Odpadáři přitvrdili proti zálohování. Šíří dezinformaci, že plechovky lze házet do žluté popelnice všude

„Novinka: Kovové obaly mohou lidé od ledna dávat i do žlutých popelnic.“ Tuto informaci zveřejnila minulý týden Česká asociace odpadového hospodářství s tím, že se tím vylepší třídění. A proto není třeba zálohovat PET a plechovky, proti kterému odpadové firmy dlouhodobě vystupují. Není to ale pravda.

„Třídění plechovek do barevných nádob má smysl. Umíme je v ČR dobře recyklovat. V celé ČR se od ledna spouští vylepšení, které má lidem ještě více ulehčit třídění. Obcím může změna pomoci navýšit procenta povinného třídění, která musí obce plnit ze zákona.“ Těmito slovy začíná článek na webových stránkách České asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Patří do něj odpadové společnosti od těch největších, jako je AVE CZ patřící do skupiny Daniela Křetínského, Compag, FCC nebo Marius Pedersen.

Odpadové společnosti se pustily do boje proti zálohování, protože tím přijdou o nejziskovější komoditu ze žlutých popelnic – PET. Z téhož důvodu chtějí získat kontrolu nad cenným polyethylentereftalátem výrobci nápojů. Pro ty je navíc PET zásadní kvůli tomu, že musí splnit cíle Evropské unie z hlediska podílu recyklátu v obalech.

Boj o PET trvá již dlouho a jeho zatím posledním projevem je spor o zálohování PET lahví a plechovek. Obě strany přitom používají spoustu argumentů, ne vždy opodstatněných.

Praha plechovky ve žlutých nechce

Nejnovější informace asociace odpadářů není zcela pravdivá. Za odpadové hospodářství v Česku zodpovídají obce, takže je na nich, jak k věci přistoupí. Někde už takzvaný multikomoditní sběr – kdy je do jedné popelnice možné házet vícero druhů obalů – funguje, jinde se chystá. Jsou i místa, kde to naopak není na pořadu dne.

Praha například o víkendu odmítla tvrzení ČAOH, že lidé do žluté popelnice budou moci dávat plechovky. „V Praze nedojde od Nového roku k žádným změnám ve třídění kovů,“ zní titulek tiskové zprávy, kterou zveřejnily Pražské služby v reakci na informaci odpadové asociace.

„Pro Prahu to rozhodně neplatí. V rámci metropole se od nového roku nic nemění, proto prosíme občany i návštěvníky města, aby se i nadále řídili polepy na popelnicích a kontejnerech. Do těch žlutých na veřejných stanovištích čili v ulicích města patří v Praze pouze plast a nápojový karton. Domovní stanoviště fungují v jiném režimu, ale ani tam se nic nemění,“ uvedly Pražské služby.

Informaci potvrdil pražský magistrát. Jeho mluvčí Vít Hoffman uvedl, že o sloučení plechovek s plasty do jedné popelnice sice uvažovali, ale nyní chtějí jít „spíše směrem zálohování, kterým se ubírá stát“.

Bitva o PET začne příští týden

„Revoluční“ oznámení o celorepublikové změně přichází ve chvíli, kdy se v Poslanecké sněmovně má hlasovat o novém obalovém zákonu. Ten má do České republiky zavést zálohování PET lahví a plechovek. Návrh zákon je v tuto chvíli na programu poslanecké schůze začínající 17. prosince.

Podporovatelé pod vedením výrobců nápojů tvrdí, že zálohování zvýší efektivitu třídění a recyklace, což umožní Česku splnit cíle Evropské unie. Zároveň si slibují, že z ulic a z přírody zmizí část odpadků, takzvaný littering. Odpůrci vedení odpadovými společnosti namítají, že cílů Evropské unie je Česko dosáhnout díky stávajícímu systému sběru.

Za oběma tábory stojí velké firmy, takže bitva o PET bude ještě tvrdá. Oznámení České asociace odpadových společností je zatím poslední ze zpráv, proč zálohovací systém není potřeba. Odpadovým společnostem se totiž jako jediným nový systém nevyplatí, jak uvádí Petr Novotný, seniorní konzultant Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN.

Z plechovek bolí hlava

„Každému, kdo trochu rozumí, jak v České republice funguje odpadové hospodářství, je jasné, že není možné lusknutím prstu zavést multikomoditní sběr, aniž by se před tím připravily navazující technologie třídění takto sebraného odpadu,“ je přesvědčen Novotný z INCIEN. „Obávám se, že se jedná jen o snahu před hlasováním ve Sněmovně přijít s něčím, na co se budou odpadové firmy odkazovat, když budou konfrontované s v současnosti tristní mírou sběru nápojových plechovek,“ dodává.

Ve sběru a recyklaci hliníkových plechovek Česko výrazně pokulhává. Ministerstvo životního prostředí i autorizovaná obalová společnost Eko-kom uvádějí, že bez zálohování plechovek není schopno splnit cíle Evropské unie. Jedním z nich je, že do roku 2029 by Česko mělo zajistit sbírání 90 procent PET lahví a plechovek uváděných na trh. V případě PET se vybere 73 až 75 procent, u plechovek 26 procent (jde o poslední známý údaj Eko-komu za rok 2022, pozn. aut.).

Ještě horší je situace, pokud jde o recyklaci těchto obalových materiálů. Podle Iniciativy pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů a opírá se o čísla INCIEN, jde pouze 58 procent PET lahví na recyklaci, včetně zpracování na paliva například pro cementárny. Pouze u 40 procent plastů dochází ke skutečné materiálové recyklaci, alespoň jednorázové.

Hliníkových plechovek končí ve spalovně nebo na skládce téměř tři čtvrtiny. Míra sběru přes obecní systémy přitom podle Novotného tvoří jen 9,5 procenta z plechovek udaných na trh. Zbytek do uváděných 26 procent, které se dle statistik daří materiálově recyklovat, jde přes sběrné suroviny.

ČAOH používá jako argumenty jiná data a tvrdí, že v Česku recyklujeme 67 procent kovových obalů. U nápojových plechovek podle odpadářů žádné legislativní cíle nejsou, a až budou, tak je Česko „kvalitně splní“, píše asociace v tiskové zprávě.

Eko-kom, který za společnosti uvádějící obaly na trh zajišťuje jejich sběr a je odpovědný za plnění cílů na třídění a recyklaci, ovšem uvádí něco jiného. V legislativní analýze Eko-komu z letošního září se píše, že podle směrnice o obalech má Česko v roce 2025 dosáhnout 35procentní recyklace hliníku. Cíl Evropské unie je 50 procent, ale Česko si vyjednalo výjimku. Eko-kom ve své poslední analýze navíc poprvé připustil, že Česko nemá šanci se současným systémem cílů EU dosáhnout.

Nečekané procitnutí odpadářů

To, co lidé mohou házet do žluté popelnice, je na jednotlivých obcích, jak bylo již zmíněno. V každé obci to proto může fungovat jinak. Někde do ní patří jen plasty, jinde i tetrapaky a v další třeba kovy. Možnost sbírat společně kovové a plastové komunální odpady umožňuje zákon o odpadech od jeho schválení v roce 2020. „Jde pouze o to, že na tento společný sběr přechází více obcí,“ uvedla v reakci na zprávu ČAOH tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka tvrdí, že na vyhazování plechovek do žlutých popelnic se dohodli společně zástupci největších celorepublikových svazů společností zajišťujících v Česku svoz odpadů z obcí a měst. „Dohoda na tomto pro občany jednoznačně velmi pozitivním opatření proběhla také s kompetentními zástupci obou obecních svazů,“ řekl.

Asociace nicméně podrobnosti o dohodě neuvádí. Tvrdí pouze to, že lidé po celém Česku budou moci od ledna vhazovat plechovky do žlutých kontejnerů, kterých je 180 tisíc, a také do malých žlutých popelnic u rodinných domů. Tím se podle ČAOH „násobně“ zvýší možnosti, kam plechovku hodit.

„Já teda nevím, co bránilo sbírat plech multikomoditně už tak zhruba pět let. Vlastně vím, do jisté míry to byla neochota některých svozovek,“ uvedl na profesní síti Linkedin v reakci na post Petra Havelky o „zásadní novince týkající se celého území ČR“ David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostřední na ministerstvu životního prostředí, který zde má na starosti právě odpady.

Moderní třídicí linky jsou vzácností

David Surý dříve působil v Uherském Brodu, kde multikomoditní sběr funguje už několik let. Systém vhazování kovových obalů či tetrapaků do žlutých kontejnerů zavedli také v Brně či Ostravě. Jsou to zároveň města, která mají jako jediná v Česku moderní třídicí linku. Ta třetí, pražská, totiž ani po měsících zprovozňování nefunguje.

To, zda je linka schopna jednotlivé materiály roztřídit, je přitom rozhodující. V Česku funguje zhruba 140 třídicích linek, ale většina z nich je takzvaně manuálních. Po pásu prostě jedou odpadky a člověk stojící u něj je vybírá a třídí podle druhu.

Nově chce na multikomoditní sběr přejít třeba Velký Osek, jehož starostou je Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí České republiky (SMO). „Nezávisle na zálohování musíme intenzifikovat systém třídění. My na tento systém přecházíme, svozová firma to pak bude vozit na třídicí linku do Radimi či Žďánic. Je ale na jednotlivých obcích, zda na systém chtějí přejít a udělat osvětovou kampaň,“ říká Drahovzal. Doposud museli občané Velkého Oseku kovové obaly vozit na sběrný dvůr, případně přímo do sběren kovu. Drahovzal si od novinky slibuje, že se lidem třídění výrazně usnadní.

Kolik obcí v Česku se novinku chystá zavést místopředseda SMO neví, protože věc je čerstvá. Každopádně pokud chce obec na multikomoditní sběr přejít, musí se na něm domluvit se svozovou společností a třídicí linkou.