Polka dělá z vlasů a zvířecí srsti rohože na čistění ropných skvrn. Plné auto vlasů poslali do Varšavy i Češi

Vlasy, zvířecí srst i chlupy mohou pomoci čistit moře od ropných skvrn. Podle vědců jsou totiž účinným materiálem, který ropu vstřebává. Dají se z nich vyrobit také mulčovací rohože pro záhony. Do sbírky vlasů se loni zapojila i česká kadeřnictví a poslala je do Polska.

Mastné vlasy pro lidi obvykle nejsou znakem přitažlivosti, a proto používají šampony. Schopnost vlasů mastit se ale může být lidem i ku prospěchu. Uvědomil si to v roce 1989 vlasový stylista z americké Alabamy Phil McCrory, který sledoval únik z ropného tankeru Exxon Valdez na CNN.

Na televizních záběrech si totiž všiml, že voda kolem ropou pokrytých mořských vyder je o něco čistší, píše se na webu organizace Matter of Trust. Ta využití vlasů organizuje ve Spojených státech, ale také například v jihoamerickém Chile.

McCrory tenkrát udělal experiment. Naplnil punčocháče vlasy a hodil je do nádrže s olejem. Vlasy během několika minut vyčistily vodu, a tak si technologický postup nechal potvrdit od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Ta zjistila, že každý gram vlasu je schopen vstřebat okolo pěti gramů ropy.

Nadaci Matter of Trust založila v roce 1998 Lisa Gautierová, kterou jeho inovace zaujala a projekt rozvíjí. Nyní podle svých slov působí v 39 zemích po celém světě.

Plný kufr do Polska

Zkušenost s projektem má v Česku vlasová koloristka Mary Malinovská. Před koncem loňského roku oslovila několik pražských kadeřnických salonů a dala dohromady pár velkých tašek této cenné „komodity“.

„Možná jsem to měla vzít z druhého konce. Vlasy jsme totiž nejdřív sesbírali a až pak jsme se zajímali o přepravu. Z organizace Matter of Trust nám ale napsali, ať vlasy pošleme na vlastní náklady do USA, což mi nepřipadalo ekologické ani ekonomické,“ líčí Malinovská.

Nakonec se s Matter of Trust domluvila na tom, že vlasy přijme spřízněná nezisková organizace Malachite Minds sídlící v polské Varšavě. Ta je partnerskou organizací Matter of Trust a zároveň má vlastní projekt HairChange.

„Našli jsme jednoho člověka, který pravidelně jezdí z Prahy do Varšavy, takže pak už mi to i nejen z hlediska uhlíkové stopy dávalo větší smysl,“ sdělila Malinovská. Sesbírané vlasy nakonec zaplnily zavazadlový prostor osobního auta.

Sama má zkušenost i s jiným využitím vlasů. Jejímu manželovi na zahradu občas zabrousí divoká prasata, přičemž díky vlasům, kterých má Malinovská vždycky dostatek, se mu je daří odpuzovat. Jde o metodu, kterou zemědělci používají dlouhé roky. Vlasy umístěné blízko plodin divočáci vdechnou, a podráždí si tím dýchací cesty. To je odradí od dalších pokusů o zpestření jídelníčku.

Kilogram vlasů na jednu rohož

Zakladatelka a ředitelka varšavské nadace Malachite Minds Magdalena Malinowská se momentálně v Polsku snaží vybudovat síť dodavatelů, které jí materiál budou posílat pravidelně, jak sdělila Ekonews. Kontaktuje kvůli tomu jak kadeřnictví, tak zvířecí salony. Přijímá přitom i materiál z Česka.

Díky spolupráci s organizací Matter of Trust má Malinowská možnost využívat stroj na plstění vlasů a srsti, s jehož pomocí vyrábí rohože o rozměrech 60krát 60 centimetrů. Svoji nadaci, jejímž cílem je propojit psychologickou péči s ekologií, teprve rozjíždí a uzavírá první zakázky s odběrateli.

Rohoží zatím vyrobila 300 kusů. Jedna jí zabere zhruba 40 minut, využije na ni 200 gramů dlouhých a 800 gramů krátkých vlasů. Momentálně ji živí práce v IT a zároveň dokončuje studium psychologie.

Malinowská hledá partnery i mezi velkými korporacemi, aby mohla rohože vyrábět ve větším měřítku. O odběru komunikuje rovněž s regulátory, kteří v Polsku zajišťují čištění Baltského moře od olejových skvrn. Rohože jsou přitom díky svým absorpčním vlastnostem vhodné také do dílen nebo dalších provozů, kde mohou problémy způsobovat úniky oleje.

Další využití se nabízí pro zahradníky a obce. Polsko se stejně jako Česko potýká jak se suchem, tak s erozí, přičemž vlasové rohože pomáhají zadržovat vlhkost. „V Polsku budeme do deseti let mít se suchem opravdu vážný problém. Proto chci projekt rozvíjet i tímto směrem. Ráda bych obcím a municipalitám nabízela mulčovací rohože, které by pak mohly používat pro zakrytí nově založených trvalkových záhonů,“ líčí Malinowská. Rohož se ze záhonu nemusí odstraňovat, do tří let se rozloží. Z utržených prostředků a darů chce Malinowská časem vybudovat útočiště, kde by se lidé mohli „napojit na přírodu“ a zároveň získali služby psychologické podpory od expertů v oboru.

Absorbují i těžké kovy

Jak potvrzuje studie australské University of Technology Sydney, výhodou vlasů je, že mastnotu vážou o něco lépe než jiné sorbenty. Bývá je ale obtížnější udržet na hladině. Vlasy před pěti lety použili dobrovolníci ve snaze alespoň trochu zmenšit dopad ropné skvrny, která vznikla po havárii japonské nákladní lodi MV Wakashio u ostrova Mauricius v Indickém oceánu. Do oceánu se tenkrát vylilo tisíc tun ropy.

Mluvčí hnutí Greenpeace Lukáš Hrábek upozorňuje, že množství ropy, které se běžně uvolňuje při haváriích ropných plošin, tankerů či velkých zaoceánských lodí, není možné zachytit pomocí sorbentů. „Jediným způsobem, jak tyto události eliminovat, je přestat ropu používat, a tím pádem ji přestat i těžit a převážet. Ale obávám se, že to bude ještě nějakou chvíli trvat, než se lidstvu povede ropu nahradit,“ říká.

Matter of Trust uvádí, že ropou nasáklé rohože by se měly spálit v kontrolovaném prostředí, ale připouští, že stále také mohou končit na skládkách, což je nežádoucí. Organizace se snaží testovat i jejich kompostování za použití hub nebo žížal.

Agentura Reuters v loňské červnové fotoreportáži informovala, že Matter of Trust působí například v Chile, kde se vlasy používají pro zachycování polutantů. Kromě ropy jsou to i těžké kovy.

Pokud jde o využívání vlasů na pohlcování ropy, Jan Freidinger z Greenpeace by se vyhnul přepravě na velké vzdálenosti. Při detailní kalkulaci uhlíkové stopy nebo znečištění z lodní dopravy mohou totiž negativa převýšit zamýšlené benefity. Primárně by se měly vlasy využít co nejblíže místa původu. „Nicméně podobná iniciativa bez ohledu na uhlíkovou stopu je prospěšná i z jiného hlediska. Může být třeba začátkem hledání využití vlasů i v Česku,“ domnívá se Freidinger.