Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.
Běžná praxe ukládání většiny odpadu na skládku má za pár let skončit. Obce, odpadové firmy a energetici společně hledají jiné cesty, jak odstranit to, co nejde recyklovat. „Odpad z černých popelnic se bude hodit spíš pro palivo pro fluidní kotle tepláren, protože má nižší výhřevnost,“ říká Jakub Kos ze společnosti FCC Environment.
Podle aktuální zprávy Global Deposit Book 2022 organizace Reloop je na světě přes pět desítek zálohovacích systémů pro nápojové plechovky a PET lahve. Do roku 2026 bude na základě odhadů zprávy žít 748 milionů v jurisdikcích se zálohovacími systémy, což je dvojnásobek oproti aktuálními stavu.
Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.
Matěj Machek se poprvé setkal s tématem hlubinného úložiště jaderného odpadu už při své disertační práci. Pak ho oslovili zástupci obcí, zda by jim pomáhal po odborné stránce. Jeho pohled je jasný. Společnost se pustila před desítkami let do budování jaderných elektráren, aniž by věděla, co jednou udělá s jaderným odpadem.
Po svátcích začíná sběr a likvidace vánočních stromků. Jen v Praze se jich vyhodí kolem 300 tisíc. Aby došlo ke správné likvidaci stromků měl by vyhozený stromek být úplně odstrojený a odložený vedle kontejnerů na tříděný či smíšený odpad.
Využívat energii z odpadu umí zatím v tuzemsku jen šest cementáren a čtyři spalovny komunálního odpadu. Teplárny a elektrárny na to nejsou technologicky připravené. To se má změnit. Ministerstvo životního prostředí počítá se zdvoj- až ztrojnásobením kapacit pro výrobu elektřiny a tepla z odpadu.
Smažený kapr je o Vánocích součástí většiny štědrovečerních tabulí v Česku. Olej z něj často končí v kanalizacích. Tam ale nepatří, upozorňují jako každý rok vodárenské a další společnosti.
O Vánocích se popelnice na papír plní rychleji než kdykoli jindy. Výkupní ceny sběrového papíru, tedy papíru určeného pro recyklaci, už jsou ale na svém minimu teď. Na vině je pokles kupní síly obyvatel i energetická krize.
Papír a plast se v Česku třídí dobře, alobal a speciální obaly hůře. Pomoci mají aplikace na třídění odpadu, které pomáhají s rozeznáním recyklačních značek.
