Kde nejsou šedé kontejnery na kovy, mohou lidé od letoška vhazovat kovové obaly do žlutých kontejnerů, oznámili zástupci svazů svozových firem na tiskové konferenci. Chtějí tak dosáhnout cílů ohledně třídění stanovených zákonem.
Někde společný sběr plastů, nápojových kartonů a kovu funguje, jinde ho testují. Některé obce naopak tato informace zaskočila už v prosinci, kdy Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) novinku poprvé zveřejnila. Do asociace patří třeba společnost AVE CZ ze skupiny Daniela Křetínského, Compag, FCC nebo Marius Pedersen.
Za sběr odpadů zodpovídá 6 254 tuzemských obcí. „Tady to způsobilo paniku, která trvá. Je to obří problém, protože svozová společnost AVE CZ, kterou jsme doposud používali, to neakceptuje. Navíc ještě před touto informací jsme spustili nové výběrové řízení, kde jsme zase poptávali klasický dělený sběr,“ říká Marie Zelenková, tajemnice Městského úřadu Skuteč.
Chtěla by, aby ji ČAOH vysvětlila, jak má postupovat, protože změnu by v obci uvítali. Zároveň má ale pochybnosti, jaký má mít novinka reálný přínos pro celý systém. „Pokud se obaly smíchají, je to nezpracovatelné, velké třídicí linky mají jen velká města, všichni ostatní to dělají manuálně,“ říká.
Dostat více kovu na linky
Tam, kde se novinka už delší dobu testuje, jsou občané spokojeni. „Řada našich obcí potvrzuje, že lidé toto rozšíření velmi přivítali, pochvalují si to. A pomáhá to i samotným obcím v lepších výsledcích třídění,“ sdělila Eliška Olšáková předsedkyně Sdružení místních samospráv.
Předseda svozové firmy Spolek veřejně prospěšných služeb Pavel Blahuta uvádí, že cílem novinky je jednak zvýšit procento separace kovových obalů a jednak je dostat na třídicí linky jakožto cennou komoditu. Díky tomu si prý linky budou moci snáze vydělat na automatizovaný systém.
V Česku je zhruba 140 třídicích linek a většina jich je založena na manuálním třídění, kdy u pásu stojí lidé, kteří obaly ručně přebírají. Na dotaz, jestli je možné manuálně vytřídit s podobnou efektivitou jako s automatickou linkou, respektive zda jsou linky na rozšíření multikomoditního sběru připraveny, Blahuta Ekonews jednoznačně neodpověděl.
„Potřebujeme stabilní systém. Naši kolegové na linkách nepůjdou do velkých investic, pokud projde zákon o zálohování PET lahví a plechovek,“ prohlásil. „Zděšení (v obcích, pozn. aut.) samozřejmě nastalo, dohodli jsme se na tom v prosinci, a ne ve všech obcích jsou stejné podmínky,“ připustil.
Bitva dvou nesmiřitelných táborů
Zákon, který by měl zálohování zavést, leží aktuálně v Poslanecké sněmovně a ještě neprošel ani prvním čtením. Vláda jej schválila v říjnu loňského roku. Společenská debata se mezitím zúžila na boj mezi producenty nápojů a odpadovými firmami.
Ti první by si rádi díky zákonu zajistili přístup k cennému a zároveň neznečištěnému materiálu, který používají pro výrobu nových PET lahví a plechovek. Postupně totiž budou muset zvyšovat zastoupení recyklátu v nových obalech. Ti druzí zase nechtějí přijít o výnosný byznys – PET lahve a kovy se v tuto chvíli dají nejlépe zpeněžit.
Obce nejsou v postoji k zákonu jednotné. Iniciativě Starostové pro zálohy se například přístup ČAOH vůbec nelíbí. „Jejich informace není pravdivá. Pravidla třídění odpadu nastavují jednotlivé obce a města a většina z nich dosud multikomoditní sběr, který by umožňoval společné třídění kovů, plastů a nápojových kartonů, nezavedla. Důvodem je chybějící infrastruktura pro následné dotřiďování,“ uvádí iniciativa, za kterou stojí obce Honbice, Zašová, Nemyslovice, Libín, Žďár nad Sázavou, Velké Přílepy, Kobylisy či Oslavice.
Obcím rovněž vadí dlouhodobě přeplněné kontejnery a littering, tedy volně pohozené odpadky na veřejných prostranstvích a v přírodě. „To, co vidíme v ulicích i v přírodě, je selhání současného systému. Pokud něco zásadně nezměníme, problémy budou jen narůstat. Zálohování může pomoci alespoň část z nich vyřešit,“ říká Jan Brožek, starosta města Černovice.
Obce se bojí ztráty
Starosta Železné Rudy Filip Smola souhlasí. „U našich sousedů v Německu či na Slovensku systém záloh funguje. (…) Bez zálohování zůstane starost o úklid nepořádku na bedrech nás měst a obcí,“ říká. Zcela stranou stojí Praha, která již před koncem roku popřela, že by něco na stávajícím systému měnila. Na kovy má šedé kontejnery.
Proti zálohování vystupuje naopak Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku a místopředseda Svazu měst a obcí, který na tiskové konferenci odpadových firem multikomoditní sběr podpořil. „My zodpovídáme za všechny odpady, nejen za PET a plechovky. Pokud z kontejnerů vyjmeme tržně nejcennější komodity, budou to obce muset dofinancovat a to si nemůžou dovolit, stejně jako občané. Obhajobu zálohování beru jako osobně největší zklamání a selhání státu a naprosto účelový přístup. Není pravda, že by na tom obce mohly profitovat,“ tvrdí Drahovzal.
Analýza Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN uvádí, že v celkovém součtu výnosů a nákladů obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají, konkrétně 120,7 milionu korun. Přijdou o tržby za prodej materiálu, což jim ale vyváží příspěvek z nevybraných záloh a navýšený příspěvek od Eko-komu, což je společnost zajišťující sběr obalů a plnění cílů. Pomůže rovněž úspora spojená s úbytkem objemu odpadu.
Cíle v nedohlednu
Cíle pro třídění rámuje nařízení o obalech a obalových materiálech, které stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země v roce 2026 nesplní povinnou míru sběru 80 procent jak v případě PET lahví, tak plechovek. Zároveň musí představit plán, jak v roce 2030 dosáhnou míry sběru 90 procent.
Česko povinnou míru sběru plechovek pravděpodobně nesplní a možná ani plastových lahví. Třídění PET totiž roky stagnuje na úrovni 75 procent. Eko-kom uvádí ve své nejnovější analýze, že Česko nemá šanci se současným systémem cílů EU dosáhnout. Eko-kom se zmíněné tiskové konference neúčastnil, přitom jeho role v systému je klíčová.
Petr Havelka z ČAOH na konferenci sdělil, že lidé v ČR třídí velmi dobře a dělají to dobrovolně. „Jsme v tom jedni z nejlepších na světě,“ prohlásil, aniž by to doložil konkrétními čísly. Zjednodušení a rozšíření systému má být podle něj poděkování lidem za to, že tak dobře třídí. „Další intenzifikace sběrné sítě je zcela nezbytná, je to jediná cesta, jak splnit 22 cílů oběhového hospodářství,“ je přesvědčen Havelka.
Hliník umí třídit osm linek ze 140
Stav současné třídicí infrastruktury Havelka nezpochybnil, ale jako překážku pro zavedení větší míry multikomoditního sběru to nevidí. S tím naopak nesouhlasí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Současná infrastruktura podle ní není připravena na třídění takzvaného multikomoditního odpadu.
„Ze 140 třídicích linek umí hliník třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka. Ostatní jsou ruční třídičky, které jsou extrémně neefektivní a ztráta cenného materiálu je na nich obrovská,“ uvádí Havligerová.
„Pětadvacet tisíc tun PET lahví a jedenáct tisíc tun plechovek dnes v Česku nedojde k recyklaci a končí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě místo toho, aby se znovu recyklovaly do nových nápojových obalů,“ vypočítává. „Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt,“ dodává.
Ministerstvo: „Pět let nedělali nic“
Ministerstvu životního prostředí se postup odpadových firem nelíbí. „Už pět let nestojí v cestě nic tomu, aby se sváželo multikomoditně, šlo je o ochotu odpadářů to udělat. Zvedám obočí, proč to přichází právě teď. Ty cíle byly známé dlouho dopředu a nabízí se otázka, proč bylo doposud v pořádku ten cenný kov, nějakých jedenáct tisíc tun ročně, ukládat na skládku,“ říká vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.
Podle něj je naprosto nezpochybnitelné, že míra třídění hliníkových obalů od lidí je pouze 27 až 30 procent. „Systému trvalo dvacet let než dosáhl 75procentního sběru petek. Takže představa, že v roce 2026 dosáhneme na 80 procent je iluzorní. Je to celé kouřová clona pro tu diskusi. V Uherském Brodě, kde žiji, máme tento multikomoditní sběr a pořád dosahujeme něco kolem 51 procent a to jsme dobří. Na 80 procent to nevytáhneme. Každé procento představuje úsilí jednoho roku,“ shrnuje.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
