„Nejzelenější“ vánoční stromek je ten z prořezávky. Není ale prakticky k sehnání

Nejekologičtějším řešením je nejspíš vánoční stromek z takzvané prořezávky. Lesníci by jej totiž tak či tak podťali, protože brání v růstu jedincům s lepšími vyhlídkami. Sehnat se dají stromky z českých plantáží, dovozu nebo v květináčích z půjčoven.

Přírodních vánočních stromků se v tuzemsku každým rokem prodá kolem 1,3 milionu kusů, uvádí Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Přes půl milionu z toho se jich každý rok doveze, nejčastěji z Dánska, Německa a Polska.

Hodnota dovezených stromků před pěti lety byla 105 milionů korun. Do loňského roku se vyšplhala na 143 milionů. Průměrný stromek tak podražil z 208 na 249 korun. Během tohoto roku navíc stát zvýšil na vánoční stromky daň z přidané hodnoty z deseti na 21 procent. Stromky jsou kvůli tomu podle sdružení pěstitelů letos dražší zhruba o 10 procent.

„V České republice se stále setkáváme s názorem, že vánoční stromky nejsou ekologické, protože jsou řezány v lese, kde by mohly růst dále. Toto je zásadní omyl. Lidé vyžadují stále vyšší kvalitu, a proto v současné době všechny prodávané stromky pocházejí ze speciálních plantáží,“ tvrdí sdružení.

Vypěstovat stromek trvá dlouho a stojí to spoustu energie. Stromky rostou ze semene dva až čtyři roky ve školkách, potom se přesadí na plantáže. Do výšky 180 centimetrů vyroste jedle kavkazská za deset až patnáct let, smrk pichlavý deset až třináct let a borovice černá za osm až devět let. V tuzemsku pěstované stromky jsou „udržitelnější“ než ty z dovozu už jen kvůli tomu, že se do jejich uhlíkové stopy nezapočítává doprava na několik stovek kilometrů.

Kam pro stromy z prořezávky?

Lepší variantou pro životní prostředí je stromek z prořezávky, ale mnohem hůře se shání. Často je možné ho pořídit u správců lesa v nejbližší hájovně. Většina výchovných zásahů se i proto dělá v zimním období. Dostupnost je však třeba ověřit si na místě, nebo telefonicky.

„Prořezávky se musejí provádět, aby porost prořídl, ostatní stromy měly lepší kondici, přístup ke světlu a mohly sílit. Odstraňují se tedy neperspektivní jedinci nebo ti, kteří konkurují ostatním,“ říká lesník Petr Hrma z příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy.

V Praze lesy slouží především pro rekreaci, navíc v nich převažují listnáče, takže nabídka není příliš velká. I v pražské hájovně se ale dá při troše štěstí narazit na smrk, borovici, někdy i jedli. Vzhledem k tomu, že se jedná o strom z prořezávky, nemusí to být úplný „krasavec“.

Stromky z prořezávky v hlavním městě nabízí na několika místech kolektiv Cirka. Rezervovat si je nicméně bylo možné pouze do 11. prosince. Dají se také sehnat v Čimickém háji, kde má správa pražských lesů vlastní školku.

„Potýkáme se s tím, že nám lidi stromky z lesa kradou a až vandalským způsobem nám zasahují do cennějších porostů. Není v pořádku dojít si s pilkou do lesa, vždy je potřeba se obrátit na nějakého místně příslušného lesného a zeptat se ho, jestli má v plánu prořezávat,“ zdůrazňuje Hrma.

Květináče mají svá rizika

Jako další variantu nabízejí lesníci v Praze i v Brně sazenice jedle v květináči. Je menší, takže vánoční atmosféru ve velkém stylu nevytvoří, ale lidé si ho p Vánocích mohou vysadit na zahradě, pokud přežije.

Za žádnou cenu by lidé ale do lesa neměli sázet stromky zakoupené na trzích či u hobbymarketů. Jednak jsou lesy soukromé, nebo v majetku státu, a jednak je nezbytné respektovat druhovou skladbu určenou k lesní výsadbě. Do lesa například nepatří nepůvodní druhy a sazenice bez prokázaného původu.

Stromek v květináči je ale možné si jenom půjčit. Když se o něj lidé dobře starají, může posloužit několik let. Firmy, které se tímto byznysem živí, nicméně bojují s tím, že stromky procházejí pravidelným teplotním šokem.

Podle provozovatele Pujcovnastromku.cz Jana Havlíčka je proto klíčová jejich postupná aklimatizace. S tou začínají už v půjčovně, kdy stromkům teplotu v hale postupně navyšují, pamatovat na to ale musejí i zákazníci. „Když jsme začínali, úmrtnost byla vysoká, teď už přežije 90 procent stromků,“ uvádí Havlíček. Ročně půjčí až 250 stromů, většinou se prý jedná o původní druhy.

Data o tom, kolik lidí v Česku zdobí stromek přírodní a kolik umělý, nejsou k dispozici. Ty plastové nicméně mohou obsahovat nerecyklovatelné PVC, které má v sobě pro lidské zdraví škodlivá změkčovadla, nebo jiné látky. Pokud jde o uhlíkovou stopu, člověk ho musí používat déle než dvacet let, aby měl menší uhlíkovou stopu než „živý“ stromek, jak uvádí studie kanadské poradenské společnosti Ellipsos z roku 2009.