Ministerstvo životního prostředí finišuje v přípravě novely zákona o obalech, která se týká zálohování PET lahví a plechovek. Obce se obávají, že na systému budou tratit. Resort naopak tvrdí, že v průměru získají 39 korun na obyvatele za rok.
Novela zákona má zajistit, že se bude recyklovat více než 2,5 miliardy kusů nápojových obalů ročně. Mělo by to pomoci ke snížení množství nevyužitého odpadu, který putuje na skládky nebo do spaloven. Zároveň novela upravuje odpad, jehož recyklace a svoz nebyly dosud zpoplatněny, například o reklamní letáky.
Některé obce tvrdí, že v rámci nového systému přijdou o cenný materiál ze žlutých kontejnerů, a budou tak na zálohování finančně bity. PET se totiž na rozdíl od ostatních plastů vyplatí recyklovat. Ministerstvo proto spočítalo, jak se novela promítne do obecních rozpočtů.
Ztráty mají obcím vyrovnat prostředky z manipulačních poplatků za odběrná místa, peníze z nevyplacených záloh a také od výrobců letáků. Ti doposud byli „černými pasažéry“ odpadového systému, protože vytvářeli spousty odpadu, za jehož likvidaci neplatili.
„Již v květnu jsme při představení tezí novely zákona o obalech informovali, že budoucí operátor bude povinen odvádět část nevybraných záloh (konkrétně 15 procent) obcím, čímž by k negativním dopadům vůbec nemělo dojít. Na základě tohoto faktu je výpočet postaven. Pozitivní dopad bude mít také zpoplatnění černých pasažérů, i to se ve výpočtu promítlo,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Část nevybraných záloh bude operátor platit za to, že obce budou mít stále náklady na úklid, svoz a likvidaci obalů, které se nevrátí do sběrných míst.
Obce dostanou kalkulačku
Pro výpočet nákladů na systém resort životního prostředí vybral náhodně několik obcí a měst různé velikosti. „Celkově lze říct, že dopad na rozpočty obcí bude pozitivní. V průměru obec získá do rozpočtu navíc za každého občana 39 korun. Pro příklad uvedu město Bučovice na jižní Moravě, jež může do svého rozpočtu získat více než 235 tisíc korun, celkové náklady města na odpady jsou 9,8 milionu korun,“ uvedl David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva.
Do analýzy ministerstvo nezahrnulo úspory z lepšího využívání svozových tras, které lze posuzovat pouze podle konkrétní obce. Ministr Hladík rovněž slíbil, že resort brzy představí internetovou kalkulačku, díky níž si obce budou moci finanční dopad zálohového systému samy vypočítat.
„Podle ministerstva životního prostředí by město Svitavy mohlo hospodařit navíc se 700 tisíci korunami. Tuto cestu vítáme, a navíc si od zálohování slibujeme, že dojde i ke snížení odpadků v přírodě a v okolí města,“ uvedl v tiskové zprávě ministerstva starosta města Svitavy David Šimek.
„Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a až o 95 procent snížíme spotřebu energie a o 80 procent uhlíkovou stopu těchto obalů,“ uvádí Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování, která sdružuje pět velkých tuzemských výrobců nápojů.
Záloha zatím neznámá, uvažuje se o čtyřech korunách
V Česku se podle Studie materiálových toků PET nápojových obalů v ČR z roku 2016 vytřídí 78 procent petek. Pouze 58 procent z nich je ale vytříděných pro recyklaci. K materiálové recyklaci dochází jen asi u 40 procent. Cílem EU je dosáhnout 90procentní míry zpětného sběru PET pro recyklaci do roku 2029.
Parametry českého zálohování opakovaně kritizuje Česká asociace oběhového hospodářství v čele s jejím výkonným ředitelem Milošem Kužvartem. Jako alternativu vyzdvihuje například „inteligentní“ depozitní systém, který vyvinuli v Belgii, kde aktuálně probíhají pilotní projekty. Navržený systém pracuje s QR kódy na nápojových obalech.
Zálohové systémy, jejichž model chce český systém napodobit, fungují například v Německu, Skandinávii nebo na Slovensku. Spotřebitele se zálohování nejvíc dotkne tím, že bude muset platit zálohu. Zatím nebyla stanovena, ale předběžně se počítá s výší 4 koruny za lahev.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
