Obnova evropské přírody bude muset počkat. Evropským parlamentem sice už prošla finální podoba nařízení, ale chybí souhlas Rady Evropské unie. Ten byl považován za formalitu, jenže hlasování, ke kterému mělo dojít koncem března, se prozatím kvůli nedostatečné podpoře odkládá.
Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law) zavazuje členské státy k obnově 30 procent přírodních stanovišť do roku 2030, 60 procent do roku 2040 a 90 procent do roku 2050. Evropský parlament uvádí, že 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území Evropy je dnes ve špatném stavu. Přitom právě zdravá půda hraje obrovskou roli při zadržování vody v krajině. Rašeliniště, která patří mezi nejohroženější stanoviště, jsou pak zásadní pro ukládání uhlíku. Globálně je v nich téměř 30 procent jeho půdních zásob.
Stav české přírody je podle ministerstva životního prostředí srovnatelný s evropským průměrem. V rámci plnění závazků se Česko bude muset potýkat například s neprůchodností říční sítě či malou diverzitou zemědělských ploch.
Nařízení o obnově přírody však v současnosti ztratilo podporu několika členských států. Rakousko, Polsko, Belgie, Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Itálie hlasovaly proti němu, nebo se zdržely. Rozhodující hlas pak mělo v rukou Maďarsko, které se nakonec rozhodlo nařízení nepodpořit. A to i když jeho europoslanci hlasovali v Evropském parlamentu pro.
Nové hlasování v nedohlednu
Příčinou nedostatečné podpory v Radě EU jsou patrně zemědělské protesty, které se v posledních týdnech odehrávaly po celé Evropě. Právě zemědělci by přitom podle Evropské komise měli být těmi, kdo pocítí pozitivní dopady obnovy přírody jako první. Budou profitovat z vyššího počtu opylovačů, více vody v krajině i úrodnější půdy.
Do textu nařízení navíc již dříve přibyl odstavec, který počítá se „záchrannou brzdou“. Díky ní by se mohlo plnění cílů pro zemědělské ekosystémy za výjimečných okolností pozastavit. Třeba pokud by v souvislosti s rezolucí mělo ubýt obdělávané půdy tolik, že by byly ohroženy dodávky potravin v rámci Evropské unie.
Kdy se odehraje nové hlasování, zatím není vzhledem k blížícím se červnovým evropským volbám jasné. Pro ochránce přírody je to každopádně nešťastná zpráva, jelikož čas je podstatným aspektem plnění cílů rezoluce – čím později bude přijata, tím složitější obnova přírody nejspíš bude.
Poprvé se obnova přírody zaměřuje na města
Nařízení o obnově přírody si klade za cíl obnovu stanovišť a druhů, které chrání evropská legislativa, zastavit úbytek opylovačů a nedopustit ztráty ploch zeleně ve městech, přičemž aspoň deset procent jejich rozlohy by měly stínit koruny stromů.
Žádoucí je rovněž zvýšení biodiverzity na zemědělských plochách, obnova vyschlých rašelinišť a podpora biodiverzity a zdraví lesů. Stejně tak je potřeba zprůchodnit a revitalizovat říční síť a obnovit mořské ekosystémy. To vše má dle dlouhodobých přírodovědných výzkumů vést k lepšímu zvládání klimatických změn a zvýšení výnosů z ekosystémových služeb.
Do roku 2050 se má revitalizovat 90 procent všech stanoviště, u nichž je to potřeba. Primárně by se členské státy měly zaměřit na soustavu Natura 2000, která sdružuje evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Podle výpočtů Evropské komise díky obnově přírody každé investované euro přinese 8 až 34 eur.
Zástupci neziskových organizací, jako je Arnika, Česká společnost ornitologická, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA nebo Společnosti pro trvale udržitelný život, označili nařízení o obnově přírody za „zásadní milník v ochraně přírody“. Tento termín je podle nich namístě kvůli tomu, že legislativa se poprvé zaměřuje nejen na ochranu přírody, ale také na její obnovu a podporu i mimo chráněná území, tedy na zemědělské ekosystémy či města.
Cílem je posílit odolnost krajiny
Členské státy Unie budou mít volné ruce v tom, jakým způsobem k obnově přírody přistoupí. Jejich úkolem je pouze splňovat hodnoty všech ukazatelů. Ministerstvo životního prostředí proto již nyní připravuje Národní plán na obnovu přírody, který se skládá z pěti tematických expertních skupin podle oblastí, na které nařízení cílí.
Obnova přírody se týká také ministerstva zemědělství nebo ministerstva pro místní rozvoj, přičemž základem je, aby se všechna tři dohodla na společném postupu. „Naším cílem je, aby se nařízení o obnově přírody nestalo jen legislativním nástrojem pro obnovu izolovaných ostrůvků zbytků přírody, ale aby napomohlo k celkovému zlepšení stavu naší krajiny i její odolnosti v podmínkách současných změn klimatu,“ uvádí resort životního prostředí.
Dosažení cílů nebude podle ministerstva jednoduché. Při výběru území pro obnovu se bude porovnávat celkový stav přírodních stanovišť a biotopů konkrétních druhů a přednost dostanou ty s nejvyšší potřebou a proveditelností úprav.
„Nařízení pojímá obnovu přírody celkově. Nezaměřuje se jen na chráněná území, ale „vstupuje“ do volné krajiny, sídel i hospodářsky využívaných lokalit. Tedy tam, kde je potřebné o obnově přírody uvažovat především, chceme-li skutečně zlepšit stav naší krajiny jako celku. Posílení odolnosti krajiny vůči dopadům klimatické změny a zlepšování jejích přírodních funkcí a služeb, které lidské společnosti poskytuje, je přitom jednou z významných příležitostí, kterou nám nařízení dává,“ uvádí resort životního prostředí.
Tadeáš Vachek
Tadeáš studuje Ekologickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a zároveň Žurnalistiku na FSV UK. V budoucnu by se rád věnoval popularizaci vědy, a to zejména audiovizuální formou.
