Peníze třeba na ekologičtější kotel anebo na zateplení domu bude v roce 2025 možné získat v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ) předem spolu se zvýhodněným úvěrem. Jde o jednu z novinek, které nás příští rok čekají. Přinášíme výběr těch nejdůležitějších z nich.
Změny v Nové zelené úsporám
Od února bude nejvýznamnější změnou programu NZÚ, ze kterého domácnosti už patnáct let zateplují své domovy nebo pořizují kotle na ekologičtější vytápění, možnost získat finanční prostředky na realizaci opatření předem spolu se zvýhodněným úvěrem. Zálohy se předem budou nově vyplácet všem žadatelům. Jde tak o podporu středně příjmových domácností, které často odkládají nutné renovace z důvodu nedostatku prostředků na předfinancování svých projektů.
Více než jeden milion korun předem na komplexní rekonstrukci bude možné získat v programu Oprav dům po babičce a nově v programu Nová zelená úsporám Light budou moci žádat jak běžné, tak nízkopříjmové domácnosti. Nízkopříjmové domácnosti budou v programu i nadále zvýhodněny.
Oprav dům po babičce na komplexní renovace podporuje komplexní renovace rodinných domů a pokračuje v původním modelu. Podmínkou dotace zůstává tzv. optimální (důkladné) zateplení, k němu je možné přidat všechna další opatření jako doposud. Příjemci dotace mohou získat výhodný úvěr od bank a stavebních spořitelen. Zachován zůstává i bonus 50 tisíc korun za každé nezaopatřené dítě.
Nová zelená úsporám Light na dílčí renovace sjednocuje dva současné podprogramy, Nová zelená úsporám Standard i její odlehčenou verzi Nová zelená úsporám Light. Zde se budou moci domácnosti ucházet o podporu jednotlivých opatření samostatně nebo v kombinaci – ať jde o zateplení, výměnu neekologického vytápění, instalaci fotovoltaiky, úsporný ohřev vody, rekuperaci nebo budování zelených střech, hospodaření srážkovou a šedou vodu či dobíjecí stanice pro elektromobily.
Program sjednocuje podmínky původního standardního programu a programu pro domácnosti s nižšími příjmy, přičemž zachovává zvýhodněnou podporu až 250 tisíc korun na pokrytí 80 procent výdajů na zateplení a dotaci až 80 procent na výměnu neekologických kotlů pro nízkopříjmové domácnosti. Změny se týkají pouze rodinných domů a začnou platit od 1. února roku 2025.
Povinný sběr textilu
Od ledna roku 2025 se zavádí povinný sběr textilu. Místa pro odložení nepotřebného oblečení a obuvi zřídí obce. Měl by tak ubýt odpad v černých popelnicích, kde textil v současné době tvoří tři až čtyři procenta komunálního odpadu z domácností a končí obvykle na skládkách či ve spalovnách.
Většina obcích ale nechystá rozsáhlé změny, zpravidla se chystají přidat kontejner na odpadní textil do sběrného dvoru. Sběr textilu pro charitativní účely, kterému se věnují soukromé společnosti jako například Potex či Dimatex, bude pokračovat dál, přičemž firmy stojí zejména o zachovalé svršky. S částí textilu totiž i obchodují.
Energetické štítky u mobilů
Smartphony a tablety budou mít od 20. června 2025 duhový „energetický štítek“, stejně jako lednice či pračky. Začnou pro ně také platit pravidla takzvaného ekodesignu, který má vést k lepší informovanosti spotřebitelů a delší životnosti výrobků.
Evropská unie v rámci takzvaného ekodesignu zavádí pro tyto výrobky opatření, které má zajistit jejich delší životnost. Ekodesignové požadavky se budou vztahovat na chytré, funkční a bezdrátové telefony a tablety (nařízení hovoří obecně o všech počítačích typu „slate“, které tvoří jeden kus a ovládají se obvykle prostřednictvím dotykové obrazovky o úhlopříčce 18 až 44 cm, pozn. aut.) uváděné na unijní trh od 20. června 2025. Pravidla se nebudou týkat tabletů a chytrých telefonů s flexibilním hlavním displejem (roll-up) ani chytrých telefonů pro vysoce zabezpečenou komunikaci.
Kontrola starších fotovoltaických elektráren (FVE)
Ministerstvo financí ohlásilo na příští rok přísnější kontrolu starších instalací FVE, a to zejména těch připojených v letech 2009–2010. „Zavedeme individuální kontroly tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy roční zisk zmíněných solárních elektráren, stanovíme rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak ČR povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise, zkorigujeme výpočet IRR a v neposlední řadě zrušíme podporu OZE ve dnech tzv. záporných cen elektřiny. Zjednodušeně půjde o případy, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití,“ vysvětlit zavedení tohoto opatření ministr financí Zbyněk Stanjura
Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu vyplatí státní rozpočet ročně na OZE kolem 25 miliard korun, dalších více než 20 miliard vybere od lidí a firem a z toho jde přes 60 procent majitelům solárních elektráren připojených v letech 2009 až 2010. Pokud kontroly tak zvanou překompenzaci potvrdí, mohou být dotace sníženy nebo zrušeny.
Pravidla pro agrovoltaiku
V lednu začíná platit vyhláška o agrovoltaické výrobě elektřiny. Ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem zemědělství připravilo konkrétní pravidla, jak bude spojení pěstování plodin a výroba elektřiny reálně vypadat. Agrovoltaice přitom otevřela cestu již novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která začala platit v létě minulého roku.
Soláry se budou moct od nového roku objevit nad vinicemi, chmelnicemi, ovocnými sady, školkami, plochami s kontejnery nebo například nad luxusními lanýži. Vyhláška současně upravuje, v jaké výšce musí být horizontálně a vertikálně postavené panely. Omezuje také minimální množství zemědělsky využitelné půdy tak, aby bylo pěstování plodin stále primární. Zájemci o agrovoltaiku budou muset povinně také sestavit plán rekultivace oblasti.
Povinný nefinanční reporting dle CSRD
Platnost směrnice CSRD nabíhá postupně podle stanovených kritérií. První fáze se týká velkých společností, které budou muset zveřejnit sadu informací o udržitelnosti ve výroční zprávě vydané v roce 2025 za rok 2024.
Další fáze se v Česku dotkne zhruba 1900 firem (jde o všechny firmy včetně dceřiných společností, za které může nakonec reportovat mateřská firma) a začíná od ledna 2025. Tyto firmy splňující konkrétní kritéria (bilanční suma, počet zaměstnanců, aktiva) budou muset v roce 2026 vykázat informace týkající se udržitelnosti za rok 2025, a to podle evropských standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards).
Pro dotčené firmy to znamená, že v průběhu roku 2025 musí provést analýzu dvojí materiality, zmapovat procesy sběru dat o udržitelnosti a případně nastavit nové procesy.
Uhlíkové clo (CBAM)
Systém CBAM, kterému se lidově říká uhlíkové clo, platí v zemích Evropské unie včetně Česka od října roku 2023. Firmy jej zatím nemusí platit, ale pouze reportovat množství dovážených emisí ve vybraných výrobcích.
Pro rok 2025 se mění dvě oblasti. „První změnou je, že reportované emise bude možné počítat jen na základě pravidel platných v EU. Dosud bylo možné pro měření nebo výpočet emisí používat i metody platné v zemi produkce. Druhá změna proběhne v reportovacím portálu CBAM. Nově od roku 2025 do něj mají mít přístup i samotní výrobci ze třetích zemí, kteří by měli mít možnost do portálu nahrát svá data o uhlíkové stopě svých výrobků. Tato data by potom mohli použít dovozci při vytváření svých CBAM reportů,” upozorňuje daňový expert PwC Aleš Reho.
CBAM se nyní týká dovozců železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků. Jde o suroviny a výrobky, jejichž výroba je spojena s velkým množství skleníkových plynů. Dovozci budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. CBAM se bude platit a certifikáty se budou nakupovat až od roku 2026.
Kam s penězi z emisních povolenek
Peníze z prodeje povolenek bude od roku 2025 možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud byla povinnost takto použít polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Změnu zavádí novela o podmínkách obchodování s povolenkami.
Vláda vložila do novely pouze část evropské směrnice a vynechala zavedení systému EU ETS 2, který zavádí emisní povolenky i na pohonné hmoty nebo vytápění. Česko bude emise z paliv zatím pouze sledovat. V úterý 17. prosince se ministr životního prostředí Petr Hladík zúčastnil zasedání Rady ministrů EU pro životní prostředí, kde představil návrh ČR na odložení platnosti EU ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
Zákon o veřejné hydrometeorologické službě
Nabyde účinnosti 1. 1. 2025 a nově zřídí databázi s otevřenými daty, která bude online přístupná všem občanům. Data bude možné získat rychle, jednoduše a zdarma. Zákon výlučně opravňuje Český hydrometeorologický ústav k vyhlašování nebo odvolávání hydrometeorologických výstrah a upravuje jeho spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.
Redakce
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
