Od února se mění podmínky v dotaci pro renovace rodinných domů Oprav dům po babičce. Novinkou je, že dům bude možné po pěti letech prodat, nikoli až po deseti jako doposud. Nový způsob výpočtu dotace také může nahrávat lidem, kteří budou opravovat svépomocí.
Příjem žádostí podle nových podmínek bude otevřen 20. února. Program Oprav dům po babičce je určen na celkové opravy starších rodinných domů, podmínkou je vždy zateplení domu. To lze kombinovat s dalšími úspornými technologiemi. Nyní bude díky bonusům výhodnější jich využít více.
Za starých podmínek mohl žadatel na bonusech získat maximálně padesát tisíc korun. Nyní dochází k navýšení bonusů za vybrané kombinace opatření, přičemž je lze sčítat: zateplení + zdroj energie – bonus 50 tisíc korun; zateplení + fotovoltaika (FVE) – bonus 50 tisíc korun.
„Pokud žadatel splní výchozí podmínku dotace optimální zateplení či dozateplení obálky budovy a výměnu zdroje, získá padesát tisíc korun kombinační bonus. Pokud k tomuto opatření ještě přidá instalaci FVE, pak získá dalších 50 tisíc korun,“ uvádí příklad Luděk Lošťák, obchodní a technický ředitel společnosti Comfort Group, která dotační projekty zařizuje a realizuje.
Podle mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) jsou motivační bonusy nyní nastaveny tak, aby odrážely záměr zvýšit tempo renovací v Česku.
„Nově jsou nastaveny výše než dosud. Chceme tak motivovat domácnosti, aby uvažovaly nad renovací domu jako celku a zvážily všechna vhodná energeticky úsporná opatření. Proto jsou podpořeny kombinace zateplení plus výměna zdroje energie plus instalace fotovoltaiky. Tato opatření vcelku přinesou největší efekt pro úspory energie,“ vysvětluje Stanislava Beyerová, mluvčí SFŽP, který takzvanou Babičku řídí.
Od února bude také fotovoltaiky podle mluvčí fondu možné podpořit jen v případě, že instalace zahrnuje i systém na akumulaci energie, tedy baterie. Na druhou stranu už nebude omezen výkon podpořené FVE a zrušena byla i podmínka omezení rezervovaného výkonu do distribuční sítě. Součástí dotace na FVE nově bude i podpora dobíjecí stanice na elektromobil, která činí deset tisíc korun.
Dům už stačí vlastnit jenom pět let
Firmy, které se dotací Oprav dům po babičce zabývají, ať už jejím získáním, tak realizací, nyní změny podrobně studují. A nové podmínky vesměs vítají.
„Součástí změn je doba udržitelnosti jen pět let namísto původních deseti,“ říká David Zumr, stavební inženýr ze společnosti Plancraft. Doba udržitelnosti znamená, jak dlouho po opravě nesmí majitel nemovitost prodat, tedy musí být jejím vlastníkem a musí v ní mít trvalý pobyt.
„Je to velká změna a podle mého názoru je k lepšímu,“ hodnotí Zumr. Bude to podle něj mít pozitivní dopad na státní kasu, protože úředníci nebudou muset tak dlouho vést administrativu opravených domů. „Co se týče lidí, naprostá většina našich klientů v opraveném domě pak dlouhodobě bydlí. A kdyby i dům od babičky koupil nějaký investor, opravil s dotací a po pěti letech prodal, tak co? Dělá se to pro ekologii. Pořád tady bude dům, který nezabral žádnou půdu navíc a bude energeticky efektivnější a úspornější než původní stavba. Takže účel bude splněn,“ shrnuje Zumr.
Za velké plus považuje zkrácení doby udržitelnosti i Luděk Lošťák. „Závazek deset let byl příliš dlouhý, a to i ve vztahu ke stále se vyvíjejícím podmínkám energetické náročnosti budov a nově příchozích technologií. Zkrácení na pět let má význam jak pro další užívání nemovitosti, tak i pro případný prodej či darování nemovitosti v rodině, stěhování se za prací a tak dále,“ míní.
Nová maximální dotace na metr čtvereční
Důležitou změnou je také výpočet dotace. Podle dosavadních pravidel šlo z dotace proplatit polovinu nákladů na realizaci oprav. Od února to bude tak, že bude stanovena maximální dotace na metr čtvereční. I když bude fakturace od realizační firmy byť o korunu vyšší, na vyšší než maximální dotaci včetně bonusů žadatelé nedosáhnou.
„Tohle hodnotím kladně. Dřív to realizační firmy trochu využívaly. Vzaly maximální dotaci, tu vynásobily dvěma a na výslednou částku vystavily fakturaci. Nyní bude situace nahrávat zlatým českým ručičkám. Lidé, kteří si udělají část práce svépomocí, na tom vydělají, protože tu opravu budou mít vlastně za materiál, ale dotaci získají stejnou, jako by jim to dělala firma,“ předpokládá Pavel Zezula, obchodní ředitel realizační firmy Profi Therm Solution, která se rovněž realizacemi s Babičkou zabývá.
Zpětně se proplatí jen rok staré faktury
Další významná změna se týká zpětně uznatelných výdajů. Tedy, člověk si může z dotací nechat proplatit i to, co v rámci uznatelných nákladů do přestavby investoval ještě dříve, než se vůbec rozhodl o Babičku zažádat. Podle doposud platných podmínek šlo proplatit až 24 měsíců staré faktury, nyní se tato lhůta zkracuje na rok.
„Žadatelé se o této změně měli dovědět mnohem dříve než pár dní před nástupem nových podmínek. Řada lidí realizuje rekonstrukce ze svých financí, jsou brzděni i vyjádřením stavebních úřadů, které fungují i nefungují. Tuto změnu lze tedy vnímat jako negativní, protože žadatelé nedostali možnost na ni včas reagovat,“ hodnotí Lošťák.
„Je to chyba marketingu ze strany ministerstva životního prostředí, které tuhle změnu mělo lépe komunikovat. Některým lidem totiž můžou tyhle informace uniknout a faktury nebudou moci proplatit, propadnou jim. Někdo má třeba dva roky stará okna a už se do toho limitu dvanáct měsíců zpětně nevejde,“ dodává Zezula. Jeho firma má prý mnoho klientů, kteří přicházejí s projekty v určité fázi rozpracovanosti. Navíc jen příprava podkladů pro podání žádosti může trvat i měsíc a víc, tudíž i tyhle průtahy pak omezují množství faktur, které lze zpětně proplatit.
Jak ovšem upozornil ministr životního prostředí Petr Hladík, do 30. června letošního roku bude platit přechodné období. „Do té doby budeme uznávat také doklady vydané po 1. lednu 2021, čímž vycházíme vstříc rozpracovaným projektům, které si nestihly podat žádost před uzavřením příjmu,“ vysvětlil ministr Hladík.
Nebude se zateplovat, co není potřeba
Změnou je i snížení dotační podpory na zateplení konstrukce přilehlé k nevytápěným prostorům, tedy třeba k sousední budově, stropu pod nevytápěnou půdou, ke stěně garáže a podobně. Zde byla původní částka podpory ve výši 1 300 korun na metr čtvereční zateplené plochy snížena na 500 korun na metr.
„Ačkoliv mnozí žadatelé to mohou vnímat jako méně výhodné řešení, v praxi se ukazuje, že tyto konstrukce není potřeba zateplovat až tak silnými izolačními materiály jako konstrukce přímo ochlazované, a tak to v podstatě dává smysl. Tuto změnu sice někteří nebudou vnímat pozitivně, ale dle našeho názoru je to objektivní změna,“ míní Lošťák.
Babička půjde použít i na pasivy
Další novinkou je, že nově se pomocí Babičky podporují i novostavby v takzvaném nulovém standardu, a to s dotací až 400 tisíc korun.
„Novostavby byly podporovány i v předchozí etapě, a to pod standardním programem Nová zelená úsporám. Nově jsou součástí podprogramu Oprav dům po babičce, protože svým zaměřením více odpovídá požadavku na komplexnost řešení. Podpora je určena pro ty stavebníky, kteří se rozhodnou jít nad rámec současné legislativy a pořídit si dům úspornější, než vyžaduje stavební zákon,“ vysvětluje Beyerová. K tomu Lošťák dodává, že podle jeho názoru jsou podmínky pro možné čerpání podpory velice přísné a málokdo má v dnešní době tolik financí, aby plnil požadavky na pasivní domy.
Celkově však novou podobu Babičky Lošťák vnímá pozitivně, protože prý mnohem více koresponduje s využitelností a praktickými možnostmi žadatelů. Co však je již podle něj méně pozitivní, že klienti dostávají rozporuplné informace o požadavcích na některá opatření od samotných pracovníků SFŽP.
„Požadavky na projekty se navíc posuzují na úrovni osobních preferencí a zkušeností jednotlivých manažerů fondu, než aby se řídily metodickými pokyny a stavebně technickými informacemi, které jsou součástí žádostí. A to je spíše negativní, když jeden manažer umí posoudit a schválit žádost v řádu dnů a pracuje efektivně a druhý schválení žádosti natáhne na několik měsíců, protože není ochoten zkontrolovat žádost najednou a kontroluje ji po kouskách,“ upozorňuje Lošťák.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
