Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemikálie a spousta látek, které ani nelze určit. Nejhorší výsledky koncentrací změkčovadel vykázaly nápoje z lahví, které prošly myčkou a simulant nápoje v nich stál delší dobu.
Informace vyplývá z výzkumu kanadské McGillovy univerzity, který si nechala vypracovat nizozemská nevládní organizace Tegengif a na němž se podílela také česká Arnika a nevládní organizace z Dánska, Lotyšska a Španělska.
Nevládky zkoumaly 39 typů lahví na vodu a to, které chemické látky se dostávají do tekutiny – simulantu kyselého nápoje. Celkem se dělala analýza na 36 chemikálií běžně vyskytujících se v plastech. Ukázalo se, že ve více než polovině lahví se vyskytuje škodlivé změkčovadlo DiBP (di-isobutylftalát). Děti ho přijímají, když z láhve pijí.
Po umytí v myčce nádobí byl DiBP nalezen ve 22 z 39 lahví a pouze v jedné láhvi, která neprošla myčkou. Experti proto dospěli k závěru, že mytí v myčce mělo vliv na migraci DiBP do simulantu nápoje. Koncentrace DiBP naměřené v obsahu tekutiny byly navíc vyšší po deseti dnech, kdy tekutina v lahvích stála, ve srovnání s 24 hodinami.
DIBP byl nalezen pouze v lahvích vyrobených z polyethylenu a polypropylenu, nikoli však v lahvích vyrobených z jiných plastů jako je například PET, tritan či polykarbonát. Arnika doporučuje rodičům, aby byli s plasty opatrní, zejména pokud přijdou do styku s potravinami.
„Na rovinu: opakovaně použitelné plastové láhve na pití jsou lepší než jednorázové, ale pokud si kupujete novou láhev na pití, zvolte raději nerezovou ocel nebo sklo. Budete prozatím používat své plastové láhve? Pak pravidelně měňte vodu v láhvi a myjte láhev ručně, nikoli v myčce,“ komentovala výzkum odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží spolku Arnika, Karolína Brabcová.
Podle Brabcové může problém vznikat v myčkách jednak kvůli vyšším teplotám, kterým jsou lahve vystaveny, a také kvůli mycím prostředkům, resp. tabletám, které jsou drastičtější než gely na ruční mytí nádobí.
Chemikálie podle expertky samozřejmě obsahují i různé plastové dózy a svačinové boxy, ale tam nedochází k tak těsnému styku s plastem, jako v případě tekutiny.
„Vše v limitu“
Používání látky DiBP bylo v EU omezeno, protože tato látka je reprotoxická. To znamená, že je škodlivá pro reprodukci a vývoj nenarozeného plodu a narušuje endokrinní systém.
Materiály přicházející do styku s potravinami včetně analyzovaných lahví podléhají evropské legislativě a musejí splnit přísné požadavky na bezpečnost – detekovaný DiBP společně s dalšími ftaláty (DBP+BBP+DEHP) nesmí podle evropského nařízení překročit koncentraci 0,6 mg/kg (600 μg/g) ve výluhu simulantu tekutin. Tento limit žádná z lahví nepřekročila – studie měřila i vyluhování ostatních ftalátů. Dle současné legislativy jsou tedy všechny lahve bezpečné.
Děti však přicházejí do kontaktu se změkčovadly nejen prostřednictvím opakovaně používaných lahví na pitnou vodu, ale také například prostřednictvím plastových hraček, oblečení a koberců. Změkčovadla jako DiBP se podle výzkumníků vyskytují v dětské moči jak v České republice, tak v celé Evropě.
-
- Zdroj: Arnika
Známe jen zlomek chemických látek
Druhým důležitým zjištěním studie bylo, že ze stovek chemických látek, které byly zaznamenány v simulantu potravin, bylo možné identifikovat pouze malou část. Zbytek představuje neznámé chemické látky, které se nepodařilo identifikovat, přestože McGillova univerzita prohledala několik chemických knihoven obsahujících tisíce známých chemických látek.
„Bohužel zákony velmi často nepokrývají celé spektrum nebezpečných látek, které se zejména z plastů uvolňují. Pro mnohé z nich také neexistují žádná data o jejich toxicitě, ” říká Brabcová.
Podle registru Chemical Abstract Service (CAS) je na světě nějakých 275 milionů chemických látek. „Rozšiřuje se počet chemikálií, které mohou producenti používat a kombinaci pak vydávat za novou, bezpečnou látku. O to ostražitější by měly být regulační úřady,“ sdělila před časem Ekonews vědkyně Klára Matoušková, která zkoumá vliv chemikálií na zdraví člověka a ve spolupráci s Klimatickou koalicí a skupinou lékařek připravuje vzdělávání lékařů i širší veřejnosti o zdravotních důsledcích klimatické změny, ztráty biodiverzity a znečištění životního prostředí.
Typickým příkladem, který se také vztahuje na lahve na pití, je zákaz bisfenolu A (BPA), který se začal objevovat ve formě stejně škodlivých náhrad, jako bisfenol S nebo F.
„Přitom například na dětské lahvičce stojí ‚BPA free‘, což dává falešný pocit, že je produkt v pořádku,“ shrnuje vědkyně.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
