Minimálně na 50 tisících hektarech farmáři v Česku hospodaří regenerativně, tedy způsobem, který se zaměřuje na zdraví a oživení půdy. Ti, kteří se pro regenerativní zemědělství rozhodnou, teď sdílejí know-how prostřednictvím společné platformy. Pomáhá jim dodat sebevědomí a ukázat příklady dobré praxe.
Platforma pro regenerativní zemědělství (Regezem.cz) uvádí, že živá půda produkuje vyšší a stabilnější výnosy, není potřeba do ní dodávat tolik chemie, lépe zadržuje vodu, ukládá uhlík a zvyšuje biologickou rozmanitost. Půda je v tomto režimu také produktivnější a odolnější vůči klimatickým extrémům.
Podle Zuzany Benešové, vedoucí projektu Živá půda, je u nás regenerativní zemědělství zatím v plenkách, a ještě před dvěma lety v dotazníkovém šetření málokdo pojem znal nebo používal. „Spíše se můžeme bavit o tom, že regenerativní zemědělství je na vzestupu díky aktivnímu zapojení zemědělců a navzdory systému a nastavení zemědělské politiky v Česku, která není na klimatickou změnu připravená,“ říká Benešová.
Oficiální data o počtu regenerativních zemědělců, ani o výměře, kterou obhospodařují, podle ní neexistují, protože veřejná správa s tímto způsobem hospodaření zatím vůbec nepracuje.
„Na základě informací z Platformy pro regenerativní zemědělství, kterou jsme založili, a Spolku pro regenerativní zemědělství, víme o zhruba 50 tisících hektarech, na kterých se hospodaří regenerativně, ale bude jich určitě víc. Vnímáme rostoucí zájem, zatím vyšších desítek zemědělců všech velikostí ročně. Díky ekonomickým výhodám regenerativního zemědělství a přibývajícím extrémům počasí očekáváme, že rychlost přechodu dalších zemědělců se bude zvyšovat,“ myslí si.
Kdo se chce stát regenerativním zemědělcem, nemusí hned ze začátku pořizovat speciální zemědělskou techniku, v mnoha případech může využít vybavení, které má, jen ho případně drobně upravit. Může také využít služeb jiného zemědělce nebo firem, které speciální zemědělskou techniku mají. Spoluvlastnictví a sdílení strojů dává také smysl, ale zejména u menších zemědělců, protože je u nich nižší riziko kolize termínů pro použití techniky.
Nejlepší je přímý vztah
Podle Benešové je pro zemědělce nejvýhodnější, když svou produkci sami zpracují a přímo prodají zákazníkovi. V případě prodeje komodit překupníkům totiž přibývá do řetězce další článek, a protože řada zemědělců nemá skladovací prostory a produkci tak prodává hned po sklizni, nemusí být pro ně aktuální tržní cena nejvýhodnější.
Platformu podporuje i společnost Nestlé, která o komodity z regenerativního zemědělství stojí kvůli svým cílům v oblasti udržitelnosti. „U zemědělců a zpracovatelů máme největší část naší emisní stopy, proto musíme spolupracovat, abychom dosáhli jejího snížení,“ říká manažerka udržitelnosti potravinářské společnosti Martina Šilhánová. Nestlé potřebuje odebírat suroviny ze zdrojů regenerativního zemědělství i proto, aby zajistila kvalitu surovin a udržitelnost zemědělské produkce, kterou ohrožuje klimatická změna, do budoucna.
Samotné Nestlé zatím není schopno nakupovat od jednotlivých malých zemědělců přímo, vyhovuje jí proto, když se spojují, spolupracují a koncept rozšiřují. „Nestlé v rámci platformy poskytlo přehled praktik, které patří mezi regenerativní, a je možné díky nim zjistit, zda je zemědělec na začátku nebo už nějaké uplatňuje, jaké je možné ještě přidat a jaké benefity mohou přinést. Proto nám dává takový smysl podpořit možnost komunikace a sdílení mezi zemědělci navzájem,“ shrnuje Šilhánová.
Mezi propagátory platformy a spolupráce patří i Róbert Dohál, předseda představenstva PD Krakovany Stráže. „Orba je z mého pohledu z hlediska evoluce slepá ulička, protože teď zjišťujeme, že půda je v apokalyptickém stavu. Vrstva půdy, která vzniká století, se při silném dešti odplaví za dvacet minut ve stovkách tun, přitom většina agro byznysu se chová k půdě, jako by to byl nevyčerpatelný zdroj,“ říká Dohál ve videu na webu Regezem.cz. Podle něj je regenerativní zemědělství způsob, jak stabilizovat ekonomiku zemědělských podniků.
Z analýzy Světového ekonomického fóra, Deloitte a NTT Dat vyplývá, že při přechodu pětiny zemědělců v EU na regenerativní zemědělství by se snížily emise skleníkových plynů o šest procent, zdraví půdy by se zlepšilo o 14 procent a roční příjmy v zemědělství by se zvýšily až o 9,3 miliardy eur.
Partnerem tohoto článku je společnost Nestlé.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
