S odklonem od fosilních paliv přichází i větší šance pro výstavbu nových větrných parků v Česku. Projektům hodně pomůže i nedávno schválený zákon přezdívaný „Lex OZE I“, který prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Rychlejší proces schvalování usnadní i jejich financování.
Výsledek hlasování je vedle pokroku pro fotovoltaiku i největším posunem pro rozvoj větrné energetiky v Česku za dlouhou dobu. Instalace o výkonu nad jeden MW totiž považuje za stavby veřejného zájmu. Zjednodušuje i takzvaný re-powering, tedy nahrazení starších modelů turbín novými, výkonnějšími.
„Geografické a geologické podmínky České republiky předurčují potenciální dostupnost obnovitelných zdrojů energie. U energie vody a biomasy se daří tohoto potenciálu v již nastaveném legislativním rámci využívat. V případě sluneční, větrné a geotermální energie však existuje ještě značný nevyužitý potenciál, který je možno stimulovat i na základě adaptace legislativního rámce. Přijetí novely energetického zákona tak umožní další akceleraci transformace energetiky České republiky a naplnění strategických cílů v oblasti zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, udržitelnosti energetiky a soběstačnosti,“ komentuje přijetí novely Josef Pikálek, obchodní ředitel společnosti Enviros, která se zaměřuje na poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí.
Každý vlastní kousek
Jedním ze stávajících projektů je Větrný park Drahany, který se nachází nad vesnicí Rozstání u Vyškova a provozuje jej společnost Portiva. Jedná se o první větrnou elektrárnu v Česku, jejíž akcie vlastní i obce a místní lidé z okolí. Skupině Portiva se model osvědčil a používá jej i u dalších elektráren, například ve Vítězné u Dvora Králové.
Akcii chystané elektrárny si při zrodu projektu mohl pořídit jakýkoliv občan nebo obec. První si za symbolickou jednu korunu koupil takzvanou prioritní akcii, která jej opravňovala k nákupu opravdových akcií v případě, že stavba získá stavební povolení a je zahájena. „V obou případech se tak stalo, a my máme v těchto lokalitách stovky akcionářů, kteří mají profit z provozu,“ říká Iva Šťastná, předsedkyně představenstva společnosti Portiva.
Akcionářům jsou každoročně vypláceny dividendy a občané tak mají zisk z elektrárny, která funguje v blízkosti jejich domovů. V případě větrného parku Drahany jsou to příjemné částky, protože se podle Šťastné jedná o nejvýdělečnější větrnou elektrárnu u nás.
Projekty větrných elektráren financuje společnost pomocí klasického úvěru, bez investičních dotací, ve spolupráci s Komerční bankou.
Podle Pavla Berana, vedoucího Financování energetiky v KB, je banka obnovitelným zdrojům energie (OZE) nakloněna a chce financovat všechny druhy, zejména fotovoltaiku (FVE), větrné elektrárny (VTE) i malé vodní elektrárny. Četnost financování jednotlivých druhů OZE spíše odráží to, jak složité je projekt připravit.
„Realizovat projekt fotovoltaiky i o velkém rozsahu je otázka několika měsíců. Naproti tomu jen příprava projektu větrných elektráren v Česku trvá často i pět až sedm let, kdy se primárně řeší povolovací procesy či příprava studií potvrzujících, že VTE neohrozí životní prostředí v dané lokalitě. Vhodných lokalit pro realizaci větrných elektráren už navíc v Česku není mnoho, podobné je to s lokalitami pro malé vodní elektrárny,“ vysvětluje Beran.
Úvěru musí předcházet měření
U fotovoltaických elektráren se podle Berana dá relativně přesně stanovit očekávané množství vyrobené elektřiny díky tomu, že jsou dostupná data o osvitu, u turbín je to komplikovanější. „U VTE je výrazně složitější ověřit větrné poměry v místě projektu, a proto požadujeme informace o měření větru realizované minimálně celý rok a ve výšce budoucí turbíny. Investiční náročnost větrné elektrárny na jednotku instalovaného výkonu je vyšší, proto je i návratnost celkové investice delší,“ připomíná Beran, s čím musí počítat každá firma, která chce do sektoru vstoupit.
Vzhledem ke specifickým požadavkům na podmínky financování VTE tak finančníci radí, aby investor banku kontaktoval už v rané fázi, aby v rámci přípravy projektu stihl například zmíněné dlouhodobé měření větru a mohl tak splnit nutné požadavky finančního ústavu. Komerční banka má i požadavky na dodavatele samotné technologie VTE, financuje pouze technologie od renomovaných dodavatelů s referencemi.
Celková investiční náročnost větrníků je daná jednak typem a počtem zvolených turbín, ale i složitostí logistiky při dopravě lopatek na místo realizace. Roli hraje i připojení projektu k distribuční síti. Jsou případy, kdy je přípojka k síti dlouhá i mnoho kilometrů a může tak projekt výrazně prodražit. „Celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 35 až 40 milionů korun za instalovaný megawatt výkonu v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky,“ vypočítává Beran.
Samotná Portiva má už v přípravě další větrné parky. „Těsně předtím, než se stát před deseti lety nečekaně rozhodl dál nepodporovat větrné elektrárny, jsme měli v různých fázích přípravy projekty o kapacitě několik set megawattů. Nezbylo nám ale nic jiného než většinu projektů zakonzervovat,“ říká Šťastná s tím, že nyní se samozřejmě situace zlepšila. Stát má zájem obnovitelné zdroje podporovat, a postupně uvolňuje zákazy, které jim dříve postavil do cesty.
„My se k našim projektům vracíme, ale stále platí, že příprava stavby větrné elektrárny trvá kolem osmi let. Chvíli potrvá, než dostaneme některou z nich do cílové rovinky,“ shrnuje podnikatelka a jako jednu z největších překážek uvádí stávající územní limity na krajských úrovních.
Portiva v kostce
Portiva vznikla v červnu 2018, kdy zastřešila všechny aktivity a aktiva své majoritní akcionářky Ivy Šťastné, zakladatelky společnosti Eldaco (nyní součást Portiva). Ta vznikla už v roce 1995 s posláním vybudovat ryze českou firmu, která bude projektovat a realizovat větrné elektrárny a dokončené zdroje dlouhodobě provozovat. Po patnácti letech přidala do svého portfolia i fotovoltaiku. Dnes Portiva vlastní a spravuje 14 větrných a solárních zdrojů o celkovém výkonu 30 MW, 17 MW ve větrné energetice a 13 MW ve fotovoltaice. Všechny jejich zdroje ročně vyrobí téměř 60 GWh elektřiny, a pokryjí tak spotřebu přibližně 55 tisíc domácností. V roce 2019 Portiva založila vlastní energetický fond, který otevřela již od výše vkladu jeden milion korun. Depozitářem fondu je Komerční banka.
Článek je součástí série o energetických úsporách, jejímž partnerem je Komerční banka.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
