Evropa v tomto roce zažila mistrovství ve fotbale i olympiádu. Sportovní akce nicméně kromě spousty zábavy produkují také odpad a emise skleníkových plynů. Ověřte si svoje znalosti o tom, kolik odpadu vzniká při fotbalovém zápase a kolik emisí má na svědomí golfové hřiště.
Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Nápady na to, jak využít staré stírací losy, mohou vznikat různě. Václavu Matyášovi, který vyhrál v soutěži Reborn Design v kategorii papír, vnukl inspiraci problém, který někdy řešil asi každý z nás.
Kávu do termohrnku zákazníkovi udělá stále více podniků, některé i levněji. Jinde je to naopak problém, přičemž obvyklým důvodem je hygiena.
Na hlavu každého Evropana dnes připadá 190 kilo obalů ročně. Omezit toto číslo a rostoucí trend se snaží EU novou legislativou zasahující spotřebitele, obchodníky, restaurace i hotely.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Vědci z Cambridgeské univerzity našli nový způsob využití cementu z demolic. Pomůže při recyklaci oceli a výsledná struska se rozemele na slínek, z něhož vznikne další cement.
Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.
