Obnova ekosystémů je v řadě případů možná pasivně, že se o ně nebudeme starat, říká půdní biolog

Odhaduje se, že člověk přetvořil svou činností až 80 procent plochy všech ekosystémů. Loni v srpnu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie o obnově přírody, které by mělo stav zlepšit. Jak konkrétně by to mohlo vypadat, popisuje ekolog a půdní biolog Jan Frouz působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Zmíněné nařízení EU zavazuje členské země k obnově všech cenných ekosystémů do roku 2050. Do roku 2030 by to pak mělo být alespoň 20 procent ekosystémů na pevnině a 20 procent v mořích.

„Ekonomicky zvládnutelné to je, protože jde o to, jaká stanoviště chceme obnovovat, ale v řadě případů je obnova ekosystémů možná i pasivním způsobem. Když se ekosystémy nebudeme starat, tak příroda má celou řadu přírodních procesů, jak je obnovit,“ uvádí. A přibližuje to na příkladu výsypek po těžbě uhlí.

„Výsypky, které jsme nerekultivovali, za 20 až 30 let zarostou lesem, který má větší produkci dřevní hmoty než les, který jsme tam vysázeli, zároveň podporují biodiverzitu ve větší míře než námi vysázený les,“ popisuje s tím, že navíc takováto jejich obnova nic nestojí. Naopak jiná opatření na obnovu ekosystémů jsou hodně drahá, a je třeba najít jen ten správný poměr.

Jedním z významných vlivů na snížení biodiverzity je dnešní způsob intenzivního zemědělství. Jan Frouz jeho dopad srovnává s takovým prostředím jako jsou třeba výsypky po těžbě uhlí. Na nich dojde k 20-30procentní ztrátě  druhů, ale na druhou stranu se zde vytvoří nové.

„Když se podíváme na intenzifikaci zemědělství, třeba odvodníme nějakou vlhkou louku, tak přijdeme asi o polovinu těch druhů, které tam žily. A žádné nové druhy nám nepřibydou, přitom ta louka vypadá furt zeleně, furt na ní roste tráva. Čili intenzifikace zemědělství může znamenat větší ztrátu těch druhů než taková velká disturbance (narušení, pozn. aut.) jako je výsypka,“ popisuje Jan Frouz.

V podcastu se dále dozvíte:

• Proč jsou ekosystémy pro planetu a lidstvo zásadní,
• Proč má extenzivní zemědělství devastující vliv na biodiverzitu a jakými opatřeními je možné ji na pole navrátit,
• Jaké jsou dopady eroze a ztráty organické hmoty na biodiverzitu, zadržování vody v krajině a výnosnost zemědělských pozemků a proč hnojiva úplně nepomohou,
• Jak by měla vypadat obnova území v Česku.