Zábavní pyrotechnika je zodpovědná za tuny vypuštěných škodlivých látek. Některá česká města novoroční ohňostroje nepořádají již několik let, letos se k nim přidávají i po výzvě ministra vnitra další. Jiná naopak v ohňostrojích pokračují.
Každoročně se podle Českého svazu ochránců přírody prodá v tuzemsku zábavní pyrotechnika přibližně za jednu miliardu korun. Na oslavu Nového roku mnohá česká města obvykle pořádají ohňostroje a řada lidí odpaluje i vlastní rachejtle.
Letos je situace trochu odlišnější kvůli tragickým předvánočním událostem v Praze a dopisu ministra vnitra Víta Rakušana starostům obcí. V něm je vyzývá, aby upustili od obecních plánovaných ohňostrojů. Zároveň je poprosil, aby apelovali i na své spoluobčany, aby se i oni zdrželi používání zábavní pyrotechniky.
Upuštění od ohňostrojů i drobné pyrotechniky může být výhrou i pro životní prostředí, obyvatele i zvířata ve městech.
Škodlivé látky z pyrotechniky se podle vědců vdechnutím dostávají až do plic, kde mohou rozleptat tkáň. Některé chemické sloučeniny se v těle ukládají nebo v něm cirkulují. „Pro lidský organismus je to obrovský šok,“ uvedli vědci z Akademie věd v dřívější tiskové zprávě.
Vdechnutí plynů není ale podle vědců jediným rizikem. I po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců, upozorňují.
O jaké jde znečištění, přibližuje na svém twitterovém účtu Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno.
„V posledních letech je zcela běžné, že absolutně nejvyšší koncentrace částic z celého roku bývá pozorována krátce po půlnoci 1. ledna. Jinými slovy, tak vysoké jsou koncentrace opět až na dalšího Silvestra,“ píše. Obecně nejproblematičtější jsou místa intenzivních odpalů, která jsou navíc špatně provětrávaná – typicky různá náměstí nebo sídliště.
Brzezina navíc připomíná, že z hlediska znečištění ovzduší jsou mnohem horší koncentrace škodlivých látek z drobných petard odpalovaných o půlnoci na Silvestra a po ní než ty vznikající z jednoho profesionálního ohňostroje ve větší výšce.
Zářivé barvy i nebezpečné chemikálie
V každém případě jsou ohňostroje a odpalování petard jen spalováním koktejlu nejrůznějších chemických látek. Chemické sloučeniny se v ohňostrojích používají například na samotné hoření rakety, jiné zas mají na svědomí efektní výbuchy.
Vědci z AV ČR podle spotřeby zábavní pyrotechniky spočítali, že se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 800 kilogramů titanu a 1,2 tuny rubidia. V raketách je pak i přítomen červený fosfor, síra a práškový zinek.
Další chemikálie dodávají ohňostrojům typické zářivé barvy. Pro zelenou se využívá barium, kterého se do ovzduší podle výpočtů vědců uvolní až 10,5 tuny. Vypuštěná tuna stroncia zase zajišťuje rudé odstíny. Pro efekt modré barvy se do ovzduší dostane až 500 kilogramů mědi.
Podle akademiků jsou lidé vystaveni i rakovinotvornému antimonu nebo thalliu, které patří mezi komplexní jedy. V ohňostrojích se pak nachází i známé jedovaté sloučeniny arsenu.
Rizikem jsou pak podle vědců i nelegálně prodávané rachejtle a dělobuchy. Můžou totiž obsahovat i jinak v EU zakázané látky. Akademici proto doporučují výrazné omezení nebo úplný zákaz zábavní pyrotechniky.
Nebezpečí pro ptactvo i domácí mazlíčky
Opakovaně se proti ohňostrojům staví také ochránci přírody a ornitologové. Upozorňují na to, že hlasité zvuky výbuchů děsí zvířata, která nevědí, co se děje. Nebezpečí podle nich hrozí jak těm domácím, tak divokým.
Tragický byl v tomto směru novoroční ohňostroj v Praze v roce 2013 na Střeleckém ostrově. Kvůli hlasitým výbuchům narážely vyplašené labutě do drátů elektrického vedení na mostě a zraněné padaly mezi diváky.
Ústřední komise pro ochranu zvířat, která spadá pod Ministerstvo zemědělství, podobně jako akademici, vyzvala už dříve obce a města k regulaci používání ohňostrojů. V mnoha zemích EU je podle resortu už používání zábavní pyrotechniky značně omezeno.
Některé české obce vyhlášku omezující ohňostroje už mají. K částečnému zákazu ohňostrojů přistoupila například Praha. Na mnoha místech v centru hlavního města platí podle vyhlášky z roku 2020 zákaz používání pyrotechnických výrobků po celý rok.
Rachejtle nesmějí místní ani turisté odpalovat například na náplavkách, v parcích nebo v blízkosti nemocnic a sociálních zařízení. Zákaz platí i na zvláště chráněných územích a také ve vzdálenosti do 250 metrů od areálu trojské ZOO, útulků pro zvířata a zařízení poskytujících veterinární pohotovost.
Mimo Prahu platí podobná vyhláška také například v Čáslavi, Jablonci nad Nisou nebo ve Veselí nad Moravou. Obecní regulace ale zpravidla uvádí výjimku, která se vztahuje na silvestrovskou noc. Během roku tedy za použití zábavní pyrotechniky hrozí pokuta, na Silvestra a Nový rok si ale obyvatelé rachejtle odpálit mohou.
Praha, Brno bez ohňostroje, jinde se „střílí“ dál
V Praze magistrát novoroční ohňostroj nepořádá již od pandemického roku 2020 a letos tomu nebude jinak. Místo toho město nabídlo obyvatelům na 1. ledna návštěvu některých míst za symbolickou korunu, bez vstupného. Ohňostroj nepořádá ani brněnská radnice, a to už od od roku 2017. Letos jej zrušil i Hradec Králové.
Jinde se naopak budou petardy odpalovat nadále. S tím, že novoročního ohňostroje je třeba, se nechal slyšet primátor Ústí nad Labem. „Jsem přesvědčen, že v těchto nelehkých dnech přijde i chvíle rozptýlení vhod, lidé se sejdou, za doprovodu hezké hudby uvidí ohňostroj, který má u nás již svou tradici, a snad přijdou na příjemnější myšlenky a zapomenou na malý moment i na naše rozvodněné Labe,“ uvedl na webu města.
Podobně jsou na tom Ostrava či Plzeň, Protivín, kde už dvacet let běží jeden z největších ohňostrojů v jihočeském kraji, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou či Most.
Výzvu ministra vnitra vzala v potaz a ohňostroje na poslední chvíli naopak zrušila města jako Olomouc, Strakonice či Jindřichův Hradec.
Redakce Ekonews
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
