Málokdo by si dnes stěžoval, že potraviny jsou příliš levné. Někteří vědci jsou ovšem toho názoru, že tomu tak je. Do ceny se totiž nepočítají negativní dopady jejich výroby na přírodu, počínaje úbytkem úrodné půdy přes pokles biodiverzity a konče vyššími náklady zdravotního systému třeba kvůli používání pesticidů.
Na problematiku takzvaného „true cost accounting“ neboli počítání skutečných nákladů nedávno upozornila kampaň řetězce Penny v Německu. Německá síť obchodů na základě výpočtu skupiny vědců cíleně zdražila devět vybraných produktů. U párků cena stoupla téměř na dvojnásobek, naopak u veganských výrobků jen o pět procent. Jakkoli by někteří výživoví poradci namítali, že nekvalitní veganské polotovary mají stejně špatný vliv na lidské zdraví jako uzeniny, cílem nebylo detailní porovnávání. Ostatně řetězec nijak podrobně nezveřejnil způsob výpočtu negativních dopadů, chtěl hlavně na zákazníky zapůsobit.
Vědci se počítáním „skutečných nákladů potravin“ už nějakou dobu zabývají. Britští experti z organizace Sustainable Food Trust třeba před více než čtyřmi lety vyčíslili, že potraviny Brity ve skutečnosti stojí v podstatě dvakrát tolik, než kolik je napsáno na účtence. Situaci v Česku, které čelí vysokému stupni sucha a eroze půdy, v důsledku které se z polí odplavuje cenná ornice, a úbytku živočišných druhů stejně jako zbytek světa, zatím podobným způsobem nikdo nepopsal.
Výrobci i řetězce mohou pomoci
Podle britských výzkumníků na každou libru připadá dalších 97 centů nákladů navíc v podobě státu zaplacených daní a jiných poplatků ve formě skrytých nákladů. Na nich se podle reportu The Hidden Cost of UK Food (Skrytá cena britských potravin) nejvíce podílejí náklady na léčbu nemocných související se stravováním. Druhou největší položkou jsou náklady spojené s nápravou zničené přírody, kam patří ztráty spojené s klesající biodiverzitou nebo dotace pro farmáře. Některé z těchto nákladů platí daňový poplatníci hned, některé se v čase rozprostřou a zaplatí je budoucí generace.
Řešením není podle vědců zdražení potravin. „Nemyslím si, že řešením je dostat náklady do ceny výrobků nebo zavést daň za poškozenou biodiverzitu, ale spíše jde o to změnit zemědělskou politiku,“ říká Vojtěch Kotecký, výzkumný pracovník z Centra pro otázky životního prostředí. Některé škody, jako je eroze půdy, jsme ale podle něj schopni kvantifikovat i v Česku.
Kotecký je přesvědčen, že hospodaření v krajině je příliš komplikovaná věc na to, aby je vyřešili sami zemědělci. „Součástí řešení musejí být obchodní partneři. Například skupina REWE (kam patří řetězce Penny či Billa, pozn. aut.) má teď projekt v Rakousku, Německu a Polsku na podporu biodiverzity v ovocných sadech, čímž zvyšují producentům výnosy. Podobně Nestlé začíná podporovat regenerativní farmáře a Plzeňský Prazdroj pomáhá chmelařům,“ vypočítává Kotecký. Obrat k lepšímu podle něj může trvat desítky let.
Totéž platí pro letenky
Majitel Biopekárny Zemanka Jan Zeman upozorňuje na to, že problém se prolíná napříč obory i zeměmi. „V potravinářství je to hezky vidět, kdy my jako jedinci platíme za zničené spodní vody, erozi, chemická rezidua. Stojí to peníze, které zaplatíme, i když je nevidíme. Když si ale vezmeme biopotraviny, tak tam jsou naopak dopady na přírodu pozitivní a ty se vůbec nevyčíslují,“ myslí si Zeman.
Dodává přitom, že problematika skutečných cen se nevztahuje jen k potravinám, ale třeba i k letenkám. „Kdyby v letence byly započítány dopady leteckého průmyslu na klima, tak by nemohla stát 1500 korun,“ tvrdí Zeman. Podle něj je nutné na jedné straně zemědělce pozitivně motivovat a na druhé přijít s rozumnými pravidly. Stejně jako se banky odklánějí od „špinavých“ odvětví průmyslu, měly by finanční ústavy podle Zemana v budoucnu tímto způsobem nazírat i na zemědělce, kteří dobře nehospodaří.
Manažerka Svazu PRO-BIO Kateřina Urbánková si myslí, že do ceny bio potravin jsou „skutečné náklady“ již promítnuty. K nápravě u konvenčních potravin by však podle ní byla nutná „obrovská politická vůle“, která chybí. „Chtělo by to radikální transformaci dotačního systému. Pokud by se zavedlo pravidlo znečišťovatel platí, tak by ceny z konvenční produkce byly vyšší,“ tvrdí Urbánková. „Vše záleží na politické vůli a podpoře spotřebitelů – kam až budou schopni zajít,“ dodává.
„Česko by zdražení nesneslo“
Prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal souhlasí s tím, že například zrušení zemědělských dotací by oddělilo „zrno od plev“. Má ovšem výhrady k Zelené dohodě pro Evropu, která má vést ke klimatické neutralitě kontinentu do roku 2050.
„Přispět k tomu má i sektor zemědělství, v němž má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Oba tyto cíle mají být splněny už za sedm let. Postrádáme ale od EU studie, které by mapovaly dopad těchto cílů na zemědělský sektor, a tedy i na produkci bezpečných potravin v dostatečném množství a kvalitě. Je cílem pokles produkce potravin? Chceme větší závislost na dovozu potravin ze třetích zemí, které ale nemusí splňovat naše přísné standardy? Tato racionalizace stanovených cílů stále neproběhla a pro takto zásadní změny v sektoru zemědělství ji považuji za klíčovou,“ uvádí Doležal.
Tuzemská pobočka řetězce Penny se na podobnou kampaň jako německá „sestra“ nechystá. „Nepovažujeme za reálné v České republice v aktuální ekonomické situaci takto zjednodušeně aplikovat ceny zahrnující enviromentální náklady, protože by to znamenalo výrazné zdražení produktů pro širokou veřejnost. To by v důsledku přineslo další ekonomické dopady, včetně snížení kupní síly obyvatelstva, zejména pak pro sociálně slabší obyvatele, rodiny s dětmi či seniory,“ sdělil mluvčí Penny Tomáš Kubík. Podle něj není možné v těchto ohledech porovnávat český a německý trh, který má větší kupní sílu a v poměru k ní relativně levné potraviny.
Konkurence podobné akce neplánuje
Řetězec Lidl kroky konkurence nekomentuje, takže poskytl jen obecné vyjádření. „Společnost Lidl je si vědoma, že aktuální inflace představuje finanční zátěž pro zákazníky. V rámci současné situace je pro nás tedy prioritou nabízet našim zákazníkům kvalitní produkty za dostupné ceny,“ napsal Ekonews mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Řetězec si je podle něj jako významný odběratel zemědělské produkce vědom své nepřímé odpovědnosti za rozumné čerpání přírodních zdrojů, šetrné užívání půdy a vody a za stav biodiverzity. To se odráží například v pravidlech pro koncentraci reziduí pesticidů u ovoce a zeleniny, které prý má řetězec nastaven na maximálně třetině hodnot zákonných norem.
Podle mluvčího řetězce Coop Tomáše Němčíka se jedná o zajímavou myšlenku německého Penny, kterou ale podle něj řetězec spíše použil k úpravě cen. „My se již dlouhou dobu snažíme vysvětlovat, co znamená kvalita a regionalita i to, co je odpovědná cena. Nesnažíme se tak výrobky z malé pekárny vozit po celé České republice, ale prodat je v místě, a proto jich máme stovky po celé ČR. To je rozdíl od řetězců, kteří kvůli centrální logistice dělají jen úzký výběr a v případě regionálních kampaní mají několik dodavatelů, které pak nabízí v celé síti,“ sdělil Němčík.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
