K vánočním svátkům patří zapalování svíček. Ty běžně dostupné jsou vyrobené z parafínu, šetrnější variantou jsou svíčky z přírodních vosků. A záleží i na materiálu, z něhož je vyroben knot. Ať už po pálení parafínových či přírodních, vyvětrat by se mělo vždycky.
„Problematičtější než svíčky z přírodního vosku jsou svíčky z parafínů, tedy ropných produktů. Hlavně proto, že se vosk pálí za nižších teplot a uvolňují se těkavé organické látky,“ uvádí Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží neziskové organizace Arnika. Při pálení parafínových svíček se do ovzduší mohou dostávat látky, jako je toluen, aceton, benzen či formaldehyd. Také se uvolňuje oxid uhličitý, oxid uhelnatý a nespálené parfémovací příměsi.
„Nejvíce škodlivin se uvolňuje při nedokonalém spalování, tedy doutnání při sfouknutí svíčky. Ale při hoření svíček by mělo opravdu stačit na závěr krátkodobě vyvětrat,“ uvádí Bohumil Kotlík z Národního referenčního centra pro vnitřní a venkovní ovzduší Státního zdravotnického ústavu. Podle studie z roku 2014, kterou prováděl Státní zdravotnický ústav, však žádná testovaná látka uvolňující se ze svíček nepřesáhla hranici ohrožující lidské zdraví. Koncentrace látek jako benzen, toluen nebo formaldehyd se při měření pohybovala v rozmezí od tří do 60 procent ve stanovených limitech.
„Nejde o vysoké hodnoty, zejména pokud svíčky pálíte nepravidelně. Nemělo by se to dít například v ložnici, kde spíte,“ doporučuje Brabcová.
Pokud jde o lokální zdroje, včelí vosk vede
„Přírodní svíčky jsou vyráběné z rostlinných či živočišných surovin. Přírodní vosky tedy pocházejí z obnovitelných zdrojů, jsou biologicky odbouratelné,“ uvádí Michael Schmidt, výrobce přírodních svíček Rozvoněno. Nejčastěji se vyrábějí ze sojového vosku. Použít lze i vosk kokosový, palmový či řepkový. Rozdíly mezi jednotlivými rostlinnými vosky jsou v bodu tání či jejich přirozené barvě.
Na výrobu přírodní svíčky lze použít i včelí vosk, který je z hlediska lokálnosti v Česku nejlepší variantou. „Včelí vosk má však svoji specifickou medovou vůni, tudíž není vhodný k přidávání vonných olejů,“ vysvětluje Schmidt.
Pozor je potřeba si dát v případě parfémovaných svíček i na ty přírodní. „Škodlivost svíček totiž netkví pouze v parafínu, ale především v esencích, které se do svíček přidávají. Problémem jsou syntetické vonné oleje, které mohou uvolňovat těkavé látky, jako například formaldehyd, který je karcinogenní,“ doplňuje Schmidt. Vůně obsažené ve svíčce by měly být buď z přírodních éterických, nebo vonných olejů. Státní zdravotnický ústav nezaznamenal v rámci studie významný rozdíl ve vypouštění škodlivých látek mezi přírodními a parafínovými svíčkami.
Problematické mohou být knoty s olovem
Při pálení mohou nežádoucí látky vylučovat také knoty. Problematické jsou především ty s olovem, které jsou na evropském trhu zakázané. Přesto se mohou do prodeje dostat. „Knoty s olovem se dostávají s výrobky, které se neřídí evropskými normami. Většina tohoto zboží pochází z dovozu, například z Číny. Pokud si zákazník zboží objedná z různých e-shopů, měl by si zjistit, zda výrobek splňuje platné evropské normy,“ vysvětluje Brabcová.
Olovo je velmi jedovatý těžký kov, který je nebezpečný především pro děti a těhotné ženy. „I když se určitě nebude jednat o akutní toxicitu, jakékoliv zvýšení expozice zvyšuje riziko budoucího nepříznivého dopadu,“ uvádí Bohumil Kotlík.
Podle Schmidta je potřeba si dát pozor i na knoty se syntetickými vlákny, které sice pomáhají rovnoměrnému dohořívání, ale mohou vylučovat škodlivé látky. „Rozpoznání pouze bavlněného knotu je obtížné, proto je dobré si jeho čistotu vždy ověřit u výrobce. V případě dřevěného knotu by mělo být vše v pořádku,“ uvádí.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
