Lidé v Nizozemsku by měli přestat jíst vejce z domácího chovu kvůli kontaminaci látkami PFAS, které se označují jako „věčné chemikálie“, oznámila minulý týden nizozemská vládní agentura. Podle národního institutu veřejného zdraví mohou být příčinou vniknutí PFAS do vajec žížaly.
Národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) varoval, že vejce nekomerčního původu – tedy vejce od slepic chovaných soukromě, a nikoli zakoupená v obchodech nebo na trzích – mohou obsahovat vysoké množství PFAS. Ukázal to nový výzkum provedený na 60 různých místech, napsal web Politico.
PFAS je skupina běžně používaných chemikálií, které jsou spojovány s řadou zdravotních problémů včetně rakoviny. Jsou označovány jako „věčné chemikálie“, protože se přirozeně nerozkládají.
RIVM je agentura nizozemského ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a sportu, která poskytuje vládě nezávislý výzkum a poradenství.
Lidé v Nizozemsku „již přijímají velké množství PFAS prostřednictvím jiných potravin a částečně i z pitné vody,“ uvedla agentura v tiskové zprávě. Tím, že přestanou jíst vejce z domácího chovu, lze podle ní „předejít výrazně vyššímu příjmu PFAS“.
Komerčně produkovaná vejce zakoupená v obchodech nebo na trzích je podle agentury stále možné konzumovat.
RIVM dále provádí navazující výzkum, který má zjistit, jak se PFAS do vajec dostávají. Jednou z možných příčin mohou být žížaly, které slepice požírají.
Nejde o jediný případ hrozby PFAS v Nizozemí. Jak nedávno popsal web web Vers Beton, s níž Ekonews spolupracovaly loni v rámci projektu financovaném Journalismfund Europe, vysokými koncentracemi věčných chemikálií trpí například i zahrádkářská kolonie u Rotterdamu nedaleko tamního letiště.
Příčinou výskytu PFAS je blízkost rotterdamského letiště, které se nachází necelé dva kilometry od kolonie. Na letištích totiž často cvičí hasiči, přičemž věčné chemikálie se běžně vyskytují v používaných hasicích pěnách.
I když rotterdamské letiště od používání pěn s PFAS ustoupilo v roce 2020, zmíněným chemikáliím se ne nadarmo říká věčné. V přírodě se téměř nerozkládají a obsahuje je řada spotřebního zboží, jako jsou teflonové pánve nebo outdoorové oblečení.
Tuzemské zahrádkáře oproti tomu ze zkušeností vědců moc nezajímá, co se v jejich půdě vyskytuje. „Zahrádkáři o tyto informace příliš nestojí. Když jsme chtěli v Praze odebírat vzorky, tak byli proti tomu, takže se nám jich nepodařilo odebrat dost,“ líčí zkušenosti ředitel Výzkumného ústav monitoringu a ochrany půdy Radim Vácha.
PFAS v půdě se v Česku podle něj tolik nezkoumají i kvůli tomu, že je to velmi drahé. Hlavní problém nicméně Vácha nespatřuje na zahrádkách, ale na polích. Právě tam se v Česku běžně aplikují čistírenské kaly, které jsou PFAS kontaminované.
Evropská agentura pro chemické látky v současnosti pracuje na návrhu – jehož iniciátory byly Nizozemsko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko – na postupné vyřazení tisíců látek PFAS, které se používají mimo jiné v materiálech určených pro styk s potravinami, v textilu, elektronice nebo stavebních výrobcích.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
