V nadcházejících dnech budou padat teplotní rekordy, uvádí klimatolog Miroslav Trnka. Rostliny podle něj zatím vypadají svěží a zelené, ale zásoby vody v půdě rychle ubývají. Na vině je i to, že zima byla na sníh chudá.
Na polích i ve městech řešíme nezvykle brzký nástup jara. Můžete situaci posledních měsíců zhodnotit?
Letošní zima, zvláště únor, byla na území Česka nejteplejší za posledních 200 let, to je jeden aspekt. Na počátku jara tento trend pokračuje rekordně teplým březnem a počátkem dubna. V lužním lese na jižní Moravě od roku 1951 nebo 1961 vidíme zásadně časnější nástup některých fenologických fází (fenologie je nauka o časovém průběhu základních životních projevů v závislosti na změnách počasí, pozn. aut.) oproti dlouhodobému průměru.
Zima byla sice bohatá na srážky, ale ve středních a nižších polohách bez sněhu. Když není sněhová pokrývka, krajina vodu nezadržuje dobře. Částečně se sice doplní zásoby podzemní vody, ale část odtéká z území nebo se vypařuje. K tomu byl navíc rekordně teplý, srážkově spíše podprůměrný březen. Nyní jsme ve fázi, kdy se velmi rychle z vlhkého charakteru počasí přesouváme do výrazně sušší fáze. Protože touto dobou by normálně roztál sníh a teprve začalo vegetační období.
A nyní je jaro v rozpuku…
Máme začátek dubna a vegetace v nížinách se naplno rozjela, v několika málo dnech dostáhne listová plocha parametrů, které má v květnu. To na portálu Intersucho krásně demonstruje mapa kondice vegetace. Od roku 2000 nebyl počátek dubna zelenější. To sice vypadá jako dobrá zpráva, ale znamená to, že se voda z půdy začne spotřebovávat dříve než v jiných letech.
Samozřejmě záleží na počtu srážek, které dokážeme předpovídat spíše na dny dopředu. Pokud ale srážky nepřijdou, tak ve středních a nižších polohách se velmi záhy, už koncem dubna nebo začátkem května, budeme potýkat s tím, že zásoby vody radikálně klesnou. Taková situace nastala na jižní Moravě v roce 2000, kdy v období od dubna a června bylo několik týdnů bez srážek a dopady na zemědělství byly podstatné. Pokud příští týdny budou srážkově nadprůměrné, minimálně prozatím negativní dopady ze strany sucha nepřijdou.
Dočkáme se i podobně brzkého nástupu podzimu?
Fenologické fáze v jarním období se řídí akumulací teploty nad takzvanou biologickou nulu (jde o teplotu, při níž příslušná rostlina přestává vegetovat, u většiny polních kultur či tráv v pásmu mírného klimatu je to při 5°C, pozn. aut), délkou dne a u řady našich druhů i takzvanou vernalizací, tedy nutností prožití dostatečně dlouhého chladného období. Nástup vývojových fází je specifický druh od druhu. Pokud se udrží nadprůměrné teploty, lze očekávat u řady druhů překotný vývoj a mohou být extrémně časné žně. Nicméně nástup fází spojených s podzimním aspektem u vytrvalých druhů je vázán na pokles teplot. Takže v teplém roce může žloutnutí listí přijít později, ale vítr se na strništích může prohánět už v červnu.
Lze říci, že jsou to důsledky klimatické změny?
Výkyvy už v minulosti byly a značné. Rozdíl v nástupech jara mezi roky 1961 až 1990 mohl být klidně i měsíc, ale nyní je neobvyklé to, že jaro začíná dříve několik let po sobě. Pokud se podíváme na statistiku, spojitost s klimatickou změnou je jednoznačná. Nedostatek sněhu z důvodu vyšších teplot byl jedním z dalších projevů, který jsme předpovídali a který se naplňuje. A je jasné, že když bude méně sněhu, voda bude v zimě z krajiny odcházet. Pokud se navíc prodlouží vegetační období a zvýší průměrná teplota, tak v krajině bude chybět voda. A to je další jasný důsledek klimatické změny.
Bude složitější počasí předpovídat?
Pro meteorology a klimatology jsou tato „rekordní“ období také nezvyklá. V podobném režimu nikdy nebyli, možná i běžná předpověď počasí, zvláště na delší období, nebude v budoucnu tak přesná, protože se nemáme možnost opřít o analogii s tím, co jsme už pozorovali. Máme sice fyzikální modely, ale řadu nuancí a souvislostí budoucího klimatu si budeme muset odžít.
Nevíme přesně, jak si celé ekosystémy poradí s brzkým nástupem jara. Z našich předchozích prací víme, že některé druhy mají odlišnou dynamiku fenologických fází, a přitom se v ekosystému navzájem doplňují. A protože reagují každý trochu jinak na klimatickou změnu, lze předpokládat, že se budou častěji překrývat, nebo naopak míjet vývojové fáze druhů, které spolu koexistovaly. Ve sledovaných místech vidíme třeba výrazný propad ptačí populace. Jedna z hypotéz je, že jsou nuceni začínat brzo s hnízděním, a proto jsou zranitelnější vůči výkyvům počasí. To, že nás o víkendu čeká prolomení řady teplotních rekordů, se teď ve středu 4. dubna zdá pravděpodobné, ale stejně tak si můžeme skoro vsadit na to, že do plného léta nás potká minimálně na části území pozdní mráz.
Jak může člověk v této fázi přírodě pomoci?
Odpovědné hospodaření v krajině nám může pomoci dopady sucha a klimatické změny obecně zmírnit. I když se nám podaří emise oxidu uhličitého dramaticky redukovat a omezit oteplování planety, přesto jsme kvůli vypuštěným emisím odsouzeni k tomu, že dojde ve střední Evropě k oteplení zhruba o další jeden až dva stupně v horizontu let 2050 až 2070.
Jsou situace, které by to mohly zvrátit – třeba v případě sopečné erupce v tropických oblastech bychom mohli dosáhnout krátkodobého ochlazení. Ale je velmi pravděpodobně, že oteplování bude pokračovat a nebude dost možná pozvolné. Adaptace je tedy nevyhnutelná.
Opatření mohou dělat zemědělci třeba tím, že se snaží držet půdu pokrytou mulčem z posklizňových zbytků, pěstují meziplodiny, to zvyšuje schopnost půdy přijmout intenzivní srážky, které teď přicházejí. Stejně tak bychom měli zvažovat, jakou zeleň máme ve městech, jak pečovat o trávníky, aby spotřebovávaly co nejméně vody, ale současně plnily to, proč je ve městech máme. Tedy zlepšovaly, mikroklima a životní podmínky jak zástinem, tak redukcí znečištění.
Když rekordní teplo v dalších dnech přijde, lze očekávat také srážky?
Na celý víkend a první dva dny dalšího týdne to dnes ve středu 4. dubna vypadá na jasné a mimořádně teplé dny. Takto vysoké teploty budou v tomto období spojeny i s vysokým výparem a transpirací, jak rostliny budou spotřebovávat vláhu. V půlce týdne by se ale situace měla vrátit sice k výrazně nadprůměrným teplotám a přestane připomínat léto, snad přijdou i srážky. Totéž počasí však různí lidé vnímají různě. V týmu Intersucha máme oblíbený citát rumunského autora Valeriu Butulesca: „Ve městě se tomu říká krásné počasí. Na venkově sucho.“
Miroslav Trnka
Je součástí týmu projektu Intersucho, myšlenkou funkčního a víceúrovňového systému pro monitoring sucha se zabývá od roku 2001. Zodpovídá za architekturu a metodiky systému, navrhoval a řídí jeho vývoj a zabývá se vyhodnocováním jeho výsledků. Vede nebo se podílí na studiích analyzujících příčiny a dopady aktuálních epizod sucha. V rámci své výzkumné činnosti se intenzivně věnuje studiu sucha v minulosti a projekcemi pro 21. století se zohledněním dopadů změny klimatu.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
