Klimatická změna ohrožuje i pivovary a Plzeňský Prazdroj vymýšlí, jak zajistit kvalitu a objem pěstovaného ječmene. Jeho pěstební plocha v Česku se za poslední tři dekády snížila téměř o polovinu.
Zástupci Prazdroje společně se zemědělci a experty představili projekt, který má omezit to, aby klimatická změna a související oteplování tolik nedecimovaly produkci ječmene v Česku. Lidé přitom mají pivo spojené především s chmelem. Podle průzkumu pivovaru 74 procent dotazovaných neví, že české pivo není možné uvařit bez sladovnického ječmene. Nevědí ani to, že slad ovlivňuje chuť, aroma a barvu piva. Přitom plocha polí ječmene je v Česku čtyřicetkrát větší než plocha tuzemských chmelnic.
Na ječmenu stojí chuť i barva piva
Kvalita ječmene je v posledních letech nestabilní a výnosy nejisté, takže pivovarům dá víc práce udržet chuť piva konstantní. „Náš společný cíl je zajistit, aby tady i do budoucna byl dostatek kvalitního sladovnického ječmene, který budeme schopni přetvořit do kvalitního sladu a pak z něj vařit pivo, jak ho známe a máme rádi. Pěstovat ječmen ve sladovnické kvalitě je totiž čím dál tím těžší,“ uvádí Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.
Hlavním cílem vědecko-výzkumného projektu Pro ječmen, na kterém se podílejí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, zemědělská skupina JTZE a další partneři, je vrátit život do půdy, na které se ječmen pěstuje. Spočívá to mimo jiné ve zvýšení její schopnosti zadržovat vodu a odolnosti vůči erozi.
Pomoci mají postupy regenerativního zemědělství, které je založené mimo jiné na tom, že se půda nenarušuje orbou. Po celý rok se na takovém poli udržuje zelený pokryv rostlin se stále živými kořeny, přičemž druhy rostlin se střídají.
Plzeňský Prazdroj projekt rozjede ve třech vytipovaných lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách. Celkem se jedná o zhruba 200 hektarů. Projekt potrvá pět let. „Ječmen se pěstuje na sedmi procentech půdy v Česku. Máme proto ambici, že neskončíme u tří farem, ale chceme proměnit celý sektor,“ dodal Tučník.
Správné zalévání zvýšilo úrodu o 40 procent
Experiment probíhá tak, že na části půdy se hospodaří konvenčně a na části plochy regenerativně. „Budeme odebírat půdní vzorky a sledovat příjem živin. Budeme sledovat i uhlík a jeho ukládání v půdě a související snižování emisí CO2. Budeme provádět rozbor rostlin, nainstalovali jsme půdní čidla, kterými měříme teplotu a vlhkost. Máme meteostanice, budeme sledovat, jak se voda vsakuje na jednotlivých variantách. Hlavně ale budeme sledovat růstové parametry ječmene, což je celá řada prvků, které tvoří výnos a kvalitu zrna,“ sdělil David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.
Počítá se také s využitím metod precizního zemědělství, které pomohou včas diagnostikovat různé problémy v rámci porostu. Využívat se bude například družicový monitoring polí a snímky zemského povrchu.
Prazdroj se podobně věnuje i chmeli. Projekt Pro chmel, do něhož je zapojena společnost Microsoft a Chmelařský institut, po dvouletém měření vlivu počasí na růst chmele už přinesl první výsledky. Vědci zjistili, kolik vody během sezony chmelová rostlina potřebuje, aby prospívala.
Chmelaři teď také vědí, jak dlouho vydrží voda v půdě a kdy chmel s ohledem na předpověď počasí začne usychat. To jim pomáhá rozhodnout, kdy a v jaké intenzitě zavlažovat. Loňské zkušenosti ukazují, že změna taktiky zavlažování na základě získaných dat přinesla na zapojené chmelnici v Chrášťanech zvýšení úrody až o 40 procent, sdělil Prazdroj.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
