Koupě vánočního stromku z dovozu je z ekologického hlediska nejhorší variantou. Lepší je si pořídit stromek z českých plantáží či nejlépe z prořezávek z certifikovaných lesů. Stromků z nich ale ubývá. Naopak narůstá jejich podíl z dovozu.
Podle dat Sdružení pěstitelů vánočních stromků se celková průměrná roční spotřeba přírodních vánočních stromků v Česku odhaduje na 1,3 milionu kusů. Z toho podle dat statistického úřadu je z dovozu více než půl milionu stromků. Jejich počet přitom stále roste, loni šlo o 568 tisíc, zatímco o dva roky dříve o 457 tisíc.
Nejvíce vánočních stromků do České republiky putuje z dánských a polských plantáží. Z Dánska se dovezou více než dvě třetiny stromečků. Dovoz přitom produkuje nemalé množství skleníkových plynů.
„Pokud bychom počítali s tím, že přijíždí nejvíce kamionů z Dánska, tak kamion veze třicet tun vánočních stromků. Z Kodaně do Prahy urazí vzdálenost 895 kilometrů. Při cestě vypustí dvě tuny oxidu uhličitého, sedmnáct kilogramů oxidů dusíku, tři kilogramy oxidu siřičitého a půl kilogramu prachu,“ vypočítává Eliška Vozníková vedoucí programu Krajina v Hnutí Duha.
Kromě vyšší ekologické stopy je rozdíl mezi českým a dovezeným stromkem i v kvalitě. „Stromek z dovozu může být uříznutý klidně začátkem září,“ uvádí František Valdman, místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků.
Jedla kavkazská z české plantáže
Sdružení pěstitelů vánočních stromků eviduje rozlohu českých plantáží skoro pět set hektarů. Podle Valdmana je však rozloha plantáží v České republice až čtyřnásobná. Jeden hektar vyprodukuje přibližně 3 500 stromků. Nejprodávanějšími druhy v Česku jsou jedle kavkazská (75 procent) a smrk pichlavý (patnáct procent). Podíl borovice poklesl na deset procent.
Podle pěstitelů jde o rizikové podnikání. „Stromky se sází přibližně osm až deset let dopředu. Prodej pod cenou je tedy vysoké riziko,“ vysvětluje Valdman.
Stromek z české plantáže je udržitelnější volbou, co se týče emisí, ale jeho pěstování se často neobejde bez chemických postřiků. „Při pěstování vánočních stromků ve školkách se používají chemické koktejly – herbicidy, aby nezarostly v trávě, nebo fungicidy hrozí-li houbové choroby,“ uvádí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Stromek z prořezávek
Udržitelnější verzí řezaného stromku je ten z lesního prořezu. „Normy u nás nutí lesníky vysazovat stromky velmi hustě a pak tam, kde se většina z nich ujme, musí zase část vyřezat, aby ty ostatní mohly růst dle záměru vlastníka lesa. Většina takto vyřezaných stromků se nechá v lese ležet a časem se rozloží. Vánoce ale mohou dát takto vyřezaným smrčkům, borovičkám či jedličkám ještě další využití jako vánočních stromků,“ vysvětluje Bláha.
Vánoční stromky z prořezávek bývají levnější, ale je jich na trhu poměrně málo. „Není to jen o poptávce, ale i o taktice obchodníků, takže dneska už ve městech na levné stromky z našich lesů z prořezávek téměř nenarazíte,“ doplňuje.
Většinou stromky z prořezu nejsou tak dokonalé jako ty z plantáží a nesplňují estetická kritéria zákazníků. „Jedná o stromek rostoucí v lese, často v přehoustlém zápoji několika druhů dřevin, mají dlouhá mezipatra mezi přesleny větví a nejsou tak hustě větvené jako právě stromky z plantáží, které mají kolem sebe dostatek prostoru a rostou vlastně jako solitéry,“ uvádí Petr Hema, vedoucí střediska Lesy hl. m. Praha. Vzhled je podle něj i jedním z důvodů, proč poptávka po stromcích z prořezávek nijak významně neroste.
Lesy hl. m. Prahy každý rok nabídnou několik desítek stromů z certifikovaných lesů FSC. Standardně se jedná o jedle nebo borovice. Kromě Lesů hl. m. Praha nabízí stromky z prořezávek i Školní lesní podnik Masarykův les v Brně.
V minulých letech prodával stromky z prořezávek i Krkonošský národní park. Letos však takové stromky nenabídne. „V současné době stromky správné velikosti a očekávané kvality nejsou,“ uvádí Václav Jansa, vedoucí odboru péče o les.
Ještě v 90. letech bylo totiž v KRNAPu potřeba zalesňovat až osm set hektarů. V dnešní době Správa národního parku zalesňuje jen patnáct hektarů ročně. „Plantáže na vánoční stromky v Krkonošském národním parku nemáme a výsadby, které po prořezávkách byly vhodné jako vánoční stromky, nezastavitelně odrůstají,“ dodává Jansa.
Stromek v květináči
Trendem posledních let jsou stromky v květináčích, které si lidé kupují či mohou půjčit. Ty z hlediska ekologického vychází nejlépe, protože jejich život může dále pokračovat.
„O stromky v květináčích mají největší zájem mladí lidé od 27 do 35 let. Nabízejí je i někteří naši členové. Jde především o velké městské lesy, které připravují na jaro i společné sázení vánočních jedliček zpět do lesa,“ uvádí Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků soukromých, obecných a církevních lesů.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
