Zakažte ohňostroje, novoroční toxickou sprchu, výzývají akademici

Zábavní pyrotechnika je zodpovědná za tuny vypuštěných škodlivých látek, varují vědci z Akademie věd ČR (AV ČR). Některá česká města novoroční ohňostroje nepořádají již několik let, jiné se k nim naopak po covidové pauze vrací. Zcela omezit pyrotechniku obecními vyhláškami podle Ústavního soudu nejde.

Každoročně se podle Českého svazu ochránců přírody prodá v tuzemsku zábavní pyrotechnika přibližně za jednu miliardu korun. Na oslavu Nového roku mnohá česká města pořádají ohňostroje a řada lidí odpaluje i vlastní rachejtle.

Podle Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů AV ČR ale Češi nevědí o negativních dopadech, které barevné ohňostroje na jejich organismus mají. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření,“ zdůrazňuje akademik.

Škodlivé látky z pyrotechniky se podle vědců vdechnutím dostávají až do plic, kde mohou rozleptat tkáň. Některé chemické sloučeniny se v těle ukládají nebo v něm cirkulují. „Pro lidský organismus je to obrovský šok,“ uvádějí akademici v tiskové zprávě.

Vdechnutí plynů není ale podle vědců jediným rizikem. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozorňuje hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Zářivé barvy i nebezpečné chemikálie

Chemické sloučeniny se v ohňostrojích používají například na samotné hoření rakety, jiné zas mají na svědomí efektní výbuchy. Vědci z AV ČR podle spotřeby zábavní pyrotechniky spočítali, že se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 800 kilogramů titanu a 1,2 tuny rubidia. V raketách je pak i přítomen červený fosfor, síra a práškový zinek.

Další chemikálie dodávají ohňostrojům typické zářivé barvy. Pro zelenou se využívá barium, kterého se do ovzduší podle výpočtů vědců uvolní až 10,5 tuny. Vypuštěná tuna stroncia zase zajišťuje rudé odstíny. Pro efekt modré barvy se do ovzduší dostane až 500 kilogramů mědi.

Podle akademiků jsou lidé vystaveni i rakovinotvornému antimonu nebo thalliu, které patří mezi komplexní jedy. V ohňostrojích se pak nachází i známé jedovaté sloučeniny arsenu.

Rizikem jsou pak podle vědců i nelegálně prodávané rachejtle a dělobuchy. Můžou totiž obsahovat i jinak v EU zakázané látky. Akademici proto doporučují výrazné omezení nebo úplný zákaz zábavní pyrotechniky.

Nebezpečí pro ptactvo i domácí mazlíčky

Opakovaně se proti ohňostrojům staví také ochránci přírody a ornitologové. Upozorňují na to, že hlasité zvuky výbuchů děsí zvířata, která nevědí, co se děje. Nebezpečí podle nich hrozí jak těm domácím, tak divokým.

„Ohňostroje a zábavní pyrotechnika se odpaluje především za tmy, takže především ptáci vyplašení záblesky, výbuchy a dalšími zvuky vzlétají, a protože se ve tmě špatně orientují, narážejí často na různé překážky, jako jsou stromy, zdi, skleněné tabule nebo dráty,“ upozorňuje tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Bílý dále připomíná novoroční ohňostroj v Praze v roce 2013 na Střeleckém ostrově. Kvůli hlasitým výbuchům narážely vyplašené labutě do drátů elektrického vedení na mostě a zraněné padaly mezi diváky.

Podle Ústavního soudu nejde pyrotechnika zcela omezit

Ústřední komise pro ochranu zvířat, která spadá pod Ministerstvo zemědělství, podobně jako akademici, vyzvala obce a města k regulaci používání ohňostrojů. V mnoha zemích EU je podle resortu už používání zábavní pyrotechniky značně omezeno.

Některé české obce vyhlášku omezující ohňostroje už mají. Podle nálezu Ústavního soudu ale není možné zakázat používání zábavní pyrotechniky na celém území obce a po celý kalendářní rok.

K částečnému zákazu ohňostrojů přistoupila například Praha. Na mnoha místech v centru hlavního města platí podle vyhlášky z roku 2020 zákaz používání pyrotechnických výrobků po celý rok.

Rachejtle nesmějí místní ani turisté odpalovat například na náplavkách, v parcích nebo v blízkosti nemocnic a sociálních zařízení. Zákaz platí i na zvláště chráněných územích a také ve vzdálenosti do 250 metrů od areálu trojské ZOO, útulků pro zvířata a zařízení poskytujících veterinární pohotovost.

Mimo Prahu platí podobná vyhláška také například v Čáslavi nebo ve Veselí nad Moravou. Obecní regulace ale zpravidla uvádí výjimku, která se vztahuje na silvestrovskou noc. Během roku tedy za použití zábavní pyrotechniky hrozí pokuta, na Silvestra a Nový rok si ale obyvatelé rachejtle odpálit mohou.

V Jablonci nad Nisou je používání pyrotechniky také omezeno vyhláškou s výjimkou pro Silvestr. „Skvělé by ale bylo, kdyby lidé od zábavní pyrotechniky ustoupili úplně, i v tento povolený čas,“ tvrdí Lenka Opočenská, náměstkyně pro životní prostředí a strategii města.

Praha i Brno bez ohňostroje

Pražané se letos ohňostroje nedočkají. Magistrát ho nepořádá již od pandemického roku 2020. „Mezi hlavní důvody patří situace na Ukrajině a nepříznivá ekonomická situace mnohých pražských domácností a s tím související potřeba hledat finanční úspory na straně hlavního města. V souvislosti s těmito důvody se pořádání oslav nejevilo jako vhodné,“ vysvětluje pro Ekonews.cz tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Ohňostroj letos nepořádá ani brněnská radnice. Nejde ale o novinku, novoroční oslavy jsou bez něj v druhém největším městě České republiky již od roku 2017.

„O změně koncepce ohňostrojů se rozhodlo z několika důvodů. Jedním z nich je snaha dopřát občanům klidné prožití Nového roku, protože během Silvestra petardy i ohňostroje bouchají od samého rána do pozdní noci. Zrušením novoročního programu město šetří i finanční prostředky,“ uvedla pro Ekonews.cz Zuzana Gregorová z tiskového oddělení radnice.

Bez ohňostroje se letos objedou i České Budějovice. Radnice od něj odstoupila z důvodu úspor financí, jak uvedl vedoucí oddělení komunikace a marketingu Petr Ferebauer.

Ohňostroj jako tradice

Naopak novoroční ohňostroj proběhne na Kladně. „Zatím vždy převážily argumenty pro pořádání ohňostroje, byť se zvažovaly alternativy jako například představení dronů. Nicméně to je zatím stále velmi nákladné,“ uvedl tiskový mluvčí kladenského magistrátu Vít Heral. Jeden ohňostroj přitom město pořádalo už v září na městských slavnostech. Podle Herala jde o tradici, kterou si občané již oblíbili.

Dále ohňostroje proběhnou například i v Hradci Králové nebo Jihlavě. V Olomouci se pak k novoročním oslavám spojených s ohňostrojem vrací po dvou covidových letech.