Ukládání CO2 na německém území zatím nebylo možné. Berlín však plánuje po tom, co Evropská komise přišla se strategií pro zachytávání uhlíku, zákon změnit a překonat dlouholetý odpor místních politiků. Ukládat ho však bude možné jen do malého kousku moře.
Německo změní zákon o skladování CO2, aby usnadnilo přepravu plynu, a plánuje zachycování uhlíku v průmyslu a energetice. Země tak podniká kroky k tomu, aby se po roce 2050 stalo zemí s nulovými emisemi.
„Dnes přijímáme pragmatické a odpovědné rozhodnutí: Zachycování a ukládání uhlíku a jeho využívání by mělo být v Německu umožněno,“ řekl v pondělí v Berlíně podle serveru Euractive Robert Habeck, ministr hospodářství a opatření v oblasti klimatu.
Pokud těžký průmysl vypouští CO2, lze jej zachytit a uložit (tak zvaný Carbon Capture Storage – CCS) nebo využít v chemických procesech (Carbon Capture and Utilization). Přizpůsobení této technologie v Německu bude doprovázeno novou strategií řízení emisí uhlíku a umožněno změnou zákona o ukládání CO2.
Tato technologie je „vyspělá a bezpečná“, vysvětlil Habeck a dodal, že průmyslová odvětví, jako je výroba cementu, nemají jinou možnost.
Druhým důležitým bodem je úloha, kterou by CCS mělo hrát v energetickém sektoru. Zatímco liberální politici vidí plynové elektrárny, jejichž emise jsou zachycovány, jako levnou alternativu k jejich protějškům na vodík, Zelení a část středolevé SPD jsou skeptičtí.
Právě úloha CCU/CCS v energetickém sektoru je však kritizována ekologickými nevládními organizacemi.
„Je špatným signálem, že se sem nyní chtějí zahrnout i emise z elektráren na fosilní paliva,“ uvedla NABU, ekologická lobbistická skupina zaměřená na ptactvo, ačkoli původně byla součástí aliance průmyslu a nevládních organizací, která volala po urychleném návrhu.
Germanwatch, mezinárodní skupina pro klimatickou spravedlnost, uvedla, že zahrnutím emisí z energetického sektoru „hrozí zničení společenského přijetí jakéhokoli druhu CCS v Německu“.
Aby se obavy zohlednily, nebude mít CCS v energetice nárok na státní podporu, pokud nebude použita v elektrárnách na bioenergii.
Zachycenému CO2 z uhelných elektráren bude dokonce znemožněn přístup k budoucí potrubní infrastruktuře, což potenciální projekty „čistého uhlí“ prodraží. Vláda tvrdí, že toto omezení se rovná „faktickému zákazu“.
O tom, zda bude zachycování uhlíku hrát roli u německých záložních zdrojů elektřiny, se rozhodne v aukcích, které budou koncipovány „technologicky neutrálně“.
Technologická neutralita funguje pouze tehdy, „pokud jsou všechny emise na počátku výroby oceněny“, zdůraznil Ottmar Edenhofer, renomovaný klimatický ekonom, který předsedá výzkumné organizaci v Postupimi.
Německá vláda proto podporuje ambiciózní implementaci evropského nařízení o metanu, uvádí se ve strategii pro nakládání s uhlíkem a dodává, že Brusel by měl prozkoumat „perspektivní stanovení cen emisí z předcházejících řetězců fosilních paliv uváděných na trh EU“.
Kam s ním?
Vzhledem k tomu, že ukládání CO2 na pevnině je mezi německými spolkovými zeměmi hluboce nepopulární, bude ukládání v rámci země povoleno pouze v malém kousku Severního moře.
„Ve výlučné ekonomické zóně“ Německa v Severním moři je dostatek místa, zdůraznil Habeck. Oblasti ochrany přírody nejsou pro ukládání CO2 způsobilé. O tom, zda by bylo možné ukládat CO2 ve vojenských oblastech, které zabírají velkou část německého prostoru Severního moře, pomlčel.
To s sebou přináší určité problémy: Německo ratifikovalo Londýnskou úmluvu o znečišťování moří a Berlín nyní usiluje o ratifikaci dodatku ke smlouvě, který stanoví výjimky pro ukládání CO2.
Emise v červených číslech
Druhým milníkem strategie je vůbec první německá dlouhodobá strategie negativních emisí.
Zatímco země si klade za cíl být klimaticky neutrální do roku 2045, od roku 2050 budou záporné emise nutné k udržení globálních teplot na uzdě.
„Pokud je překročíme, budeme je muset po roce 2045 snížit,“ říká Habeck. Jeho Strana zelených se dlouhodobě staví proti záporným emisím, protože se obává, že sázky na nezralé technologie by mohly skutečnou změnu zbrzdit.
Obě strategie dohromady znamenají „milník pro Německo a Evropu“, řekl klimatický ekonom Edenhofer a dodal, že v současné době Berlín počítá přibližně s 50 miliony tun ročně dodatečně uloženého CO2 od roku 2040.
Článek byl publikován na webu oenergetice.cz.
Redakce oEnergetice.cz
Internetový portál oEnergetice se zaměřuje na zpravodajství a odborné články z energetického sektoru, nabídky práce a monitoring médií.
