Evropský parlament schválil směrnice, díky nimž by mělo být snazší opravovat domácí spotřebiče a elektroniku. Lidé by tak měli výrobky déle používat, což ušetří jejich peníze i přírodní zdroje.
Čtyři roky starý notebook přestal fungovat a verdikt opraváře byl neúprosný. Zařízení, ve kterém zůstala hesla, dokumenty a fotky, opravit nejde. Samotné hledání závady, byť neopravitelné, vyšlo na 1200 korun.
Nedávná zkušenost redaktorky Ekonews ukazuje na známý problém s elektronikou, jejíž oprava je buď drahá, nebo v podstatě nemožná, protože vyměnitelných dílů je čím dál méně. „A když už jsou díly vyměnitelné, tak spolu neumějí komunikovat. Hledat ty, které jsou spolu kompatibilní, zabere čas a prodraží se to,“ krčil opravář rameny nad přístojem.
Tuto situaci má změnit nová legislativa, kterou schválili europoslanci na posledním plenárním zasedání před červnovými volbami. Větší odolnost a opravitelnost výrobků by měly zajistit dvě směrnice. První směrnice o ekodesignu řeší, jak jsou výrobky navrženy. Druhá známá jako „právo na opravu“ se zabývá tím, jak výrobky snáze opravit, a tím prodloužit jejich životnost.
Konec „kazítek“ a digitální pasy výrobků
„Směrnice o ekodesignu zavádí nové požadavky na samotný design výrobků. Zakazuje například praktiky, které vedou k předčasnému zastarávání, jako jsou takzvaná kazítka nebo nedostupnost aktualizací softwaru. U vybraných typů výrobků zase zavádí ,digitání pasy‘, které budou obsahovat informace o původu nejrůznějších částí výrobku nebo o možnostech recyklace. Na některých produktech se také objeví skóre opravitelnosti. Z toho zákazník snadno pozná, zda kupuje skutečně kvalitní výrobek, nebo spíše ,zajíce v pytli‘, který půjde do koše i kvůli sebemenší závadě,“ říká pirátský europoslanec Marcel Kolaja.
Před vypršením záruční doby budou mít prodejci povinnost nabídnout opravu, pokud nebude dražší než výměna. Po záruce se pak u vybraných typů zboží mají opravy výrazně usnadnit. Konkrétně jde o pračky a sušičky, myčky nádobí, ledničky, televize, mobily, stolní počítače a monitory, svařovací zařízení, vysavače a také jízdní kola.
Nová pravidla výrobcům nařídí poskytovat opravu výrobku za přiměřenou dobu i náklady a informovat spotřebitele o jejich právech na opravu. Pokud bude zboží opraveno v rámci záruční doby, ta se poté o další rok prodlouží. Po uplynutí této lhůty budou výrobci stále povinni opravovat běžné domácí spotřebiče. Spotřebitelé mají mít nárok na zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy.
Informace o závadách, cenách i době opravy jednotlivých výrobků budou k dispozici na speciální on-line platformě, kde bude možné najít a porovnat opravárenské služby v jednotlivých členských státech. Ty budou muset zavést opatření na propagaci oprav, například informační kampaně.
Šetření peněz i surovin
Unie si od nové legislativy slibuje, že přispěje k ochraně životního prostředí, ušetří peníze spotřebitelů a cenné kovy, které se v elektronice nacházejí. Jejich nedostatek EU řeší i kvůli budoucnosti elektromobility, protože některé kovy v bateriích elektroaut se těží za nelidských podmínek s velkými dopady na obyvatele Afriky či Asie a na životní prostředí.
Vyřazená elektronika v EU každoročně znamená vytvoření 35 milionů tun odpadu a 261 milionů tun emisí skleníkových plynů. Navíc se ztráty pro spotřebitele kvůli výměně namísto opravy odhadují na téměř 12 miliard eur ročně. Podle statistik ministerstva pro životní prostředí objem odpadní elektroniky neustále narůstá i v Česku, úměrně objemu nových výrobků uvedených na trh. V roce 2017 obchodníci na trh uvedli téměř 190 tisíc tun elektrozařízení, v zatím posledním statisticky podchyceném roce 2020 to bylo už přes 263 tisíc tun.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
