S přijetím omnibusu pravděpodobně mnoha firmám odpadne povinnost ESG reportingu. To ale neznamená, že by měly na udržitelnost rezignovat. Naopak. Je to potřeba kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a klimatickým změnám, které ohrožují Evropu a mohou vést k vážným ekonomickým ztrátám.
I bez povinného reportingu se podniky budou muset vyrovnat s riziky spojenými s narušením ekonomické a energetické bezpečnosti, narušením dodavatelských řetězců, extrémním počasím nebo s kybernetickými riziky.
Od roku 2000 způsobily klimatické katastrofy ekonomické škody ve výši 3,6 bilionu dolarů, přičemž více než polovina byla důsledkem bouří a záplav. Pro Evropu jsou klíčovými hrozbami extrémní srážky, vlny veder a sucho, které nejen ohrožují infrastrukturu, ale také zvyšují ekonomické ztráty v zemědělství a průmyslu.
Odhady ukazují, že pokud nebudou přijata zásadní opatření, do roku 2050 se roční ztráty způsobené povodněmi v EU zvýší pětinásobně. Podle nové zprávy Světového ekonomického fóra by nečinnost v oblasti klimatických opatření mohla do roku 2100 způsobit pokles globálního HDP až o 22 procent.
Podniky pod tlakem
Firmy nejsou imunní vůči důsledkům klimatických změn. Zpráva Světového ekonomického fóra varuje, že pokud nebudou podniky adekvátně reagovat, mohou čelit vážným finančním ztrátám. Bez opatření mohou fyzická rizika (extrémní počasí, narušení dodavatelských řetězců) ohrozit pět až 25 procent EBITDA do roku 2050 (podle studie S&P Global Sustainable z roku 2023).
Stejně tak se zvyšují přechodová rizika, kdy společnosti, které neprovedou dekarbonizaci, mohou čelit vyšším nákladům spojeným s cenou uhlíku. V některých sektorech mohou dodatečné náklady dosáhnout až 50 procent EBITDA (IEA Net Zero by 2050 Scenario). Firmy, které neinvestují do udržitelných technologií, riskují ztrátu konkurenceschopnosti.
Zpráva o globálních rizicích 2025 od Světového ekonomického fóra varuje před rostoucí polarizací, rozpadem mezinárodní spolupráce a rostoucí rolí dezinformací. Mezi hlavní hrozby patří kromě klimatických rizik státní ozbrojené konflikty a kybernetické hrozby, přetrvávající inflace, růst veřejného zadlužení a nerovný přístup ke strategickým surovinám. Klimatické změny a stávající geopolitická situace představují vážné riziko pro globální dodavatelské řetězce. Mohou narušit logistiku a výrobu, což by vedlo k nedostatku surovin a vyšším cenám.
Příprava na ESG reporting se bude hodit
Omnibus se nyní nachází v legislativním procesu, který může trvat půl roku až několik let. Jeho schvalování bude probíhat v několika krocích, v závislosti na složitosti a politických jednáních.
Co bude následovat? Evropský parlament přezkoumá návrh a hlasuje o jeho schválení. Následně Rada EU, která zastupuje členské státy, přezkoumá návrh a hlasuje o jeho schválení. Pokud Evropský parlament a Rada EU nesouhlasí s návrhem, následují jednání a druhé čtení. Pokud ani po druhém čtení nedojde k dohodě, může být zahájeno smírčí řízení. Po smírčím řízení následuje třetí čtení, kde Evropský parlament a Rada EU hlasují o konečném schválení návrhu.
Po schválení musí být směrnice implementována do národního práva jednotlivých členských států. Každý z výše uvedených kroků může trvat několik měsíců. Celkově může proces schvalování trvat od několika měsíců až po několik let, v závislosti na složitosti návrhu a politických jednáních.
Faktem je, že pro mnohé firmy, které proces přípravy na ESG reporting rozjely, znamená omnibus místo úlevy zmatek. Návrh Evropské komise svým způsobem vytváří pro firmy dilema: Firmy zastaví přípravu na CSRD s nadějí, že bude přijat. CSRD je však stále právně závazná a společnosti by mohly čelit sankcím za její nedodržení. Nebo firmy pokračují v přípravě na vykazování, aby později zjistily, že šlo o zbytečné náklady.
Co by tedy firmy měly udělat? Pokračovat v přípravách. Zaměřit se na strategické prvky CSRD, zejména na analýzu dvojí materiality a Gap analýzu. I za dva roky budou tato zjištění užitečná.
Význam analýzy dvojí materiality pro firmy
Analýza dvojí materiality, která je součástí směrnice CSRD, nabízí vynikající nástroj pro pochopení toho, jak různá rizika ovlivňují zaměstnance, dodavatelské řetězce a vztahy se zákazníky. Díky ní se firmy mohou připravit na různé scénáře a snížit své expozice vůči těmto rizikům.
Firmy, které provádějí analýzu dvojí materiality, mohou lépe identifikovat způsoby, jak optimalizovat své náklady a zdroje, aby zůstaly konkurenceschopné a odolné vůči ekonomickým tlakům. Analýza dvojí materiality může pomoci zjistit, které zdroje jsou pro firmu klíčové a kde by měla investovat do alternativních technologií a materiálů.
Gap analýza se zaměřuje na identifikaci mezer mezi současným stavem a požadovaným stavem v různých procesech nebo činnostech firmy. Tato analýza může firmám pomoci v několika klíčových oblastech. Díky jasnému pochopení současného stavu a potřebných zlepšení mohou firmy lépe rozhodovat o alokaci zdrojů a prioritizaci investic.
Připravte se včas
Zdá se, že žijeme v nejpolarizovanější době od studené války. Riziko státních ozbrojených konfliktů (třetí nejzávažnější riziko podle WEF), dezinformace a kybernetické hrozby, nerovný přístup ke strategickým surovinám a klimatická změna potenciálně představují obrovské ekonomické problémy.
Firmy, které se na rizika nepřipraví, budou čelit rostoucím nákladům. Naopak firmy, které začnou jednat včas, mohou díky nástrojům, jako je analýza dvojí materiality a Gap analýza, najít příležitosti k růstu a inovacím. Nezapomínejte na to, že reporting je pouze nástroj pro transparentní informování o udržitelnosti. Cílem je odolná a konkurenceschopná firma.
Co je omnibus
Návrh Evropské komise na úpravy legislativních aktů (CSRD, CSDDD, EU taxonomie) v oblasti povinného firemního ESG reportingu. Schvalovací proces může trvat několik měsíců až let a konečná podoba změn se může od původního návrhu výrazně lišit.
Pavlína Al-Madhagi
Pavlína Al-Madhagi působila několik let jako ESG konzultantka v pojišťovnictví, kde měla na starosti řadu projektů. Nyní spolupracuje jako expertka na ESG s Ekonews.
