Zářijové povodně přinesly Ostravě miliardové škody. Protržení hráze na soutoku Opavy a Odry ale budí otázky, na které úřady i Povodí Odry reagují vyhýbavě, jak upozorňuje publicistický web Okraj.cz.
„V neděli 15. září o půl třetí odpoledne syn po cestě do firmy, která sídlí na ulici Suderova, nafotil soutok Opavy a Odry, kde se začala bortit pravá strana hráze. Ve tři čtvrtě na pět, když jsme se vraceli, už byla hráz protržená a zaplavovala Novou Ves, Mariánské Hory a Přívoz,“ popisuje své zážitky z ničivých zářijových povodní podnikatel Ivo Homola.
V podobnou dobu sdílel Matěj Pšenica ve facebookové skupině Lovci bouřek a extrémního počasí video, na kterém zachytil soutok řek. Už na něm bylo patrné, že hráz praskla na dvou místech a voda se valila na Přívoz a Mariánské Hory. „Video jsem natočil těsně po druhé hodině odpoledne,“ potvrdil Okraji Pšenica.
Zatímco někteří obyvatelé ostravských obvodů už od nedělního odpoledne věděli, že se hráz prolomila, Povodí Odry, které ji má spravovat, a městské obvody, jež mají soutok zmíněných řek při povodních kontrolovat, se to dozvěděly až v pondělí, zjistila redakce Okraje.
A to těsně před tím, než se informace o chystané evakuaci ze zaplavených oblastí dostala i k lidem, kteří v dotčených obvodech bydlí a podnikají.
Tou dobou už se přitom situace v Ostravě uklidňovala a lidé se chodili dívat na klesající hladinu Ostravice. Na pomezí Přívozu a Mariánských Hor ale teprve vše začínalo. Hasiči na člunech odváželi ze zatopené oblasti klienty z domu s pečovatelskou službou Dobrovského a obyvatele okolních bytových domů. Voda udělala jen na majetku dotčených obvodů škody za stovky milionů korun.
Voda stoupá, ale úřady nevědí proč
Hasiči zaznamenali první problémy v neděli 15. září večer. Mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková potvrdila, že i Povodí vědělo o natékání vody do Přívozu od neděle večer. Podle hasičů i Vlčkové ale nebylo jasné, proč voda stoupá.
Oficiální vysvětlení přišlo až v pondělí 16. září dopoledne na tiskové konferenci po jednání krajského krizového štábu. „V samém závěru jednání jsme byli informováni, že došlo k defektům na hrázi. Průtok vody přes prasklinu dosahoval zhruba sto kubických metrů za sekundu, což je velmi výrazné,“ uvedl hejtman Josef Bělica (ANO).
To, že praskla hráz, potvrdili policisté v pondělí před osmou ráno. Natočili to z vrtulníku. Podle tiskové mluvčí Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Kamily Langerové v tu dobu přicházely i zprávy od obyvatel oblastí, které byly už zcela pod vodou. Prasklina na hrázi měla 50 metrů a voda dál zaplavovala okolí.
Náznaky toho, že se něco děje, ale měli od neděle třeba v koksovně v Přívoze. „Už během nedělního podvečera bylo zřejmé, že se voda objevuje v místech kde dle rozlivových map pro stoletou vodu být neměla. S krizovým štábem jsme komunikovali kontinuálně od soboty 14. září a také jsme mu průběžně předávali informace o stavu v areálu,“ říká mluvčí firmy Jindřich Vaněk.
O porušené hrázi se podle Vaňka v koksovně dozvěděli v neděli v noci. „Informaci předal vedení společnosti člen krizového štábu,“ dodává. Zástupci krajského krizového štábu to ale popírají, stejně jako mluvčí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Michaela Tichá. „Informace jsme dostali v pondělí 16. září. Přesný čas není znám,“ tvrdí.
Povodí hráz nehlídalo
Podle mluvčí Povodí Odry Šárky Vlčkové nebylo v silách podniku na závady na hrázi přijít dřív. Žádný automatický monitoring stavu hráze neexistuje. Měřicí stanice na místě sleduje průtoky vody, data pak doplňuje Český hydrometeorologický ústav o data srážek.
Na otázku, jestli má Povodí „povodňové hlídky“, tedy zaměstnance, kteří by chodili kritická místa kontrolovat v průběhu záplav, odpověděla Vlčková nepřímo. „Pokud tam teče takové množství vody jako teď, tak tam nemůže nikdo jít,“ míní.
Na argument, že existují videa občanů z neděle odpoledne, kteří prasklou hráz natočili, a dostat se tam tedy dalo, dodává mluvčí už jen stručně: „O tom já nic nevím.“
Podle náměstka primátora Ostravy a člena městské povodňové komise Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) přetékala voda přes hráz už v neděli minimálně na deseti místech. Odpovědnost za informování veřejnosti má podle něj státní podnik. „Povodí Odry nás ještě ani v říjnu neupozornilo na díry v hrázi. Není povinností úřadů kontrolovat hráz, má to dělat majitel,“ odkazuje Boháč na státní podnik.
Povodí Odry hráze nevlastní, ale spravuje je – dělá údržbu, opravy a rekonstrukce hrází, ale také zajišťuje protipovodňovou ochranu a udržuje bezpečnost těchto staveb.
Ještě před kritickou situací na hrázi řeky Odry se změnilo „oficiální řízení“ povodně. V sobotu 14. září odpoledne vyhlásil hejtman Bělica stav nebezpečí. To znamená, že od té doby už nezasedala povodňová komise města a rozhodování se přesunulo na úroveň krizových štábů kraje a Ostravy jako obce s rozšířenou působností.
Za kontrolu, monitoring a hlášení situace na soutoku řek Odry a Opavy, tedy za „povodňové hlídky“, byly podle Ostravy zodpovědné městské obvody Nová Ves a Mariánské Hory a Hulváky, protože dané území spadá do jejich katastru. Redakce oslovila starosty obou obvodů, jejich reakci se ale do uzávěrky článku nepodařilo získat.
Město i kraj jsou spokojené
Město přese všechno hodnotí povodně jako dobře zvládnuté. Hráze a protipovodňová opatření jsou plánovaná na stoletou vodu, město však postihla pětisetletá povodeň.
„O tom, že evakuace vyhlášená starosty městských obvodů byla na území učiněná včas a dostatečně, svědčí i fakt, že v Ostravě nedošlo k žádnému vážnému zranění či ztrátám na lidských životech v příčinné souvislosti s povodní,“ uvedl magistrát.
Spokojený je i kraj. Podle vedoucí kanceláře hejtmana Kláry Dudové situace nebyla podceněná. „Místa, kde byly použity nejenom pytle s pískem, byla vytipována správně a protipovodňová opatření svůj účel jednoznačně splnila. Na soutoku Odry a Opavy nebylo předpokládáno přetečení hráze, z tohoto důvodu se do těchto míst ani neumisťovaly žádné mobilní hráze či pytle s pískem,“ napsala Dudová.
Kritické místo
Hráz na řece Odře, která byla jako součást protipovodňových opatření budovaná od šedesátých let minulého století, je konstruovaná na průtok, který odpovídá stoleté vodě. Její bezpečnostní převýšení je 80 centimetrů.
„Hráz je konstruovaná na vrcholový průtok 846 metrů krychlových za sekundu. Podle odborných odhadů protékalo během letošních povodní 1300 metrů krychlových za sekundu,“ říká mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková s tím, že se nejedná o kritické místo, ale o standardní hráz, která byla překonaná obrovským množstvím vody.
Hráz byla vybudovaná po povodních v roce 1997. Jak to tehdy v Ostravě vypadalo? „Řeka Opava vyřadila z provozu elektrárnu v Třebovicích, v Nové Vsi byly některé domy zaplaveny až po střechu, voda se valila přes křižovatku u vodárny. V Porubě na čas vypadla elektřina, tramvaje jezdily jen na krátkých úsecích, trolejbusy vůbec, dopravu zajišťovaly autobusy. Do záchrany osob bylo nasazeno několik vrtulníků. Zaplavena byla chemička v Mariánských Horách, Koksovna Šverma, ekologickou katastrofou hrozil podnik Ostramo Vlček se svými olejovými lagunami,“ stojí v Moravskoslezském Deníku z osmého července 1997.
Tyto záplavy si pamatuje i manželka podnikatele Homoly z úvodu článku. „Firmu jsme založili v devadesátém třetím. O čtyři roky později nás to vytopilo a začali jsme to budovat od začátku. Letos jsme firmu předali synům,“ popisuje Iva Homolová. Sama by předpokládala, že stav hráze bude někdo při letošních povodních průběžně kontrolovat.
„Já jsem to nechápala, když jsem v pondělí ráno viděla reportáž, kde říkali, že krizový štáb teprve zjistil, že je hráz protržená. Syn má fotky z neděle za světla, kdy už jsou zatopené koleje v Přívoze,“ říká Homolová.
Na otázku, jestli informaci o protržené hrázi nahlásili na nějakou krizovou linku nebo například hlídce policie, odpovídá, že ne. „Nás to ani nenapadlo. Měli jsme za to, že povodňové hlídky jsou připraveny a hlídají to,“ vysvětluje. A její muž dodává: „Říkal jsem si, že to už určitě musel ohlásit někdo přede mnou.“
Text původně vyšel na nezávislém regionálním webu Okraj.cz.
Klára Filipová
Okraj.cz je tým tří novinářů, kteří se po letech v celostátních médiích vrátili do své domoviny. Společně redakci založili, společně také ručí za pravdivost, objektivitu a nestrannost. Jejich cílem je přinášet nezávislé, kvalitní a důvěryhodné informace z Moravskoslezského kraje.
