Psi mají mnohem větší dopad na životní prostředí, než si lidé uvědomují. Ruší volně žijící živočichy, znečišťují vodní toky a také přispívají k růstu emisí oxidu uhličitého. Velký díl odpovědnosti jde na vrub „laxnímu nebo neinformovanému chování jejich majitelů“.
Útoky neukázněných psů na tučňáky malé v Tasmánii mohou přispívat ke kolapsu jejich kolonií. Zkoumání zvířat převezených do veterinární kliniky pro volně žijící živočichy Australia Zoo Wildlife Hospital v tasmánském Beerwah zase odhalilo, že nejvyšší úmrtnost po sražení autem způsobují útoky psů.
Ve Spojených státech studie zjistily, že jeleni, lišky a rysi byli méně aktivní v oblastech, kde se mohli volně pohybovat psi. A z dalších výzkumů vyplývá, že insekticidy z léků proti blechám a klíšťatům zabíjejí bezobratlé živočichy v tocích, kde se psi vyskytují častěji. Psí výkaly mohou také zanechávat pachové stopy a ovlivňovat vlastnosti půdy a růst rostlin.
Na všechny tyto aspekty spojené s nejoblíbenějším domácím zvířetem na světě upozornil nejnovější výzkum australských vědců, o němž informuje britský web deníku The Guardian. Výzkum se pokusil shromáždit všechny dosud existující poznatky o dopadech psů na životní prostředí a vědci jeho výsledky publikovali v odborném časopise Pacific Conservation Biology.
Psi přispívají k duševnímu zdraví
Hlavní autor výzkumu Bill Bateman z Curtin University v australském Perthu uvedl, že cílem nebylo vyvolávat kontroverze, ale zvýšit povědomí o dopadech zvířete, s nímž má člověk již několik tisíciletí pevný vztah. „Do jisté míry dáváme psům volnou ruku, protože jsou pro nás tak důležití nejen jako pomocníci, ale také jako společníci,“ řekl. Zároveň však upozornil na „obrovský přínos“ psů pro duševní a fyzické zdraví jejich majitelů. A dodal, že psi hrají významnou roli i při ochraně přírody.
„Je tu také druhá vyvažující stránka. A to ta, že lidé psy pravděpodobně chodí venčit a více si uvědomují prostředí okolo sebe – a možná ho díky tomu budou více chránit,“ dodal Bateman. Angelika von Sandenová, terapeutka a autorka knihy Sit Stay Grow: How Dogs Can Help You Worry Less and Walk into a Better Future, pro The Guardian připomněla, že pro mnoho jejích klientů je psí společnost často „doslova jediným důvodem, proč přežít, proč vstát a proč jít dál“.
Jednoduchým způsobem, jak zmírnit nejhorší dopady, je držet psy na vodítku v oblastech, kde platí omezení, a udržovat nárazníkovou vzdálenost od hnízdících ptáků, navrhují autoři australské studie. Za největší problém považují množství psů na světě a „laxní nebo neinformované chování jejich majitelů“.
Emise jako Rakousko
V Evropě žilo v roce 2022 okolo 350 milionů domácích mazlíčků, odhaduje evropská asociace sdružující výrobce krmiv FEDIAF. Z toho více než sto milionů tvořili psi. Roční prodeje krmiva pro všechny domácí mazlíčky dosáhly v témže roce 29,2 miliardy eur. Na službách a dalších produktech za ně Evropané utratili dalších 24,6 miliardy eur.
Nezanedbatelná je proto rovněž uhlíková stopa spojená s domácími mazlíčky. Studie z roku 2020 zjistila, že průmysl suchých krmiv produkuje každoročně emise skleníkových plynů od 56 do 151 megatun oxidu uhličitého, což odpovídá ročním emisím Rakouska.
Bateman také nadnesl otázku udržitelného krmiva pro psy jako možnosti, jak snížit jejich otisk na životním prostředí. V této souvislosti nicméně poznamenává, že „udržitelnější krmivo pro psy bývá dražší než levné krmivo pro psy, které kupujeme a které má vyšší uhlíkovou stopu“.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
