Snížení teploty ve městech, zlepšení využívání srážkových vod, redukce smogu jsou nejčastější cíle, které se snaží kraje dosáhnout s pomocí zpracování adaptačních strategií na změnu klimatu. Některé si nechávají počítat i uhlíkovou stopu.
Mezi první kraje, které se do zpracování adaptačních strategií už pustily, patří například Liberecký či Moravskoslezský. „Mojí snahou bylo neřešit odděleně adaptaci na změnu klimatu a mitigaci (snížení emisí skleníkových plynů, pozn. aut.). Spočítali jsme tedy uhlíkovou stopu jak kraje jako celku, tak jeho úřadu a navrhli řadu opatření k jejímu snížení,“ uvádí Viktor Třebický ze společnosti CI2, která nedávno zpracovala adaptační plán pro změnu klimatu pro Liberecký kraj. Hodně výstupů je v mapově podobě a jsou k dispozici na mapovém portálu kraje.
Adaptační plán pro Liberecký kraj je vytvořen pro rok 2021 až 2027. Podle mluvčího kraje Filipa Trdly by nový strategický plán po roce 2027 měl reagovat na aktuální klimatickou situaci.
Moravskoslezský kraj má svoji Adaptační strategii zpracovanou od ledna minulého roku. „Hlavním důvodem je chránit a zlepšovat naše životní prostředí. Chceme přispět k tomu, aby se lépe žilo lidem ve městech, ze kterých se v létě stávají vyprahlá místa, kde se skoro nedá nadechnout. Na změny klimatu je nutné reagovat nejen ve stavitelství, ale i v lesním a vodním hospodářství, v dopravě, cestovním ruchu nebo průmyslu,“ uvádí hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Ochlazení i zvelebení města
Opatření, která adaptační strategie Moravskoslezského kraje navrhuje, mají v letních měsících pomoci snížit teplotu ve městech, zlepšit využívání srážkových vod, redukovat smog a tvorbu přízemního ozónu nebo zatraktivnit prostředí pro trávení času venku.
„Je prokázané, že například zelená fasáda osazená vhodnými rostlinami umí prostředí ochladit stejně jako desítky klimatizací. Zelené střechy navíc zadržují vodu, což má také vliv na zlepšení mikroklimatu ve městech. Světlé povrchy odrážejí sluneční záření, pozitivní účinky mají bezesporu i vodní plochy. Adaptační strategie také například myslí na to, že je potřeba přizpůsobit dopravní podmínky pěším a cyklistům,“ dodává hejtman kraje Ivo Vondrák. Adaptační strategie kraje navrhuje opatření nejen ve městech, ale na celém území regionu. K dispozici by ji měli mít města a obce v kraji a stejně tak i soukromé subjekty.
Jihomoravský kraj, který je v České republice nejvíce postižen suchem, svou adaptační strategii zatím nemá. I nová krajská samospráva se však zaměřuje na problematiku sucha a zadržování vody v krajině. Konkrétní projekty mohou získat finance s pomocí dotací z programu „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň“, kde je dvacet milionů korun. „Dotační program je určený především pro obce, dobrovolné svazky obcí ale i drobné zemědělské podnikatele sídlící v území Jihomoravského kraje,“ uvádí tiskový mluvčí kraje Petr Holeček.
Adaptační plány si vytváří i samotná města
Katalog adaptačních opatření si i od obecně prospěšné společnosti CI2 nechalo vytvořit i město Nový Jičín. „V minulost nás trápily povodně, následně jsme se ve městě potýkali s extrémními suchy. Cítili jsme nutnost s takovými razantní výkyvy počasí pracovat a zkusili jsme připravit návod, jak jejich dopad na život ve městě zmírnit,“ uvádí tisková mluvčí města Marie Machková a dodává, že by se měl především změnit přístup k investicím, výstavbě a údržbě majetku města.
Dokument pro Jičín například navrhuje, jak zajistit vsakování vody do půdy, kde by v budoucnosti měly vzniknout zelené střechy, zastínění určitých oblastí či plánuje výsadbu nových stromů. „Kromě toho se věnujeme i vlivu emisí na životní prostředí. Už několik let máme veškerou městskou hromadnou dopravu na elektrický pohon,“ dodává Machková.
Podobný plán reakce na klimatickou změnu má i hlavní město. Schválen byl loni na podzim a v plánu je až 207 projektů. Prostřednictvím těchto projektů chce hlavní město především bojovat proti extrémnímu horku a efektu takzvaného městského tepelného ostrova, proti přívalovým dešťům, povodním a extrémnímu suchu, zaměřit se na energetickou náročnost budov, environmentální vzdělávání a zajistit bezpečnost metropole a jejich obyvatel v důsledku přírodních katastrof.
Města nejvíc trápí vlny letního horka
Dojít k naplnění těchto cílů má například revitalizací sadů a vnitrobloků, výsadbou nových stromů, stavbou nových retenčních a akumulačních nádrží stejně tak i výstavbou nové protipovodňové ochrany nebo přeměnou nepropustných povrchů na propustné. „Nastavili jsme i mantinely pravidelného monitoringu situace. Jednou ročně proběhne analýza všech projektů a toho, jak se na nich pokročilo a jaké jsou jejich přínosy. Počítáme s tím, že při průběžném posuzování mohou být některé projekty ze zásobníku vyřazeny a nové zase zařazeny,“ uvádí pražský náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
Zpracování analytické části adaptační strategie probíhá i v Českých Budějovicích. Město, stejně jako všechny ostatní, nejvíce trápí vlny horka v letních měsících. „Nepochybně nás trápí přehřívání některých částí města v době letních veder nebo postupné mizení zelených ploch ve vnitroblocích domů, kde vznikají parkovací místa. Potřebujeme do zástavby dostat další a další stromy, které chladí více než jen trávníky, problémem jsou sítě a jejich ochranná pásma,“ uvádí náměstek primátora Ivo Moravec.
O zpracování adaptačních plánů mají zájem i další města. „Naše organizace v současné době zpracovává další dva adaptační plány – pro Jihlavu a Třebíč. Další zpracovatelé pomáhají jiným městům a některé česká a moravská města se zapojují do Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima, který se věnuje jak mitigacím, tak adaptacím,“ dodává Třebický z CI2.
Od plánů k činům
Samotné vytvoření adaptačního plánu však podle Viktora Třebického z CI2 ještě neznamená ve všech případech jeho plnění.
„Žádný, sebelepší plán pro veřejnou sféru nemá šanci na úspěch, pokud nezíská jasnou a silnou politickou podporu, ať už mluvíme o adaptačním plánu pro město, kraj či celý stát. Někdo z vedení si ho musí vzít za svůj a prosazovat. To je například motivovat úředníky, aby se na realizaci podíleli. Dále je vhodné zapojit veřejnost, a další externí ´podílníky´ do tvorby plánu. Může jít o místní podniky, neziskovky, odborníky a další skupiny,“ uvádí.
Třetí bod podle experta je, že v rámci analytické částí je nutné zpracovat takzvanou analýzu zranitelnosti. Ta odráží, jak je a bude dané město či kraj postižené probíhající změnou klimatu. Adaptační plán se musí opírat o fakta a modely změny klimatu,“ uvádí.
Podle zkušenosti Třebického ve vesměs strategické plány naplní jen z části anebo vůbec. Podle něj často chybí právě politická podpora. „Příkladem je například město Kopřivnice či Nový Bor, kde bohužel nedochází k realizaci mnoha opatření ze strategie,“ uvádí. Naopak v Praze či Brně se daří některá opatření realizovat.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
