Požárů skládek, jako byl nyní ten u Rynholce, přibývá. Na vině je ukládání odpadu, jeho složení i vedro

Požár skládky plastů u Rynholce na Rakovnicku upozornil na nedostatky, které má Česko v nakládání s odpady. Hasiči loni zaznamenali téměř 500 požárů povolených a 841 nepovolených skládek.

Téměř polovina tuzemského komunálního odpadu končí na skládkách. Požárů legálních skládek bylo loni nejvíce za posledních pět let. Požárů nelegálních skládek vzniklo nejvíce od roku 2015, kam sahá časová řada, kterou Ekonews poskytlo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR). Celkově loni hasiči vyjeli k 17 tisícům požárů.

Kromě přímého ohrožení zdraví obyvatel při požárech hrozí kontaminace životního prostředí. „Při požáru plastů se do ovzduší uvolňují plynné zplodiny včetně těkavých organických látek, saze obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy jako olovo, kadmium, rtuť nebo arsen,“ vypočítává v souvislosti s Rynholcem Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí spolku Arnika.

„Nedokonalé spalování vytváří rovněž chlorované dioxiny, které patří mezi nejtoxičtější znečišťující látky a představují dlouhodobé karcinogenní riziko,“ dodává.

Riziko pro lidi i podzemní vodu

Obyvatelé v okolí požáru mohou podle spolku Arnika krátkodobě pociťovat podráždění dýchacích cest, očí či kůže. Dlouhodobé vystavení uvedeným látkám může vést ke chronickým onemocněním, včetně zhoršení plicních funkcí a zvýšeného rizika rakoviny. Podle hasičského záchranného sboru se při zásahu proto voda využívá nejen k hašení, ale i k omezení zplodin pomocí intenzivního skrápění místa požáru.

„V průběhu zásahu samozřejmě dochází ke kontaminaci hasební vody látkami uvolněnými z hořícího odpadu. Při rozsáhlých požárech skládek hrozí i narušení technických vrstev, které mají chránit podzemní vody, a následná kontaminace těchto zdrojů kontaminovanými hasebními vodami,“ sdělila Klára Ochmanová, mluvčí generálního ředitelství HZS ČR.

Situaci v Rynholci proto monitorují inspektoři České inspekce životního prostředí. Inspekce navíc nedávno zahájila kontrolní šetření, které může pokračovat až po požáru. Jeho cílem je prověřit, zda se s odpady na skládce nakládá v souladu s předpisy.

„Kontrola zatím nebyla ukončena. Závěry o tom, zda zde došlo či nedošlo k porušení předpisů, může Česká inspekce životního prostředí učinit až po vyhodnocení všech zjištěných skutečností,“ uvedla mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Zdlouhavé a drahé hašení

Na obřím požáru skládky plastů u Rynholce o rozloze přibližně 200krát 200 metrů se podílí asi 250 hasičů z více než padesáti jednotek. Výška hromad tam dosahuje až pěti metrů. Oheň uhasili ve středu večer, zásah nicméně ještě neskončil.

Pro hasiče požáry skládek představují náročnou kategorii zásahů. Problém spočívá hlavně v nepředvídatelném složení odpadů, proměnlivém průběhu hoření a častém výskytu podpovrchového hoření.

„To komplikuje lokalizaci ohnisek a vyžaduje nasazení těžké techniky. Obtíže mohou nastat i kvůli nedostupnosti hasební vody, která se často dováží cisternami v kyvadlové dopravě, a to někdy i v případech, kdy je dostupná takzvaná skládková voda. Pokud je totiž kontaminovaná, není vhodná k hašení,“ vysvětluje Ochmanová z generálního ředitelství HZS ČR.

Zásahy na skládkách jsou náročné časově i materiálně. Využívají se totiž smáčedla a pěnidla, která zvyšují účinnost zásahu. U rozsáhlejších požárů může být spotřeba pěnidla podle HZS ČR i několik set litrů.

Při hašení skládek se podle vyjádření sboru nevyužívají hasicí pěny s obsahem „věčných chemikálií“, které jsou samy o sobě toxické a v přírodě se hromadí. Používání pěnidel, které je obsahují, je v Česku běžné především při hašení hořlavých kapalin.

Příčiny vzniku požárů skládek bývají podle hasičského sboru různé. Nejčastější je neprokázané zavinění neznámé osoby, které souvisí s tím, že lidé na skládky vyhazují všechno možné a pak dochází k jejich samovznícení. Úmyslné zapálení bývá většinou u nelegálních skládek, kdy „tvůrci“ odpadu zapalují skládku, aby zmenšili její objem. Dalšími faktory může být extrémní horko a sucho.

Skládkování má skončit za pět let

Česká inspekce životního prostředí, která skládky kontroluje preventivně i na základě podnětů, loni provedla 95 kontrol. Právní moci nabylo třináct rozhodnutí o pokutách ve výši 1,39 milionu korun (v roce 2023 to bylo 20 rozhodnutí a 2,82 milionu korun, pozn. aut.).

Nejčastějším pochybením je ukládání odpadů na skládku i po ukončení jejího provozu, překročení velikosti „aktivní plochy“, nepřekrývání skládkovaných odpadů neškodným (inertním) matriálem, případně nedostatečné rozhrnování a hutnění ukládaných odpadů. Problémy jsou i s únikem skládkového plynu.

Na skládkách bylo podle ministerstva životního prostředí v roce 2023 uloženo 42 procent komunálních odpadů, v roce 2022 to bylo 45 procent. Skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů by podle odpadového zákona mělo skončit v roce 2030, nicméně dosavadní skládky tím nezmizí.

„V porovnání s jinými způsoby nakládání s odpady představuje nadále skládkování relativně nízké náklady na odstranění, dlouhodobě se bohužel stále jedná o nejlevnější způsob nakládání s odpadem,“ píše se v poslední, zatím nepublikované výroční zprávě inspekce životního prostředí. Letos se za tunu uloženého odpadu na skládku platí 1500 korun, v roce 2029 to má být 1850 korun.

Jednou tam prý budou ovce

Společnost Ekologie, která skládku v Rynholci provozuje a z plastu vyrábí tuhá alternativní paliva například pro teplárny, tvrdí, že samovznícení uskladněného materiálu je „krajně nepravděpodobné“. „Již nyní existují závažné indicie, které nasvědčují tomu, že požár nebyl způsoben samovolně, nýbrž mohl být úmyslně založen externím pachatelem,“ sdělila společnost. Ke kontrole České inspekce životního prostředí, která započala před požárem, se firma nevyjádřila.

Společnost Ekologie aktuálně staví podél celého obvodu skládky pět metrů vysoké ochranné valy směrem k obci Rynholec. Po dosažení maximální kapacity skládky údajně dojde k její rekultivaci a přeměně v zelenou pastvinu, na níž budou chovány ovce.