Zahraniční studie upozorňují na zvýšená rizika onemocnění zemědělců kvůli tomu, že pracují s pesticidy. V tuzemsku se takové studie nedělají, zdravotní stav zemědělců se nesleduje. Podle státu i Agrární komory ČR stačí osvědčení o tom, že s nimi umějí zacházet.
Zahraniční studie ze všech koutů světa varují, že pesticidy zvyšují u farmářů riziko vzniku některých chorob. „Expozice zemědělských pracovníků pesticidům metalaxyl a pencimentalin, které jsou u nás stále povolené, a zakázanému chlorpyfifosu vede k vyšším rizikům infarktu myokardu,“ prohlašuje Pavel Rotter, který působí na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň je autorem Metaanalýzy k problematice pesticidů v zemědělství vypracovanou pro Hnutí Duha.
Podle studií jsou zemědělci vystavěni vyššímu riziku vzniku ischemické choroby srdeční, Parkinsonovy choroby a častěji onemocní rakovinou. „V jedné z největších případových studií z USA byl zjištěn nárůst rakoviny prostaty o zhruba 20 procent mezi farmáři a o přibližně 30 procent mezi pracovníky aplikujícími pesticidy,“ dodává Rotter.
„Používání přípravků na ochranu a ošetřování rostlin podléhá přísné kontrole ze strany státní správy a nemáme informace, že by se jejich vlivem zhoršovalo zdraví zemědělců nebo obecně lidí žijících na venkově,“ tvrdí Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
Ledviny jsou v ohrožení
Belgická studie z roku 2020 upozornila na chronickou intersticiální nefritidu (onemocnění ledvin), které se vyskytuje v zemědělských komunitách napříč světem. „Část pesticidů se vylučuje ledvinami, a tedy s toxickými účinky,“ vysvětluje Eva Honsová, patoložka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Další doplňující výzkumy z USA, Srí Lanky a Indie poukázaly na souvislost mezi tímto onemocněním a používáním pesticidů, jako je glyfosát, organochloridy, alachlor, metachlor, pendimethalin, atrazin a paraquat.
„Na základě několikaleté práce výsledky studií ukázaly, že epidemiologická, experimentální data a také data z biopsií vedou k příčině, kterou je použití pesticidů,“ uvádí Honsová. Z výčtu pesticidních látek jsou v Evropské unii zakázané pouze dvě – atrazin a paraquat.
Zdravotní ústav řeší alergie, ne rakovinu
Bezpečnosti pesticidních přípravků se hodnotí v několika okruzích. V rámci Evropské unie musí být schválená samotná účinná látka obsažená v přípravku, následně se vyhodnocuje samotný přípravek. „V případě, že případná rizika plynoucí z používání vycházejí jako podlimitní, lze přípravek v České republice povolit,“ uvádí Martin Weiszenstein, vedoucí oddělení chemické bezpečnosti Státního zdravotního ústavu.
Při hodnocení se stanovují podmínky pro aplikaci z hlediska ochrany zdraví. Určují se maximální dávky, počty a doby aplikací, ochranné lhůty pro následnou sklizeň nebo vstup, osobní ochranné pracovní prostředky či stanovení aplikačních technik.
Navíc je v Česku pro práci s pesticidy nezbytné získat osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin. To vydává Státní zdravotní ústav. „Problematika zdravotních rizik při práci s přípravky je jedním z témat v kurzech k získání odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky a doplňujících školeních,“ popisuje Weiszenstein.
Třicet procent pesticidních přípravků může u citlivých osob podle něj vyvolat kožní alergickou reakci. Kvůli tomu je nezbytné při aplikaci používat vhodný pracovní oděv. Podráždit či poškodit oči může 25 procent přípravků, v tomto případě je doporučeno nasadit i ochranné brýle. Podle Doležala není ohroženo zdraví zemědělců ani spotřebitelů v případě, že se pesticidní přípravky používají v souladu s pravidly uvedenými na etiketě.
„Nemáme nástroje, jak zhodnotit nebezpečnost“
Monitoring zdravotního stavu zemědělců se v Česku neprovádí. „Podobná sledování narážejí i na ochranu osobních údajů, mezi něž zdravotní stav jednoznačně patří,“ tvrdí Weiszenstein. Do správy Státního zdravotního ústavu spadá i Registr nemocí z povolání, nicméně se tam případná onemocnění nenajdou. „Struktura registru vychází z mezinárodních požadavků pro jednotnost údajů. Kromě toho část vzniklých událostí se řeší jako úraz, kvůli rychlejšímu řešení, nikoli jako nemoc z povolání,“ dodává.
Problematické je zkoumat, a především prokázat kumulativní účinky pesticidních látek. „Prozatím nemáme nástroje, jak zhodnotit nebezpečnost, když zemědělec ošetří plodinu různými přípravky během celého pěstebního cyklu,“ říká Weiszenstein. Kombinovaná expozice se řeší pouze v případě, že samotný přípravek obsahuje více účinných látek.
Podle Honsové by však pro zavedení opatření ke snížení rizik mělo stačit to, že několik typů studií poukazuje na spojitost mezi užíváním pesticidních látek a vyšším rizikem onemocnění.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
