Prvouka, kterou mají žáci českých škol v první, druhé a ve třetí třídě, je většinou ve stínu matematiky či češtiny. Jenže podle vzdělávacího centra TEREZA má právě tento předmět velký vliv na to, jací občané z dětí vyrostou a zda budou mít vztah k přírodě a ekologii. Organizace chce proto školám nabídnout učebnici, která děti dostane z tříd do blízkého okolí a přírody.
Metodik ze vzdělávacího centra TEREZA Jan Froněk je přesvědčen, že dnešní učebnice nemotivují učitele na prvním stupni, aby s žáky vyráželi do terénu nebo aspoň do blízkého okolí školy. „Děti se učí o přírodě z učebnice, podle fotek. Jak vypadá pampeliška ve skutečnosti, může ale většina žáků zjistit venku. A to i těch, kteří žijí ve městě,“ namítá Froněk. „Některé děti prvouce říkají ‚prdouka‘, protože je prostě nebaví, zdá se jim, že je k ničemu,“ komentuje současný stav.
V Tereze si proto dali závazek, že vytvoří novou kvalitnější učebnici prvouky pro první, druhou a třetí třídu, což je doba, kdy se v dětech formují postoje ke společnosti a přírodě. Froněk si myslí, že nynější učební materiály dětem „vtiskávají antropocentrický postoj“, který nás dostal až do současné klimatické krize.
Aktivita dětí v prvouce je navíc postavena na podle jeho mínění triviálních úkolech typu „vybarvi, spoj, doplň“. To se má s novými materiály změnit. „Učebnice bude zahrnovat prvky badatelského vyučování a venkovního učení, aby na některé věci děti přicházely samy, nejlépe v kontaktu s reálným světem,“ slibuje Froněk.
Chceme zasáhnout víc dětí
Argument, že s prvňáčky je složité vyrazit ven, protože než si zavážou tkaničky, tak je konec vyučovací hodiny, podle Froňka neobstojí. „Učitelé na prvním stupni mají daleko větší flexibilitu v tom, jak si hodiny uspořádají. Mohou si tedy jednoduše spojit tři hodiny, aby vyrazili někam do terénu,“ říká.
„Na prvním stupni nejde ještě o klimatické vzdělávání, to je možné až v pozdějším věku dětí. Jde nám o základ, aby si na svět sáhly, věcem rozuměly na základě vlastní zkušenosti, a o otevření několika důležitých témat, jako je příroda, rodina, společenské základy, vztahy. Ty se například dají dobře ukázat na včelstvech. S dětmi se můžeme bavit o tom, jaké mají včely role v úlu a jaké jsou paralely mezi tím, jak to mají v kolektivu ony,“ vysvětluje přístup Froněk.
V Česku právě dochází po dvaceti letech k revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Podle Froňka je tak ten správný okamžik na to, přijít s novou učebnicí, protože školy jsou konzervativní. Když si na nějakou učebnici zvyknou, nemají tendenci hledat náhradu.
V tuto chvíli nabízí TEREZA různé programy pro první i druhý stupeň, jako jsou Badatelé nebo Ekoškola, ale učebnicí chce zasáhnout více dětí. Organizace má podle Froňka dopad na zhruba 230 tisíc dětí ročně v mateřských, základních a středních školách, které pracují s jejich materiály. „My ale chceme, aby s nimi pracovaly skoro každý den,“ zdůrazňuje Froněk.
Ambicí je dostat učebnici do 20 procent českých škol, tedy k nějakým 67 tisícům dětí. „Nyní jsme na více než 1400 školách, s mnohými máme vztah i třicet let, ale nemůžeme říci, že automaticky koupí naši učebnici,“ říká. Součástí učebnice bude také digitální knihovna materiálů pro děti i učitele.
Ať jdou děti ven
Učebnice pro první třídu budou brzo hotové, koncem letošního roku už se začnou nabízet. S implementací nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání totiž školy začnou už ve školním roce 2025/2026, povinně pak od roku 2027/2028.
„Samozřejmě na nových učebnicích dělá i konkurence, naše cesta je ale v něčem unikátní. Učebnice už nyní testujeme na dětech, zjišťujeme jejich znalosti v prvouce, sedm učitelů nám dává zpětnou vazbu ke každé lekci, zapojili jsme i nezávislého evaluátora,“ tvrdí Froněk.
Podle letošního červnového výzkumu „České děti venku“ Nadace Karel Komárek Family Foundation, jehož se účastnilo 1508 dětí mezi sedmi a patnácti lety a stejný počet rodičů, tráví český školák venku v průměru dvě hodiny a čtyři minuty za den, což je obdobné jako před devíti lety, kdy se výzkum dělal naposledy. Tehdy se také ukázalo, že během výuky se ve zkoumaném týdnu dostala ven jen menšina dětí (nejčastěji se jednalo o hřiště, v osmi procentech případů).
Jen o něco málo lepší byla situace o přestávkách. Přestože většina českých škol má na svém pozemku nebo v těsné blízkosti sportoviště, hřiště, zeleň nebo park, málokterá toho využívá.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
