Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder, které na Čechy dopadají citelněji zejména v poslední dekádě. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou ženy nad 84 let, které jsou rozvedené nebo ovdověly.
„Naše výsledky ukázaly významně vyšší riziko na úmrtí z horka u žen než u mužů. Příčinou těchto rozdílů mohou být jak fyziologické a demografické rozdíly, tak rozdílné socioekonomické postavení mužů a žen,“ sdělil Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze s tím, že pro bližší zkoumání nerovností nejsou k dispozici relevantní údaje, které by umožnily lépe identifikovat zranitelné skupiny populace vůči extrémnímu horku a zacílit na ně potřebná preventivní opatření.
Ženy mají podle něj jednoznačně horší tělesnou termoregulaci. Podle Urbana z dat, která akademici shromáždili, vyplývá, že nejvyšší riziko představuje horko pro ženy na 84 let. U mužů zabíjí vedra nejvíce ve věkové kategorii mezi 75 a 85 lety. „Jedno z nejvyšších rizik je v Praze v důsledku tepelného ostrova, který zde vzniká,“ řekl Urban na tiskové konferenci Klimatické koalice.
Ohrožené jsou ale i různé skupiny chronicky nemocných, například epileptici. Během veder totiž roste riziko spánkových poruch a kvalita spánku je u lidí s epilepsií klíčovým faktorem pro prevenci záchvatů.
Muži se lépe „adaptovali“
Tomáš Janoš z Centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity považuje za znepokojivý ještě jeden trend.
„Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá. S přihlédnutím k předpokládanému nárůstu teplot a souvisejících úmrtí v 21. století je potřeba zaměřit adaptační strategie právě na ty nejzranitelnější,“ domnívá se Janoš.
Připomíná, že v porovnání s předchozí dekádou vystavení vlnám veder stouplo v Česku o 250 procent. V období od roku 1987 do roku 2019 riziko úmrtí v důsledku veder vzrostlo v zemi o 42 procent. U žen se jedná o 56 procent, u mužů jen o tři procenta.
Například u mužů v kategorii 60 až 74 let riziko za poslední tři dekády dokonce kleslo o 92 procent, podařilo se jim adaptovat. Obecně u velmi seniorní populace nad 90 let však riziko od roku 1987 stouplo téměř o 700 procent.
Podle platformy Fakta o klimatu padl loni v Česku (podle předběžných dat) teplotní rekord. Průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než průměr let 1991 až 2020. Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – stoupla průměrná teplota v Česku o 2,2 Celsia, píše se na webu.
Podle nejmírnějšího scénáře bude na konci 21. století nárůst teploty na celé planetě v průměru o dva stupně, nejhorší scénář hovoří až o pěti stupních. Ročně v Česku posledních dvacet let umírají v souvislosti s vyššími teplotami čtyři stovky lidí, sdělil Janoš. Pokud se oteplí o pět stupňů, bude se jednat skoro o tři tisíce úmrtí ročně.
O to důležitější a nutná jsou s přihlédnutím k tomuto vývoji opatření měst na zmírnění dopadů ze změny klimatu. Patří k nim zejména vybudování vodních a zelených prvků, které budou sídla ochlazovat. Ať už jde o samotné stromy, parky, zelené střechy a stěny anebo o další kroky zaměřené na zpomalení odtoku vody a jejího odpařování.
Změna klimatu se navíc projevuje nejen vlnami veder, ale také rostoucím suchem, které přináší někde nedostatek vody, jinde vyšší riziko infekcí nebo požáry spojené s mimořádným znečištěním vzduchu. Jak upozorňuje Světová zdravotnická organizace, změně klimatu se musí přizpůsobit i zdravotnictví.
V Česku – na rozdíl od řady jiných evropských zemí – ve zdravotnictví neprobíhá žádná edukace v souvislosti s dopadem klimatické změny na zdraví lidí. Změnit to má projekt Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví, který od dubna 2024 spouští platforma Klimatická koalice.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
