Zelená politika EU dává vzniknout novým byznysovým modelům. Jedním z nich je oběh odpadních plastů. Do něj se zamýšlí pustit rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol, a to s využitím chemické recyklace.
Prší méně často, ale intenzivněji. Města na takový příval nejsou připravená, takže voda často teče z chodníků přímo do kanalizace, kde se spojuje se splašky z domácností. Vše pak správci systému v rámci takzvaného odlehčování upouštějí do vodních toků. Nejšpinavější voda je pod velkými městy.
Ministerstvo životního prostředí na jaře určilo jasný směr: zavedení zálohovacího systému PET lahví a nápojových plechovek. Dle plánu ministerstva začne zálohování v půlce roku 2025, ale již nyní úspěšně běží pilotní programy v některých obchodních řetězcích.
Jihomoravská obec Sudice se 480 obyvateli by za rok 2023 mohla od tabákových firem dostat na úklid „vajglů“ 2 064 korun. Celkově by tabákový průmysl měl mezi většinu českých obcí od tohoto roku začít rozdělovat přes 80 milionů korun.
Ministerstvo životního prostředí se chystá zpoplatnit “černé pasažéry” v odpadovém hospodářství obcí . Platit by se mohlo za letáky, noviny, nábytek, matrace, textil, plastová okna, plastové hračky, zahradní náčiní, barvy a laky, a dokonce i gastroodpad.
Na Slovensku se PET lahve a plechovky zálohují od začátku minulého roku. Jediný, kdo proti němu při zavádění protestoval, byly odpadové firmy. A nejsou spokojeny ani dnes. Vadí jim, že musí zajistit minimální procento recyklace všech plastů, z nichž toho nejžádanějšího v popelnicích ubylo.
Odbornice na udržitelné nakládání s odpady z mezinárodní platformy Reloop Anna Larssonová komentuje parametry rýsujícího se českého zálohového systému pro sběr PET lahví a plechovek, které nedávno představilo ministerstvo životního prostředí.
Recyklát z tabákových náplní určených k zahřívání se dá přidávat do asfaltové směsi. Slovenská firma Eco Butt ve spolupráci s tabákovou společností Philip Morris vyrábí z použitých náplní granulát, měsíčně zpracuje už asi dvě tuny nedopalků.
Češi se ročně zbaví až 250 až 350 tisíc tun nábytku, vyplývá ze studie, kterou pro společnost Ikea vypracovala platforma Cyrkl s využitím průzkumu agentury Ipsos. Takové množství odpovídá více než 11 milionům křesel a zhruba třetině množství nového nábytku, které se ročně v tuzemsku prodá.
Primární zdroje a suroviny se stávají vzácným zbožím. Evropská unie proto apeluje na posílení lepšího hospodaření. Zasadit se o to chce i ministr životního prostředí Petr Hladík, který se snaží na výrobky z recyklátu prosadit nižší sazbu daně z přidané hodnoty.
