Když v obchodě člověk nakupuje potraviny bez obalu, nejspíš si je nasype z kapsle společnosti Miwa Technologies. Svůj byznys totiž založila právě na bezobalových řešeních pro obchodní řetězce. Vedle řetězců teď plánuje expandovat do firem, popisují členové vedení firmy Mirek Lizec a Ivana Sobolíková.
Co se děje s textilem z kontejnerů. „Našli jsme v nich protézu, panenku Sindy i kohouta bez hlavy,“ popisují pracovnice skladu společnosti Potex, provozující v Praze a středních Čechách více než 600 kontejnerů.
Pitná voda je ze své podstaty udržitelná, protože "bez obalu" vytéká doma z kohoutku. Ne ale vždy. V případě havárie vody je možné, že vám před dům nepřistaví v Praze cisternu, ale modré kádě s desítkami plastových nerecyklovatelných sáčků s vodou.
Martinovi Dlouhému loni v říjnu zazvonil telefon. Když ho zvedl, nevěřil vlastním uším. Hlas na druhé straně mu sdělil, že byl náhodně vybrán, aby jel diskutovat do Bruselu, jaká opatření by měla Evropská unie zavést pro omezení plýtvání potravinami.
V Evropské unii vzniklo v roce 2020 podle odhadů 57 milionů tun potravinového odpadu. To představuje 127 kilogramů na obyvatele a vyjádřeno v penězích jde o 130 miliard eur, tedy 3,1 bilionu korun.
Designérka Eva Klabalová usiluje o plně recyklované tenisky. Díky tomu, že do výplně podešví přidává třeba i kávovou sedlinu, se jí postupně daří tomuto cíli přibližovat.
Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
První úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren na světě vznikne ve Finsku. Ukládat kontejnery s vyhořelým palivem by se do něj měly už za dva roky. „Provoz úložiště bude plně automatický,“ popsal v rozhovoru pro Ekonews Pasi Tuohimaa, manažer komunikace finské společnosti Posiva, která má ve Finsku na starosti nakládání s jaderným odpadem.
Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům.
S útlumem uhelných elektráren skončí jejich dodávky surovin pro stavebnictví, které dnes nahrazují materiály, jako je písek, štěrk, sádrovec či cement. Jednou ze společností, jež je závislá na vedlejších energetických produktech, je společnost Rigips z nadnárodní skupiny Saint-Gobain. Ten si plánuje zásoby energosádrovce až na 20 let.
