je, že chceme být spolu a spolu si vytváříme představu, kam chceme firmu směřovat. Je to částečně o vztahu mezi námi všemi, který si budujeme, a částečně o vytváření společné vize. Není to o hledání kompromisu, je to o vytváření něčeho nového, společného, našeho.

A když to teď vztáhneme k vám, můžete shrnout svůj pohled na udržitelnost a jak se propisuje do vašeho osobního života?

Když začnu s „E“ – rád chodím po horách, spím ve stanu, s manželkou Ivanou je nám dobře v přírodě a to ovlivňuje náš vztah k environmentální udržitelnosti. Chceme, aby vše, co tu máme, zůstalo i našim dětem. Pokud jde o „S“, základ vidím ve vztazích – v rodině, v komunitě. Snažíme se různým způsobem podporovat společnost, ve které žijeme, včetně komunity v oblasti, kde máme chalupu.